Přeskočit na obsah

Stina Nilssonová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stina Nilssonová
Stina Nilssonová (2023)
Stina Nilssonová (2023)
Datum narození24. června 1993 (31 let)
Místo narozeníMalung
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
StátŠvédsko
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
biatlon (2020–2024)
KlubIFK Mora SK
LyžeFischer
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut7. 3. 2012
Nejlepší umístění4. místo (2016/17)
Počet výher23
Nejlépe v TdS3. místo (2016/17)
Malý glóbus3 (2× U23, 1× sprinty)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry1 – 2 – 2
Mistrovství světa2 – 5 – 0
MS juniorů4 – 1 – 1
Světový pohár v biatlonu
Debut19. března 2021
Nejlepší umístění30. místo (2021/2022)
Počet výher0
Stupně vítězů2 (1 individuální)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry0 – 0 – 0
Mistrovství světa0 – 0 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220305a5. března 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato 2018 Pchjongčchang sprint
bronz 2014 Soči týmový sprint
stříbro 2018 Pchjongčchang štafeta 4×5 km
stříbro Pchjongčchang 2018 sprint dvojic
bronz Pchjongčchang 2018 30 km klasicky
Mistrovství světa v klasickém lyžování
stříbro 2015 Falun sprint
stříbro 2015 Falun týmový sprint
stříbro 2015 Falun štafeta 4×5 km
stříbro 2017 Lahti štafeta 4×5 km
zlato 2019 Seefeld týmový sprint
zlato 2019 Seefeld štafeta 4×5 km
stříbro 2019 Seefeld sprint
Přehled medailí
Mistrovství Evropy v biatlonu
bronz 2023 Lenzerheide smíšená štafeta

Täpp Karin Stina Nilssonová, nepřechýleně Stina Nilsson (* 24. června 1993 Malung) je švédská běžkyně na lyžích a bývalá biatlonistka. V běhu na lyžích je olympijskou vítězkou a dvojnásobnou mistryní světa. V letech 2020–2024 se věnovala biatlonu. V dubnu 2024 oznámila návrat ke klasickému lyžování, když se rozhodla zaměřit se na dlouhé tratě.[1]

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Běh na lyžích

[editovat | editovat zdroj]

V běhu na lyžích byla hlavně specialistka na sprinterské tratě. Na Evropském olympijském festivalu mládeže v roce 2011 v Liberci vyhrála individuální závod ve sprintu. Na mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování vyhrála sprint v letech 2012 i 2013, v roce 2013 přidala i zlatou medaili ze štafetového závodu. Na olympiádě 2014 v Soči získala spolu s Idou Ingemarsdotterovou bronz ve sprintu dvojic klasickou technikou. Na domácím mistrovství světa v klasickém lyžování 2015 ve Falunu získala tři stříbrné medaile: ve sprintu jednotlivkyň, v týmovém sprintu a ve štafetě 4×5 km. Ve své kariéře také vyhrála devět závodů Světového poháru a čtyři etapy Tour de Ski, v celkovém hodnocení Světového poháru byla v sezóně 2015/16 třetí ve sprintu a jedenáctá celkově. Na Tour de Ski obsadila celkově 24. místo v roce 2016 a 3. místo v roce 2017.

V březnu 2020 oznámila po nevydařené sezóně způsobené zraněním, že chce s během skončit a přejít k biatlonu.[2]

První mezinárodní závod absolvovala 14. ledna 2021 v IBU Cupu v německém Arberu, kde ve sprintu skončila na 99. místě, s pěti chybami na střelnici a téměř čtyřminutovou ztrátou na vítězku.[3] Premiérově zavítala na biatlonové Mistrovství Evropy, kde zaznamenala 42. místo ve sprintu a v následném stíhacím závodě posun na 38. příčku. Nejlepšího výsledku v ročníku dosáhla jako členka ženské štafety v BreznuOsrblie, kde obsadila druhé místo.

V nejvyšším biatlonovém okruhu závodu – světovém poháru debutovala v březnu 2021 v domácím Östersundu. S jednou střeleckou chybou se umístila na 28. místě. V březnu 2022 se v Kontiolahti poprvé umístila ve světovém poháru na stupních vítězů, když skončila ve sprintu na třetím místě, pět vteřin za vítěznou Denise Herrmannovou.

V roce 2022 byla členkou švédského biatlonového týmu na pekingské olympiádě, kde se mohla stát první závodnicí, která získala zlatou olympijskou medailí v běhu na lyžích i v biatlonu. Nakonec však nenastoupila k žádnému závodu, když přednost dostaly ostatní švédské závodnice.[4]

Po neúspěšných sezónách 2022/2023 a 2023/2024, kdy se především vinou nepřesné střelby v celkovém pořadí světového poháru umístila až v osmé desítce, oznámila v dubnu 2024 návrat k běžeckému lyžování.[1]

Výsledky v běhu na lyžích

[editovat | editovat zdroj]

Výsledky ve Světovém poháru

[editovat | editovat zdroj]
 Sezóna   Věk  Sezónní výsledky Výsledky na Ski Tour
Celkově Distance Sprinty U23 Nordic
Opening
Tour de
Ski
WC
Final
Ski Tour
Kanada
2011/12 18 93. 63.
2012/13 19 67. 38.
2013/14 20 35. 72. 12. 52. DNF
2014/15 21 12. 41. 4. 1. 21. DNF
2015/16 22 11. 23. 3. 1. 2. 24. DNF
2016/17 23 4. 6. 2. 5. 3. 3.
2017/18 24 12. 33. 2. 7.
2018/19 25 5. 20. 1. 6. DNF 1.
2019/20 26 29. 46. 16. 11. DNF

Výsledky na OH

[editovat | editovat zdroj]
 Rok   Věk   10 km   15 km 
 skiatlon 
 30 km 
hromadný start
 sprint   4 × 5 km 
 štafeta 
 sprint 
 dvojic 
2014 20 10. 3.
2018 24 10. 3. 1. 2. 2.

Výsledky na MS

[editovat | editovat zdroj]
 Rok   Věk   10 km   15 km 
 skiatlon 
 30 km 
hromadný start
 sprint   4 × 5 km 
 štafeta 
 sprint 
 dvojic 
2013 19 5.
2015 21 2. 2. 2.
2017 23 13. 26. 12. 2. 4.
2019 25 2. 1. 1.

Výsledky v biatlonu

[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry a mistrovství světa

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Akce Místo SP SZ HZ IZ ŠT SŠT SZD Věk
2021/22 ZOH Čína Peking nestartovala × 28 let

Mistrovství Evropy

[editovat | editovat zdroj]
Sezóna Akce Místo SP SZ IZ SŠT SZD Věk
2020/21 ME Polsko Dušníky 42. 38. 27 let
2022/23 ME Švýcarsko Lenzerheide 4. 5. 47. 3. 29 let
2023/24 ME Slovensko Brezno‑Osrblie 26. 32. 19. 30 let
  1. a b SPORT, S. V. T. Skidskytte: Avslöjar: Stina Nilsson byter sport: ”Bössan är lagd på hyllan”. SVT Sport [online]. 2024-04-23 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 
  2. Překvapivý tah. Udělá elitní běžkyně na lyžích Nilssonová v biatlonovém světě průvan? [online]. Česká televize, 2020-05-22 [cit. 2020-05-23]. Dostupné online. 
  3. Propadák! Olympijská šampionka v biatlonové premiéře zažila fiasko. Sport.cz [online]. 14. 1. 2021. Dostupné online. 
  4. SPORT, S. V. T. Vintersport: KLART: Stina Nilsson tas ut till OS. SVT Sport [online]. 2022-01-16 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]