Josef Klausner: Porovnání verzí
m Odstranění linku na rozcestník Bejtar s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Bejtar (mládežnické hnutí) |
m odstranění odrážek u šablony {{Překlad}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Spisovatel |
{{Infobox Spisovatel |
||
|jméno |
|jméno = Josef Klausner |
||
|obrázek |
|obrázek = Joseph Klausner.jpg |
||
|velikost obrázku = 200px |
|velikost obrázku = 200px |
||
|popis obrázku |
|popis obrázku = Josef Klausner na fotografii z roku 1912 |
||
|rodné jméno |
|rodné jméno = Josef Gedalja Klausner |
||
|narození |
|narození = [[20. srpen|20. srpna]] [[1874]] |
||
|úmrtí |
|úmrtí = [[27. říjen|27. října]] [[1958]] (84 let) |
||
|pseudonym |
|pseudonym = |
||
|povolání |
|povolání = |
||
|národnost |
|národnost = |
||
|etnikum |
|etnikum = |
||
|stát |
|stát = |
||
|vzdělání |
|vzdělání = |
||
|alma mater |
|alma mater = |
||
|období |
|období = |
||
|žánr |
|žánr = |
||
|téma |
|téma = |
||
|hnutí |
|hnutí = |
||
|díla |
|díla = |
||
|ocenění |
|ocenění = |
||
|choť |
|choť = |
||
|partner |
|partner = |
||
|partnerka |
|partnerka = |
||
|děti |
|děti = |
||
|příbuzní |
|příbuzní = |
||
|vlivy |
|vlivy = |
||
|ovlivnil |
|ovlivnil = |
||
|podpis |
|podpis = |
||
|citát |
|citát = |
||
|web |
|web = |
||
|commons |
|commons = |
||
|wikisource |
|wikisource = |
||
|wikicitáty |
|wikicitáty = |
||
|gutenberg |
|gutenberg = |
||
|nk |
|nk = |
||
}} |
}} |
||
'''Josef Gedalja Klausner ''' ({{vjazyce|he}} יוסף גדליה קלוזנר; žil [[20. srpen|20. srpna]] [[1874]] – [[27. říjen|27. října]] [[1958]]) byl [[Židé|židovský]] historik, profesor [[Hebrejská literatura|hebrejské literatury]] a hlavní redaktor ''[[Encyclopedia Hebraica|Hebrejské encyklopedie]]''. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím [[revizionistický sionismus|revizionistickou]] a [[náboženský sionismus|náboženskou]] ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v [[Volba izraelského prezidenta 1949|prvních izraelských prezidentských volbách]] v roce 1949, ve kterých podlehl [[Chajim Weizmann|Chajimu Weizmannovi]] poměrem 83 ku 15 hlasům. |
'''Josef Gedalja Klausner ''' ({{vjazyce|he}} יוסף גדליה קלוזנר; žil [[20. srpen|20. srpna]] [[1874]] – [[27. říjen|27. října]] [[1958]]) byl [[Židé|židovský]] historik, profesor [[Hebrejská literatura|hebrejské literatury]] a hlavní redaktor ''[[Encyclopedia Hebraica|Hebrejské encyklopedie]]''. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím [[revizionistický sionismus|revizionistickou]] a [[náboženský sionismus|náboženskou]] ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v [[Volba izraelského prezidenta 1949|prvních izraelských prezidentských volbách]] v roce 1949, ve kterých podlehl [[Chajim Weizmann|Chajimu Weizmannovi]] poměrem 83 ku 15 hlasům. |
||
| Řádek 105: | Řádek 105: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Joseph Klausner|460720343}} |
|||
<references/> |
<references /> |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Verze z 8. 1. 2013, 12:03
Šablona:Infobox Spisovatel Josef Gedalja Klausner (hebrejsky יוסף גדליה קלוזנר; žil 20. srpna 1874 – 27. října 1958) byl židovský historik, profesor hebrejské literatury a hlavní redaktor Hebrejské encyklopedie. Byl zaníceným účastníkem sionistických polemik, podporujícím revizionistickou a náboženskou ideologii, a kandidátem na úřad presidenta v prvních izraelských prezidentských volbách v roce 1949, ve kterých podlehl Chajimu Weizmannovi poměrem 83 ku 15 hlasům.
Život
Narodil se v litevské vesnici Olkeniki a počátkem 20. století jeho rodina Litvu opustila kvůli narůstajícímu antisemitismu (podle vyprávění jeho synovce Amose Oze bylo důvodem odchodu zdraví jeho babičky) a usadila se v Oděse, kde žilo její nejbližší příbuzenstvo a kde se mu dostalo vzdělání. Pohyboval se ve vědeckých, literárních a sionistických kruzích. Klausner byl zapáleným sionistou a znal se osobně s Theodorem Herzlem.
Roku 1912 poprvé osobně navštívil Palestinu a v roce 1919 se tam přestěhoval. V roce 1925 se stal profesorem hebrejské literatury na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Angažoval se v historických výzkumech období Druhého chrámu. Přestože nebyl ortodoxním židem, dodržoval šabat a dietní předpisy. Měl obsáhlé znalosti Talmudu a midrašové literatury.
Josef Klausner náležel ke kruhu ruských sionistických aktivistů v Oděse, kam patřil i Ze'ev Žabotinský a Menachem Usiškin, a přestože nepatřil přímo ke členům strany, byl souputníkem revizionistických sionistů. Klausner se významně podílel na „sionistické výchově“ v hnutí revizionistické mládeže Bejtar, a na mládežnických nacionalistických hnutích vůbec. Jako akademický činitel se znalostí židovské historie byl poněkud netypicky také aktivistou v sionistických polemikách a jen zřídka stál na pozicích většiny sionistického vedení; to mu také vyneslo značnou židovskou nelibost z neúspěchu sionistického establishmentu v Palestině. V červenci 1929 Klausner založil Výbor pro zeď nářků na obranu židovských práv a pro řešení problémů okolo přístupu k Západní zdi.[1] Demonstrace revizionistické mládeže vzešlé z činnosti výboru byly později Shawovou komisí označeny za bezprostřední příčinu nepokojů z roku 1929.[2] Důsledkem následných nepokojů bylo také zničení jeho domu v Talpijotu.
O svém slavném strýčkovi píše Amos Oz ve své autobiografii Příběh o lásce a tmě (kap. 9–11).
Dílo
Doktorát získal Klausner v Německu. Největší ohlas vzbudil svou knihou o Ježíšovi. Kniha Ježíš Nazaretský a její pokračování Od Ježíše k Pavlovi ho povznesla mezi literární velikány. Klausner zde vysvětluje, že Ježíše je nutno chápat jako Žida a Izraelce, který se pokoušel o reformu náboženství a zemřel jako oddaný Žid. Autor byl kvůli tomu napadán stejně ze strany židů jako křesťanů. Anglikánský kněz Herbert Danby si informační hodnoty díla cenil natolik, že jej přeložil z hebrejštiny do angličtiny, aby informace zpřístupnil anglickým vědcům. Několik duchovních bylo tímto kontroverzním dílem rozhořčeno natolik, že žádali Danbyho odvolání z Jeruzaléma.[3] Později získal katedru židovské historie.
Ačkoli byl zapáleným sionistou, měl Klausner četné spory s Chajimem Weizmannem. Oba kandidovali v prezidentských volbách 1949, prvním izraelským prezidentem se stal Weizmann.
Ceny a vyznamenání
- Roku 1941 a 1949 byla Klausnerovi udělena Bialikova cena za přínos k židovskému myšlení.[4]
- Roku 1958 získal Cenu Izraele za židovská studia.[5]
- Roku 1982 ohodnotil stát Izrael jeho vědecké úspěchy vydáním známky s jeho portrétem.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Klausner na anglické Wikipedii.
- ↑ SHINDLER, Colin. The Triumph of Military Zionism: Nationalism and the Origins of the Israeli Right. Londýn, New York: I. B. Tauris & Co Ltd, 2006. ISBN 9781845110307. S. 96–97. (anglicky)
- ↑ MATTAR, Philip. The Mufti of Jerusalem: Al-Hajj Amin Al-Husayni and the Palestinian National Movement. New York: Columbia University Press, 1988. 158 s. ISBN 0231064632. S. 48. (anglicky)
- ↑ OZ, Amos. Příběh o lásce a tmě. [s.l.]: Paseka, 2003. 472 s. ISBN 978-80-7185-998-7. S. 63. „(…) anglikánští misionáři v Jeruzalémě se dožadovali, aby arcibiskup propustil doktora Danbyho, který Ježíše Nazaretského přeložil do angličtiny, protože to byla kniha 'poznamenaná kacířstvím, líčící našeho Spasitele jak reformního rabína, jako smrtelníka a jako žida, který s křesťanstvím nemá vůbec nic společného.'“.
- ↑ Seznam nositelů Bialikovy ceny 1933–2004 [online]. Město Tel Aviv [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Nositelé Ceny Izraele 1958 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2011-12-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Klausner na Wikimedia Commons