Přeskočit na obsah

Srečko Katanec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Srečko Katanec
Osobní informace
Datum narození16. července 1963 (61 let)
Místo narozeníLublaň
Výška190 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicezáložník
Současná funkcetrenér reprezentace Uzbekistánu
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1981–1985
1985–1986
1986–1988
1988–1989
1989–1994
Jugoslávie NK Olimpija Lublaň
Jugoslávie GNK Dinamo Zagreb
Jugoslávie FK Partizan
Německo VfB Stuttgart
Itálie UC Sampdoria
08100(10)
021000(3)
058000(9)
026000(1)
08700(12)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1983–1990
1994
Jugoslávie Jugoslávie
Slovinsko Slovinsko
031000(5)
005000(1)
Trenérská kariéra
Roky Klub
1997–1998
2002–2003
Slovinsko ND Gorica
Řecko Olympiakos Pireus
Národní týmy jako trenér
Roky Reprezentace
1998–2002
2006–2009
2009–2011
2013–2017
2018–2021
2021–
Slovinsko Slovinsko
Severní Makedonie Makedonie
Slovinsko Slovinsko
Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty
Irák Irák
Uzbekistán Uzbekistán
Úspěchy
Olympijské kruhy Fotbal na LOH
Bronzová medaile LOH 1984 Jugoslávie
Další informace
Povolánífotbalista a fotbalový trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srečko Katanec (* 16. července 1963 Lublaň) je bývalý slovinský fotbalista, který hrál na pozici defenzivního záložníka nebo středního obránce.

Jeho rodina pochází z oblasti Mezimuří. Je odchovancem klubu NK Lublaň a od roku 1981 hrál nejvyšší soutěž za Olimpiji. V roce 1983 debutoval v reprezentaci. Startoval na mistrovství Evropy ve fotbale 1984 a na olympiádě 1984, kde Jugoslávci získali bronzové medaile.[1] V roce 1985 přestoupil do GNK Dinamo Zagreb a od roku 1986 byl hráčem bělehradského FK Partizan, s nímž se stal v roce 1987 mistrem Jugoslávie. Zúčastnil se LOH 1988. Následovalo angažmá v západoněmeckém VfB Stuttgart, s nímž Katanec postoupil do finále Poháru UEFA 1988/89. V letech 1989 působil v janovské Sampdorii, kde vyhrál Serii A 1990/91, Coppa Italia 1993/94 a Pohár vítězů pohárů 1989/90 a byl finalistou PMEZ 1991/92. S jugoslávskou reprezentací postoupil do čtvrtfinále mistrovství světa ve fotbale 1990. V roce 1992 byl zařazen do nejlepší světové jedenáctky časopisu World Soccer. Odehrál také pět zápasů za reprezentaci nezávislého Slovinska.

Po ukončení hráčské kariéry se stal trenérem. Slovinskou reprezentaci vedl v letech 1998 až 2002 a 2013 až 2017, startoval s ní na mistrovství Evropy ve fotbale 2000 a mistrovství světa ve fotbale 2002.[2] Mezi lety 2018 a 2021 vedl irácký národní tým.

V roce 2017 mu byla udělena Bloudkova cena za rozvoj slovinského sportu.[3]


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]