Přeskočit na obsah

Náboženský sionismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rabín Abraham Isaac Kook, hlavní ideolog moderního náboženského sionismu (1924)

Náboženský sionismus (hebrejsky צִיּוֹנוּת דָּתִית) je náboženský směr, který vnímá sionismus jako zásadní součást ortodoxního judaismu. Jeho stoupenci jsou také označováni jako Dati Leumi (hebrejsky דָּתִי לְאֻמִּי) a v Izraeli jako Datiim (hebrejsky דתיים). Komunitě se někdy říká také „pletené kipy“ (hebrejsky כִּפָּה סְרוּגָה) podle specifické pokrývky hlavy, kterou nosí mužští náboženští sionisté.

Před vznikem státu Izrael v roce 1948 šlo zejména o praktikující Židy podporující vznik židovského státu v Zemi izraelské. Po vzniku státu jde o náboženský směr, který prosazuje expanzivní politky státu s cílem osídlit celé biblické území.

Mezi klíčovými ideology hnutí vždy byli ortodoxní rabíni. Roku 1862 publikoval německý ortodoxní rabín Cvi Hirsch Kalischer knihu Drišat Cijon (Hledání Sionu), v níž tvrdí, že vykoupení Židů, slíbené proroky, může přijít jenom vlastní iniciativou Židů.[1] Další významnou osobou byl uherský rabín Moše Šlomo Glasner, který patřil mezi první přívržence sionismu mezi uherskými ortodoxními Židy a později se angažoval v hnutí Mizrachi.[2]

Hlavním ideologem moderního náboženského sionismu byl rabín Abraham Isaac Kook, který ospravedlňoval sionismus dle halachy a vybízel mladé náboženské Židy k osídlování Palestiny.[3] Abraham Isaac Kook se narodil v carském Rusku do ortodoxní rodiny. Stal se rabínem a v roce 1905 přesídlil do Jaffy v osmanské Palestině. V roce 1919 se stal vrchním rabínem v Jeruzalémě coby první aškenázský Žid.[4] Kook věřil, že sionismus je součástí božího plánu na návrat Židů do své biblické domoviny, díky čemuž dojdou Židé a celý svět spásy, po které se vrátí mesiáš. Rabín Kook v roce 1924 založil ješivu Merkaz ha-rav. Zakládání ješiv bylo a je pro náboženské sionisty typické. Mezi lety 1935 a 1946 působilo v mandátní Palestině náboženské hnutí Ha-Kibuc ha-dati, které bylo napojeno na náboženské sionisty a založilo několik osad (například Ejn ha-Naciv).

Jeho syn rabín Cvi Jehuda Kook pokračoval v otcových stopách. Nicméně náboženský sionismus byl stále menšinovou ideologií. Po vzniku Izraele v roce 1948 převládl sekularizovaný a levicový sionistický proud. Učení Cvi Jehudy Kooka získalo ohlas až po šestidenní válce v roce 1967, kdy Izrael začal okupovat palestinská, egyptská a syrská území. Kook a jeho přívrženci poté s touto ideologií v roce 1974 zakládali fundamentalistické hnutí židovských osadníků Guš emunim.[5]

Postupně se náboženský sionismus – spolu s ortodoxním judaismem a nacionalismem – stal hlavním směrem izraelských židovských osadníků na Západním břehu Jordánu, kde je hájen politickými stranami jako jsou Národní náboženská strana – Náboženský sionismus, No'am nebo Židovský domov.[6][7][8]

Izraelský voják se modlí s řemínky tfilin během druhé libanonské války

Náboženští sionisté věří, že Země izraelská byla Bohem darována starověkým Izraelitům. Úkolem moderních Židů pak je získat a bránit tuto zemi v souladu s pravidly Tóry.[9] Nicméně mezi většinou ortodoxních Židů (například charedim) dlouho převládal názor, že sionismus, který vybízí k vybudování státu Židů samotnými Židy, je rouhání, jelikož Židé mají dle Bible získat svou zemi zpět až s příchodem mesiáše.[10]

Rabín Kook k tomuto rozporu hlásal, že „sionismus není pouhým politickým hnutím Židů, ale je nástrojem božím k dokonání božího plánu“. Bůh si podle tohoto konceptu „přeje, aby se synové Izraele vrátili do židovské domoviny, kde budou moci suverénně žít dle Tóry a halachy a praktikovat micvot“. Tento výklad tak učinil z alije do Izraele židovskou povinnost a poslušnost vůči Bohu.[11]

Náboženský sionismus je často zmiňován v souvislosti s (zejména americkým) evangelikalismem, který je mu blízký v podpoře návratu všech Židů do Izraele, obnovení Země Izrael v biblických hranicích aj. Roku 2024 přinesl český religionistický portál Náboženský infoservis informace o zatmění Slunce a následných aktivitách k rituální očistě kněží pro připravovaný Třetí chrám podle biblické knihy Nu 19, 2–6 (Kral, ČEP). Komentátoři dále zmiňují tyto aktivity jako poukaz těchto evangelikálních autorit na údajný úpadek (americké) civilizace.[12]

Některé osobnosti hnutí

[editovat | editovat zdroj]

Seznam je seřazen abecedně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Religious Zionism na anglické Wikipedii.

  1. Zvi Hirsch Kalischer (Jewish Encyclopedia)
  2. GLASNER, David. Rabbi Moshe Shmuel Glasner, The Dor Revi'i. Tradition: A Journal of Orthodox Jewish Thought. 1997, roč. 32, čís. 1, s. 40–56. Dostupné online [cit. 2025-12-16]. ISSN 0041-0608.
  3. Project MUSE. muse.jhu.edu [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  4. FRIDMAN, Masha. Stories from the Life of Rav Kook: Rav Avraham Yitzchak Hacohen Kook, Zt'l. [s.l.]: Beit-Shamai Publications 104 s. Dostupné online. ISBN 978-0-944921-00-5. (anglicky)
  5. SNITKOFF, Rabbi Ed. Gush Emunim [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  6. SHARON, Jeremy. Religious Zionism deal: West Bank sovereignty, settlement growth, discrimination law. The Times of Israel. 2022-12-28. Dostupné online [cit. 2025-12-16]. ISSN 0040-7909. (anglicky)
  7. The Growing Weight of Religious Zionism in Israel and the War in Gaza [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  8. MIDLARSKY, Manus. Origins and Consequences of Extremist Religious Zionist Settlements on the West Bank. Religions. 2025-09-22, roč. 16, čís. 9, s. 1214. Dostupné online [cit. 2025-12-16]. ISSN 2077-1444. doi:10.3390/rel16091214. (anglicky)
  9. What Unites People of Faith across Religions, and Divides Them from Others. Tikvah Ideas [online]. [cit. 2025-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
  10. SHAFFER, Carolyn. Guarding the Gates of Zion: Hasidic Arguments against Zionism. Illumine: Journal of the Centre for Studies in Religion and Society. 2005, roč. 4, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online [cit. 2025-12-16]. ISSN 1712-5634. (anglicky)
  11. KOOK, Abraham Isaac. War and Peace: The Teachings of HaRav Avraham Yitzhak HaCohen Kook. [s.l.]: Torat Eretz Yisrael Publications 360 s. Dostupné online. (anglicky)
  12. Zatmění, červené jalovice a konec světa : Náboženský infoservis, 9. 4. 2024

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AVINERI, Šlomo. Zrození moderního sionismu. Praha: Sefer, 2001. 252 s. ISBN 80-85924-28-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]