Starý Rybník (hrad)
| Starý Rybník | |
|---|---|
 Jihozápadní roh hradního jádra | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1364 |
| Zánik | 1792 |
| Další majitelé | chebští měšťané |
| Poloha | |
| Adresa | Starý Rybník 1, Skalná,  Česko |
| Souřadnice | 50°9′41,4″ s. š., 12°21′14,76″ v. d. |
  Starý rybník | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32119/4-122 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Starý Rybník je komplex zříceniny gotického hradu, empírového zámku a hospodářského dvora na okraji stejnojmenné vesnice u města Skalná v okrese Cheb. Původní hrad v roce 1792 vyhořel a po požáru ho jako panské sídlo v první polovině devatenáctého století nahradil zámek.[1] Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o hradu pochází z roku 1364, kdy byl součástí majetku chebského měšťana Jana Rabeho z Mechelsgrünu.[3] Jeho rodina vlastnila také blízký hrad Vildštejn ve Skalné.[4] V majetku různých chebských měšťanů se hrad nacházel až do šestnáctého století, kdy ho v letech 1550–1594 drželi Vidršpergárové.[1] V 16. století došlo k několika renesančním úpravám.[3] Dalšími majiteli byli do roku 1633 Trautenbergové, později Pergelové z Perglasu[5] a Wilhemové. Po požáru v roce 1792 přestal být s výjimkou hospodářského využití severního paláce používán a zpustl. Majitelé se přestěhovali na zámek v těsném sousedství.[1]
Zámek
[editovat | editovat zdroj]Empírový zámek nechal postavit na okraji hospodářského dvora v letech 1823–1826 rytíř Jan Jiří Wilhelm z Helmfeldu, jehož potomkům patřilo panství tvořené Starým Rybníkem, Velkým Rybníkem, osadou Mattelberk, částí Skalné a dalšími dvory v okolních vesnicích až do roku 1945.[1]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Hrad
[editovat | editovat zdroj]Z hradu se dochovalo hradní jádro postavené na skalnatém hřebeni mezi dvěma rybníky, které přispívaly k obranyschopnosti hradu. Z předhradí se částečně dochoval pouze objekt brány před mostem přes příkop do jádra, jehož pětiboký půdorys má rozměry 30 × 15 metrů a směrem k jihu se zužuje. Vstupní brána v 1,5 metru silné hradbě bývala zřejmě původně kulisová a v jejím sousedství stávala věžovitá stavba o rozměrech 8 × 7 metrů.[5] Starší dvojtraktový palác se třemi patry stál v jižní části areálu a jeho jižní stěnu zesilovala dvojice polookrouhlých věžic.[3] V západní místnosti osvětlené dvojicí oken se sedátky v ostěních býval v přízemí krb a prevét.[5]
Přibližně v polovině patnáctého století byl hrad pozdně goticky přestavěn. K největší změně došlo v čele jádra, kde vznikl nový palác, který pohltil starší stavbu vedle brány, jejíž přízemí bylo zaklenuto valenou klenbou.[5] Severní palác byl znovu upravován v šestnáctém století, kdy v jeho přízemí vznikla renesanční dvojlodní síň s křížovou klenbou podepřenou dvojicí osmihranných sloupů.[5] Ve stejné době byl o patro zvýšen starý palác.[3]
Zámek
[editovat | editovat zdroj]Jednopatrový empírový zámek s obdélníkovým půdorysem byl postaven na okraji původně dřevěného hospodářského dvora. Stojí na terénní hraně, takže severní strana vypadá jako dvoupatrová, ale v suterénu se nachází pouze valeně klenuté sklepy. Nádvorní jižní stranu zdůrazňuje trojosý středový rizalit vyvrcholený trojúhelníkovým štítem.[5] Budovu kryje mansardová střecha s vikýři a profilovanou podstřešní římsou.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Severní průčelí hradu -
Jižní průčelí severního paláce -
Polokruhová věžice na jižní straně -
Renesanční síň severního paláce
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 320–321. Dále jen Bělohlávek 1985.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-02]. Identifikátor záznamu 143674 : Hrad Starý Rybník s areálem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Starý Rybník, s. 515–516.
- ↑ Bělohlávek 1985, s. 384
- ↑ a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Starý Rybník, s. 376–382.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MENCLOVÁ, Dobroslava. České hrady. Praha: Odeon, 1976. S. 192–193.
- ČÍŽEK, Jiří; CHOTĚBOR, Petr. Hrady a zámky v Čechách. Praha: Olympia, 1986. S. 365.
- BRYCH, Vladimír; RENDEK, Jan. Hrady, zámky a tvrze západních Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 2016. 615 s. ISBN 978-80-200-2329-2. S. 462.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Rybník na Wikimedia Commons - Starý Rybník na Hrady.cz
