Staškovce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Staškovce
pohled na obec
pohled na obec
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška271 m n. m.
Časové pásmoStředoevropský letní čas
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresStropkov
Tradiční regionŠariš
Staškovce
Staškovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha8,4 km²
Počet obyvatel251 (2021)[1]
Hustota zalidnění29,7 obyv./km²
Etnické složeníslovenské 72%, rusínské 21%
Náboženské složenířeckokatolíci 79%, římskokatolíci 5%, pravoslavní 5%
Správa
Statusobec
StarostaPeter Gojdič
Vznik1408 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.staskovce.sk
Telefonní předvolba054
PSČ090 23 (pošta Havaj)
Označení vozidelSP
NUTS527823
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staškovce jsou obec na Slovensku v okrese Stropkov. První zmínka o obci je z roku 1408. Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením Malého a Velkého Staškovce. Žije zde 251[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v Nízkých Beskydech, na přechodu z Ondavské vrchoviny do Laborecké vrchoviny, a na obou březích potoka Chotčianky v povodí Ondavy. Střed obce leží v nadmořské výšce 280 m n. m. a je vzdálen 14 km od Stropkova.

Sousedními obcemi jsou Pstriná na severu, Vladiča na severovýchodě, Havaj na východě a jihovýchodě, Makovce na jihu, Bukovce na západě a Gribov na severozápadě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Současná obec vznikla v roce 1960 sloučením obcí Malé Staškovce (do roku 1927 „Malé Stažkovce“ nebo „Zemplínské Stažkovce“) na levém břehu a Veľké Staškovce (do roku 1927 „Veľké Stažkovce“ nebo „Šarišské Stažkovce“) na pravém břehu.

První písemná zmínka o Staškovcích pochází z roku 1408 jako Staskenhaw. Obec ležela přímo na hranici hrabství Sáros a Semplin, takže ve středověku patřila část na pravém břehu k panství Makovica, zatímco část na levém břehu k panství Stropkov. V novověku se obě části dostaly pod toto panství. Obyvatelé pracovali jako zemědělci a lesní dělníci.

Do roku 1918 patřila obec, která ležela v okrese Semplín, k Uherskému království a poté k Československu (dnes Slovensko). Po druhé světové válce bylo v roce 1952 založeno místní Jednotné zemědělské družstvo (zkráceně JRD), které však bylo o rok později zrušeno. Někteří obyvatelé dojížděli za prací do průmyslových oblastí.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání lidu z roku 2011 žilo ve Staškovcích 255 obyvatel, z toho 173 Slováků, 62 Rusů, 8 Romů, 2 Ukrajinci a 1 Čech. Devět obyvatel neuvedlo svou etnickou příslušnost.

212 obyvatel se hlásilo k řeckokatolické církvi, 18 obyvatel k římskokatolické církvi, 10 obyvatel k pravoslavné církvi, 4 obyvatelé k evangelické církvi A. B., a jedno obyvatel se hlásil k protestantsko-metodistické církvi. Osm obyvatel bylo bez vyznání a vyznání dvou obyvatel nebylo zjištěno.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Cesta III. třídy 3587 mezi Makovcemi a Malou Poľanou vede přes Staškovce přes Vladiču a Mikovou, a na obou koncích se napojuje na Cestu II. třídy 575. Kromě toho v obci začíná Cesta III. třídy 3548 do Pstriné a Miroľa.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku.
  2. SODB 2011. udaje.statistics.sk [online]. [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  3. http://www.grkatpo.sk/?schematizmus&show=farnost&id=114

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VARCHOLÍK, Š.: Sprievodca sakrálnej architektúry Stropkovského protopresbyteriátu. Prešov : Vydavateľstvo GTF PU, 2016, 124 s., ISBN 978-80-555-1669-1.
  • Encyklopédia miest a obcí Slovenska / Peter Šüle, Peter Šüle ml. – Lučenec : PS LINE, 2005. 960 s. ISBN 80-969388-8-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]