Stínka zední

Stínka zední
	Stínka zední
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	rakovci (Malacostraca);
Řád	stejnonožci (Isopoda);
Čeleď	stínkovití (Oniscidae);
Rod	stínka (Oniscus);
Binomické jméno
	Oniscus asellus; Linnaeus, 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stínka zední (Oniscus asellus) je suchozemský korýš z kmene členovců. Patří do rodu stínka z řádu stejnonožců. Jedná se o jeden z největších a nejběžnějších druhů stínek žijící v Evropě a Severní Americe.

Popis

Dorůstá délky 16 mm a šířky 6 mm a má zploštělé tmavošedé tělo. Krunýř je vyztužen vápenatými solemi, které získává z prostředí včetně konzumace staré svlečky (exuvie). Na rozdíl od svinek nedokáže stočit tělo do obranné pozice – kuličky.

Výskyt

Vyskytuje se na vlhkých místech (např. v lesích, na starých zdech), neboť potřebuje udržovat dýchací orgány ve vlhku (vyskytují se na zadním páru končetin).

Rozšířená v Evropě vyjma na Středomoří, a to i na Britských ostrovech, do Severní Ameriky byla zavlečena.

Potravní vztahy

Mezi její potravu patří tlející zbytky listí.

Často bývá kořistí pavouků z rodu šestiočka (viz potravní specializace), respektive celosvětově rozšířeným druhem šestiočka velká (Dysdera crocata).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu stínka zední na Wikimedia Commons
BioLib.cz – Oniscus asellus (stínka zední) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
Natura Bohemica - Stínka zední

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.