Správa slovenských jeskyní
| Správa slovenských jeskyň Správa slovenských jaskýň | |
|---|---|
| Vznik | 1990 |
| Účel | ochrana přírody |
| Sídlo | Hodžova 11, 031 01, Liptovský Mikuláš[1] |
| Místo | Slovensko |
| Úřední jazyk | slovenština |
| Ředitel | RNDr. Ján Zuskin[1] |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Správa slovenských jeskyní (SSJ, slovensky Správa slovenských jaskýň je organizační složka Státní ochrany přírody Slovenské republiky spravující jeskyně na Slovensku. Organizace sídlí v Liptovském Mikuláši.[2]
Činnost
[editovat | editovat zdroj]SSJ se zabývá správou všech jeskyní (přírodních památek a národních přírodních památek) a dohlíží na jejich bezpečné a trvale udržitelné využití. Zajišťuje údržbu, provoz, zpřístupňování, bezpečnost a další úkoly."[2]
V rámci výzkumu, monitoringu a dokukmentace SSJ provádí geologický výzkum, geomorfologický výzkum, hydrologický výzkum a monitoring, speleoklimatologický výzkum a monitoring, geoekologický výzkum a ochranu a biospeleologický výzkum a monitoring. Organizuje také odborné akce.[3]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Jako samostatná organizace byla Správa slovenských jeskyní založena v roce 1970 v Liptovském Mikuláši. V roce 1981 byla sloučena s úsekem ochrany přírody Slovenského ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě, čímž vzniklo Ústředí státní ochrany přírody. Jako samostatná organizace byla obnovena v roce 1990. Od roku 2008 je organizační složkou Státní ochrany přírody SR, která je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí.[4]
Zpřístupněné jeskyně
[editovat | editovat zdroj]SSJ provozuje 12 zpřístupněných jeskyní, všechny z nich jsou národní přírodní památky[5]:
- Belianská jeskyně
- Bystrianská jeskyně
- Demänovská jeskyně svobody
- Demänovská ledová jeskyně
- Dobšinská ledová jeskyně
- Domica
- Driny
- Gombasecká jeskyně
- Harmanecká jeskyně
- Jasovská jeskyně
- Ochtinská aragonitová jeskyně
- Važecká jeskyně
SSJ nespravuje všechny zpřístupněné jeskyně. Mimo její působnost jsou Krásnohorská jeskyně, Jeskyně mrtvých netopýrů, Zlá diera, Bojnická hradní jeskyně a Malá Stanišovská jeskyně.[6]
Na návrh SSJ vyhlásily krajské úřady životního prostředí dalších 30 jeskyní za veřejnosti volně přístupné.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Správa slovenských jaskýň na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Kontakty [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Činnosť [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Výskum, monitoring a dokumentácia [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Správa slovenských jaskýň [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Sprístupnené jaskyne SSJ [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Zoznam iných sprístupnených jaskýň [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Verejnosti voľne prístupné jaskyne [online]. Správa slovenských jaskýň [cit. 2016-08-31]. Dostupné online. (slovensky)
