Riegrovo náměstí (Kroměříž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Riegrovo náměstí
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Umístění
Město Kroměříž
Poloha 49°17′49,69″ s. š., 17°23′38,66″ v. d.
Začíná na Masarykovo náměstí
Končí na Moravcova ulice
Historie
Datum vzniku 1567
Denominace 1911
Starší názvy Spodní náměstí
Nový trh
Zelený trh
Koňský trh[1]
Další údaje
Typ náměstí
Délka 400 m
Šířka 70 m
Počet adres 53 [2]
PSČ 767 01
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Sturmer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Wolfganga, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (při kostele byl od 16. století i křesťanský hřbitov zrušený v roce 1788) s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 23390/7-6009).

Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi (autorem je kroměřížský sochař Sylvestr Harna), českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi.

V západní části náměstí se v měšťanském domě Blahoslavův sbor zapsaném jako nemovitá Kulturní památka České republiky[7] s číslem 39566/7-6009 nachází Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kroměříži. O kousek dál stojí další nemovitá Kulturní památka České republiky[8] s číslem 30382/7-6009) - Měšťanský dům Hirnlův.

Na celém náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž : SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3.  
  2. http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html Ověřování adres v registru
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-10-25]. Katalogové číslo 151597 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-10-25]. Katalogové číslo 145511 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. MonumNet: [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [4].  
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-10-25]. Katalogové číslo 154015 : jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství). Památkový katalog. MonumNet: [5]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [6].  
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-10-25]. Katalogové číslo 134391 : kašna. Památkový katalog. MonumNet: [7]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [8].  
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-11-25]. Katalogové číslo 138683 : měšťanský dům Blahoslavův sbor. Památkový katalog. MonumNet: [9]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [10].  
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-07-25]. Katalogové číslo 141823 : Měšťanský dům Hirnlův. Památkový katalog. MonumNet: [11]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [12].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]