Riegrovo náměstí (Kroměříž)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Riegrovo náměstí
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Umístění
Město Kroměříž
Poloha
Začíná na Masarykovo náměstí
Končí na Moravcova ulice
Historie
Datum vzniku 1567
Denominace 1911
Starší názvy Spodní náměstí
Nový trh
Zelený trh
Koňský trh[1]
Další údaje
Typ náměstí
Délka 400 m
Šířka 70 m
Počet adres 53 [2]
PSČ 767 01
Kód ulice 240257
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Sturmer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Wolfganga, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (při kostele byl od 16. století i křesťanský hřbitov zrušený v roce 1788) s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 23390/7-6009).

Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi (autorem je kroměřížský sochař Sylvestr Harna), českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi.

V západní části náměstí se v měšťanském domě Blahoslavův sbor zapsaném jako nemovitá Kulturní památka České republiky[7] s číslem 39566/7-6009 nachází Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Kroměříži. O kousek dál stojí další nemovitá Kulturní památka České republiky[8] s číslem 30382/7-6009) - Měšťanský dům Hirnlův. Dům zvaný Trtinovský na rohu Šafaříkovy ulice byl v letech 1921-1945 sídlem kroměřížské knihovny.[9]

Na celém náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3. 
  2. http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html Ověřování adres v registru
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 151597 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 145511 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. MonumNet [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 154015 : jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství). Památkový katalog. MonumNet [5]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [6]. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 134391 : kašna. Památkový katalog. MonumNet [7]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [8]. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-25]. Identifikátor záznamu 138683 : měšťanský dům Blahoslavův sbor. Památkový katalog. MonumNet [9]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [10]. 
  8. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-25]. Identifikátor záznamu 141823 : Měšťanský dům Hirnlův. Památkový katalog. MonumNet [11]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [12]. 
  9. 70 let muzea v Kroměříži, Muzeum Kroměřížska, Kroměříž 2003, 75 s, ISBN 80-85945-32-0.

Literatura[editovat | editovat zdroj]