Měšťanský pivovar (Kroměříž)
| Měšťanský pivovar | |
|---|---|
 Měšťanský pivovar | |
| Účel stavby | |
pivovar, nyní víceúčelové kulturní centrum | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 1953, 2014, 2018 |
| Stavebník | právováreční měšťané |
| Současný majitel | Město Kroměříž |
| Poloha | |
| Adresa | Prusinovského 114/2, Kroměříž,  Česko |
| Ulice | Prusinovského |
| Souřadnice | 49°17′51,14″ s. š., 17°23′36,49″ v. d. |
  Měšťanský pivovar | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32221/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | https://www.dk-kromeriz.cz/24802-stary-pivovar |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšťanský pivovar (někdy zvaný Starý pivovar) je budova se dvěma křídly navazující na objekt radnice v Prusinovského ulici v Kroměříži. Prusinovského ulice byla pojmenována po biskupovi Vilému Prusinovském z Víckova, který vydal pro měšťanský pivovar várečný a výčepní řád, tak aby nekonkuroval pivovaru biskupskému.[1] Ten stával na sladovnickém předměstí (původně sladovny měšťanských nákladnických domů umístěných vně města kvůli manipulaci s otevřeným ohněm, později sladovna biskupského pivovaru) za Mlýnskou branou, kde se nacházelo hospodářské zázemí Arcibiskupského zámku a biskupská mincovna.[2] Pivovar využíval sklepy s lednicemi za městskými hradbami pod nynější budovou Nadsklepí.
Popis objektu[editovat | editovat zdroj]
Pivovar tvoří hlavní dvoupatrová budova, doplněná navazujícím příčným křídlem, které zabíhá hluboko do nitra domovního bloku. V jeho zakončení, které mírně předstupuje před uliční čáru, je vloženo točité schodiště do vyšších pater. Dům s pravidelným rastrem obdélníkových oken postrádá z vnějšího pohledu jakékoliv architektonické členění. Vnitřní dvůr je z Prusinovského ulice přístupný průjezdem s prostým kruhovým portálem. Dvorní fasády z části zakrývá vnější dvojité barokní schodiště. Pozoruhodným prvkem v místě styku obou křídel budovy je i vysoký stupňovitý štít, který snad může být ještě renesančního původu. Celý objekt je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky pod číslem 32221/7-6009.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Budova pivovaru právovárečných měšťanů vznikla koncem 16. století, i když právo vařiti pivo je v Kroměříži zhruba tak staré jako je město samo. V letech 1540-1567 se v Kroměříži setkáváme s osmi nákladnickými domy, které měly právo na vlastních pánvích vařit pivo a dodávat je šenkovním domům, to je většině domů na náměstí a v přilehlých ulicích. Právovárečníci si uvědomili, že roztroušené domácí pivovárky nejsou hospodárné. Proto se sdružili a vybudovali rozsáhlý pivovarský komplex se stejně prostorným vnitřním dvorem vedle budovy radnice. Později si ho přivlastnilo město a vařilo v něm pivo ještě na počátku 20. století.[2] Proto se také Prusinovského ulice až do roku 1911 jmenovala Pivovarská.[1] Pivovar s maximálním výstavem 14 000 hl byl zrušen v roce 1925.[4] Po ukončení provozu pivovaru renesanční budova s krásně klenutými stropy, pomalu pustla, v přízemí byla řada krámků, ve dvoře bylo uhelné skladiště. V roce 1953 byla budova renovována podle návrhu architekta Václava Capouška na společenské centrum se sálem. Výzdobu sálu provedl akademický malíř Vladimír Škranc (1922-1999), na jehož domě na Riegrově náměstí je umístěna pamětní deska, a který je pohřbený na kroměřížském hřbitově.[2]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Dne 25. září 2014 byla v budově otevřena stálá Expozice Karla Kryla, která představuje kroměřížského rodáka, básníka a písničkáře jako významnou a nejednoduchou osobnost české kultury pomocí metaforické instalace architekta Jana Konečného.[5] V roce 2018 proběhla další rekonstrukce objektu v hodnotě cca 20 milionů korun.[6] V části přízemí vedle budovy radnice provozuje Knihovna Kroměřížska Turistické informační centrum.[7] V budově působí i ochotnický Divadelní spolek Kroměříž.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3.
- ↑ a b c Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text Spáčil, Jindřich, Kroměřížské technické služby, s.r.o., Kroměříž
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-09-25]. Identifikátor záznamu 143779 : pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pivovary.info. pivovary.info [online]. [cit. 2020-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-24.
- ↑ http://www.expozicekryl.cz/ Expozice Karla Kryla
- ↑ Týdeník Kroměřížska 25.09.2018 - Starý pivovar je opravený a v provozu
- ↑ Informační centrum. www.kromeriz.eu [online]. [cit. 2018-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-25.
- ↑ http://www.divadlokm.cz/o-nas/ Divadelní spolek Kroměříž
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s.
- PERŮTKA, Marek (editor). UMĚLECKE PAMÁTKY KROMĚŘÍŽE - průvodce. Kroměříž: Město Kroměříž, 2015. 176 s. ISBN 978-80-260-5248-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšťanský pivovar na Wikimedia Commons
