Jonna Sundlingová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jonna Sundling
Jonna Sundlingová
Jonna Sundling (2019)
Jonna Sundling (2019)
Datum narození28. prosince 1994 (29 let)
Místo narozeníUmeå
StátŠvédsko
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
KlubPiteå Elit
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut2015
Nejlepší umístění9. místo (2021/22)
Počet výher7
Stupně vítězů19
Nejlépe v TdS14. místo (2019/20)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry1 – 1 – 1
Mistrovství světa4 – 0 – 0
MS juniorů3 – 1 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 26. 2. 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato 2022 Peking sprint
stříbro 2022 Peking sprint dvojic
bronz 2022 Peking štafeta
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato MS 2021 sprint
zlato MS 2021 týmový sprint
zlato MS 2023 sprint
zlato MS 2023 týmový sprint

Jonna Sundlingová, nepřechýleně Jonna Sundling (* 28. prosince 1994 Umeå) je švédská běžkyně na lyžích. V běhu na lyžích je čtyřnásobnou mistryní světa a olympijskou vítězkou.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jonna Sundling se narodila v Umeå. Jejími rodiči jsou Stefan Sundling (učitel) a Marie Sundlingová, rozená Nilssonová, Jonna je nejstarší z pěti sourozenců, dalšími jsou Vanessa, Lizette, Isak a Tea-lovela.[1] Vyrůstala v Tvärålundu, který má pouze tři sta obyvatel, leží 40 severozápadně od Umeå a je součástí obce Vindeln. Závodit v běhu na lyžích začala v klubu Tvärålunds IF.[2] Odtud zamířila do IFK Umeå a zároveň nastoupila na lyžařské gymnázium v Lycksele, kde ji trénovala tehdejší trenérka švédské juniorské reprezentace Cathrine Engmanová. Prvním mezinárodním podnikem v juniorské kariéře Sundlingové bylo mistrovství světa juniorů v Erzurumu 2012, kde dosáhla na čtvrté místo ve sprintu a získala stříbrnou medaili ve štafetovém závodě. O rok později na juniorském šampionátu v Liberci skončila sedmá ve sprintu, šestá v běhu na 5 km volně a ve štafetě byla členkou vítězného týmu. Na svém posledním mistrovství světa juniorů ve Val di Fiemme 2014 vyhrála zlato ve sprintu a zopakovala si zlatou medaili ve štafetě.[3] Na základě těchto úspěchů jí trenér Rikard Grip v dubnu 2014 zařadil do reprezentačního A-týmu.[4]

Podle lyžařské expertky Johanny Ojalové, která Jonnu vedla v juniorské reprezentaci, doplatila Jonna ve své první seniorské sezóně na přetrénování, trénovala příliš mnoho a v intenzitě, která byla na její tehdejší schopnosti přehnaná.[3] Kvůli častým nemocem ve Světovém poháru debutovala až v závěru sezóny – 15. února 2015 v Östersundu, kde v běhu na 10 km volně skončila na 53. místě. V dalším závodě v Lahti se však už probojovala do první desítky – ve volném sprintu dojela sedmá.[5]

Opakující se onemocnění jí sužovala i v sezóně 2015/2016, v níž startovala v 6 závodech Světového poháru, nejlépe dojela na 8. místě ve volném sprintu v Davosu. Vrcholem sezóny pro ní bylo Mistrovství světa do 23 let 2016 v Rašnově, kde se stala světovou šampionkou ve sprintu.[6]

Výborně se jí vydařil vstup do sezóny 2016/17 – nejprve si na Lillehammer Tour 2016 výrazně zlepšila kariérní maximum v distančních závodech (na 5 km volně byla 18. a na 10 km klasicky 14.) a poté se v Davosu poprvé v kariéře probojovala do finále sprintu, v němž obsadila celkové 4. místo.[7] Postup do finále zopakovala ještě ve sprintu ve Falunu, který dokončila na šestém místě.[8] Byla nominována na Mistrovství světa 2017 v Lahti, ale onemocněla a trenér Rikard Grip ji nahradil Annou Dyvikovou.[9] Ve snaze vyřešit své zdravotní potíže, absolvovala operaci mandlí.[3]

V první polovině olympijské sezóny 2017/18 se však nadále potýkala s nemocemi, což ovlivnilo její výsledky v závodech před olympiádou a ona nebyla na ZOH v Pchjongčchangu nominována.[3] Její forma se začala zlepšovat až v posledních závodech sezóny – v Lahti a v Drammenu se umístila v bodované třicítce a ve Falunu ve tříetapovém Finále Světového poháru nejprve ve sprintu 2. místem poprvé v kariéře dosáhla medailového umístění[10] a potom v běhu na 10 km volně 9. místem zlepšila své kariérní maximum v distančních závodech.

Letní přípravu na sezónu 2018/2019 jí narušily bolesti žaludku a nebylo jisté, zda bude dobře připravena na zahájení sezóny. V prvních dvou závodech v Ruce nestartovala, ale v následujícím sprintu v Lillehammeru, který byl zároveň první etapou trojdílné Lillehammer Tour 2018, poprvé v kariéře zvítězila, když ve finiši porazila Stinu Nilssonovou.[11] Vynechala Tour de Ski, aby byla v dobré formě na šampionátu. V lednu v Drážďanech obsadila ve sprintu 3. místo, když Švédky v tomto závodě kompletně obsadily stupně vítězů – zvítězila Nilssonová a druhá byla Dahlqvistová.[12] Kromě nachlazení, které prodělala v polovině ledna, se v sezóně těšila dobrému zdraví.[13] Svými výkony si tak zajistila svoji první účast na Mistroství světa.[14] Na šampionátu v rakouském Seefeldu nastoupila pouze ve sprintu volnou technikou. Při něm šla za svým snem o medaili, probojovala se až do finále, v němž se tři sta metrů před cílem dostala do kontaktu s krajankou Majou Dahlqvistovou, při pádu zlomila tyč a dojela zklamaná na 4. místě.[13] Formu si udržela i při finále Světového poháru v Québecu – ve sprintu dojela třetí a Švédky znovu obsadily pódium ve stejném pořadí jako v Drážďanech[15], v běhu na 10 km klasicky vyrovnala 9. místem své distanční maximum z předchozí sezóny a po stíhacím závodě na 10 km volně skončila celkově v tříetapovém závodě na 6. místě.[16]

V běhu na lyžích je hlavně specialistka na sprinterské tratě. Soutěží za lyžařský klub v Piteå.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky ve Světovém poháru[editovat | editovat zdroj]

 Sezóna   Věk  Sezónní výsledky Výsledky na Ski Tour
Celkově Distance Sprinty U23 Nordic
Opening
Tour de
Ski
WC
Final
Ski Tour
Kanada
2014/15 20 83. 43. 11.
2015/16 21 55. 34. 9.
2016/17 22 38. 56. 25. 4. 16.
2017/18 23 34. 48. 25. 44. 9.
2018/19 24 17. 30. 9. 14. 6.
2019/20 25 11. 24. 2. 17. 14.
2020/21 26 18. 31. 7. 12. 25.
2021/22 27 9. 13. 3.

Výsledky na OH[editovat | editovat zdroj]

 Rok   Věk   10 km   15 km 
 skiatlon 
 30 km 
hromadný start
 sprint   4 × 5 km 
 štafeta 
 sprint 
 dvojic 
2022 27 4. 1. 3. 2.

Výsledky na MS[editovat | editovat zdroj]

 Rok   Věk   10 km   15 km 
 skiatlon 
 30 km 
hromadný start
 sprint   4 × 5 km 
 štafeta 
 sprint 
 dvojic 
2019 24 4.
2021 26 1. 6. 1.
2023 28 21. 1. 1.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Många stolta över Jonnas prestation. Västerbottens-Kuriren [online]. 25.2.2021. Dostupné online. (švédsky) 
  2. HULTDIN, Nathalie. Stjärnan från Tvärålund skänker prispengarna till moderklubben. Folkbladet [online]. 23. 3. 2023. [Stjärnan från Tvärålund skänker prispengarna till moderklubben Dostupné online]. (švédsky) 
  3. a b c d ROMANO, Paolo. Interview with: Jonna Sundling!. fis-ski.com [online]. Roč. 19. 12. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Länsåkare klar för a-landslaget. SVT:s nyheter [online]. 28. 4. 2014. Dostupné online. (švédsky) 
  5. Falk sexa i Lahti. Svenska Skidförbundet [online]. 7. 3. 2015. Dostupné online. (švédsky) 
  6. KVARNSTRÖM, Jonathan. Jonna Sundling vann U23VM-sprinten. svt.se [online]. 22. 2. 2016. Dostupné online. 
  7. LINDFORS, Evelina. Sensationell sprint av Jonna Sundling. SVT Nyheter [online]. 11. 12. 2016. Dostupné online. (švédsky) 
  8. NOVARINI, Matteo. Altra beffa al fotofinish per Falla: Nilsson vince a Falun per un centesimo. neveitalia.it [online]. 28. 1. 2017. Dostupné online. (italsky) 
  9. HELLGREN, Linnea. Första svenska åkarna framme i VM-byn – testar banorna: "Härligt att vara på plats". Gefle Dagblad [online]. 20. 2. 2017. Dostupné online. (švédsky) 
  10. Friday Rundown: Falk, Klæbo Win Last Sprint of Season in Falun; Caldwell 6th. fasterskier.com [online]. 16. 3. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  11. HOLMBERG, Ludvig; PETTERSSON, Tomas. Svenska krossen: ”Helt fantastiskt”. expressen.se [online]. 30. 11. 2018. Dostupné online. (švédsky) 
  12. BURKHOLDER, Gretchen. Sweden takes 1, 2 and 3, with Nilsson Leading the Way in Dresden City Sprint; Caldwell 5th. fasterskier.com [online]. 12. 1. 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Jonna Sundling's focus on distance races. fis-ski.com [online]. 28. 10. 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  14. HOLMBERG, Ludvig. Här är den svenska truppen till skid-VM. expressen.se [online]. 3. 2. 2019. Dostupné online. (švédsky) 
  15. ALBERT, Jason. Nilsson Grasps Sprint Cup with Québec Win: Bjornsen sixth, Caldwell seventh, Diggins 10th. fasterskier.com [online]. 22. 3. 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Québec City World Cup Final Women’s Pursuit Race Rundown. fasterskier.com [online]. 24. 3. 2019. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]