Přeskočit na obsah

Stránovský viadukt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stránovský viadukt
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
Číslo mostu16-024 a 27223-1
Komunikaceželezniční trať Praha–Turnov
Dopravaželezniční
PřesStrenický potok, silnice I/16 a silnice III/27223
Souřadnice
Parametry
Materiálželezobeton
Délka152 m
Šířka6 m
Výška27 m
Mapa
Map
Další data
Kód památky45716/2-3603 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stránovský viadukt je železobetonový viadukt v obci Krnsko 5 km jižně od Mladé Boleslavi. Je dlouhý 152 m, vysoký 27 m a široký 5 m.[1][2] Vede po něm jednokolejná železniční trať Praha – Turnov (070). V roce 1958 byl zapsán do Seznamu kulturních památek České republiky.[3][4]

Viadukt překlenuje hluboké údolí tvořené Strenickým potokem. Údolím prochází silnice I. třídy č. 16 a místní komunikace v Krnsku.

První železniční most byl zde postaven podle projektu barona Karla Františka Bartosche-Sturze při výstavbě trati v roce 1865. Ke stavbě byla použita příhradová železná konstrukce Schiffkornovy soustavy.[5] V roce 1884 byl most opravován. Nová příhradová přímopásová příhradová konstrukce byla ze svářkového železa dodaná Vojtěšskou hutí v Kladně. Most měl tři otvory o světlosti 37 m. Nosné železné konstrukce měly zapuštěnou mostovku, rozpětí 39,2 m a výšku hlavních nosníků 4,4 m. Horní plocha pražců ležela asi 30 m nad nejnižším bodem přemostění.[1] Přestával však stačit zátěžovým požadavkům rostoucího železničního provozu a proto se již před první světovou válkou připravovalo jeho vyztužení. Po válce bylo zjištěno, že konstrukce a stav mostu neumožňuje jeho zpevnění.[5]

V roce 1923 byla proto vypsána soutěž, kterou vyhrál projekt později slavného architekta Stanislava Bechyně firmy Hlava-Kratochvíl. Most byl postaven během 120 dní, přičemž přerušení provozu vlaků trvalo jen 40 dní.[2] V roce 2015 byl most opravován.[1]

Arkádový železobetonový jednokolejný most se nachází na železniční trati Praha–Turnov v km 67,615. Viadukt má tři železobetonové oblouky, které spočívají částečně na opěrách a kamenných pilířích původního mostu z roku 1864, z části na vlastních základech. Na obloukových rámech je 11 arkád, které nesou čtyři metry širokou mostovku. Dva hlavní hranolové pilíře a opěry jsou obloženy hrubě otesanými kamennými kvádry.[6] Práce byly zahájeny 1. dubna 1924 a 10. srpna 1924 bylo zahájeno odstranění bednění a následně příhradové konstrukce. Práce byly ukončeny 15. září 1924.

Viadukt je 152 m dlouhý, mostní oblouky mají rozpětí 28 m (zdroj[5] uvádí 32,50 m), vzepětí oblouků je 12 m, šířka vozovky u pilířů je šest metrů, maximální výška vozovky nad nejnižším bodem přemostění je až 27 m.[4][7][8]

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c PRCHLÍKOVÁ, Alena. Stránovský viadukt. www.krnsko.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  2. a b Stránovský viadukt [online]. Hrady.cz, 2003-11-05 [cit. 2013-08-31]. Dostupné online. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-09-01]. Identifikátor záznamu 158177 : Železniční most. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b HEJMA, Alan. Nový Stránovský viadukt v Krnsku už stojí 100 let. iDNES.cz [online]. 2024-09-22 [cit. 2024-09-22]. Dostupné online. 
  5. a b c SCHRÖTTER, Josef. Železnicí přes mosty a tunely : putování po stavebních skvostech železnice. 1. vyd. Brno: [s.n.], 2016. 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-1344-8, ISBN 80-264-1344-X. OCLC 972616469 S. 42, 43. 
  6. železniční most - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  7. SVOBODOVÁ, Jana. Evidenční list Krnsko-Stánov – železniční most. iispp.npu.cz [online]. 2010 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  8. ENCYKLOPEDIE MOSTŮ -- STRÁNOV-KRNSKO. libri.cz [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HLUŠIČKOVÁ, H., a kol. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl. [s.l.]: Libri, 2002. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]