Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
34 224 editací
m Robot odstranil zbytečná pojmenování odkazu (WP:WCW)
Řádek 59: Řádek 59:
* km 8 – [[Kravaře ve Slezsku]] (stanice) 250 m n. m.
* km 8 – [[Kravaře ve Slezsku]] (stanice) 250 m n. m.
* km 10 – [[Kravaře-Kouty]] (zastávka) 240 m n. m.
* km 10 – [[Kravaře-Kouty]] (zastávka) 240 m n. m.
* km 13 – [[Dolní Benešov-Zábřeh|Dolní Benešov-Zábřeh]] (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
* km 13 – [[Dolní Benešov-Zábřeh]] (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
* km 16 – [[Dolní Benešov]] ([[dopravna]] D3) 235 m n. m.
* km 16 – [[Dolní Benešov]] ([[dopravna]] D3) 235 m n. m.
* km 19 – [[Kozmice (okres Opava)|Kozmice]] (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.
* km 19 – [[Kozmice (okres Opava)|Kozmice]] (zastávka, dříve zastávka a nákladiště) 240 m n. m.

Verze z 26. 11. 2012, 01:23

Šablona:Infobox železniční trať |}

Trať Opava východ – Hlučín (v jízdním řádu pro cestující trať č. 317) je jednokolejná železniční trať o délce 22 km. Jedná se o dráhu regionální.[1]

Historie

Úsek Opava – Kravaře vznikl jako součást železniční trati Opava – Ratiboř, která byla postavena jako mezistátní trať spojující Prusko a Rakousko-Uhersko, valná část trati však ležela na území Pruska, neboť jeho součástí bylo v té době též Hlučínsko. První vlak projel celou tratí 20. října 1895. Druhá část trati z Kravař do Annabergu (dnes Chałupki) se začala stavět jako odbočná v polovině roku 1911, k slavnostnímu zahájení provozu v úseku Kravaře – Hlučín došlo 28. listopadu 1913. Další stavbu přerušila 1. světová válka a následné spory o budoucnost území. Záhy však byla stavba obnovena, a v červnu roku 1925 byl do provozu uveden úsek Hlučín – Petřkovice. Dále se ve stavbě vzhledem ke změně státních hranic nepokračovalo. Místo toho bylo navrhováno pokračování do Ostravy Hrušova, plány však překazila 2. světová válka. Při ústupových bojích byla trať poničena, ale již 23. listopadu 1945 byla doprava obnovena.
Na trati Opava – Ratiboř však byla doprava obnovena jenom do Chuchelné. Postupem času význam trati do Hlučína s pokračováním do Ostravy vzrůstal, naopak význam trati do Chuchelné klesal, proto bylo vytvořeno nové hlavní rameno Opava – Hlučín a z trati do Chuchelné se stala trať odbočná.
Spojení s Ostravou bylo vyřešeno v padesátých letech, kdy byla vybudována tramvajová trať z Ostravy do Petřkovic a Dopravní podnik Ostrava odkoupil trať Hlučín – Petřkovice, kterou elektrizoval a propojil s tramvajovou tratí do Petřkovic. Tramvajová doprava na trati trvala až do roku 1982, kdy byla doprava mezi smyčkou Hlučínská a Hlučínem pro špatný technický stav trati zastavena. Trať byla poté snesena, a na jejím tělese byla vybudována silnice I/56.[2]
V devadesátých letech 20. století došlo k havarijnímu stavu mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi v km 13,211, na kterém byla provedena provizorní oprava a trvale snížena rychlost na 20 km/h.
Dne 5. prosince 2000 bylo v úseku Kravaře ve Slezsku – Hlučín zavedeno zjednodušené řízení dopravy podle předpisu D3 a v dopravnách Dolní Benešov a Hlučín byly instalovány samovratné výhybky s indikací polohy zábleskovým světlem. Zastávky v tomto úseku byly vybaveny rozhlasovým informačním zařízením.[3] Po roce 2000 byly sneseny nepoužívané manipulační koleje. V úseku Opava východ – Kravaře došlo do roku 2006 téměř v celé délce k obnově železničního svršku. V roce 2009 byla provedena rekonstrukce zmiňovaného mostu mezi Hlučínem a Kozmicemi.[4]

Průběh trati

Provoz na trati

S jízdním řádem 2002/2003 došlo k zavedení taktové osobní dopravy s intervalem 60 minut. Od jízdního řádu 2008/2009 je navíc v době ranní špičky v úseku Dolní Benešov – Opava východ zaveden jeden osobní vlak mimo standardní interval. Na trati jsou v současnosti (2009) vedeny osobní vlaky, jejichž dopravcem jsou České dráhy.[5] V nákladní dopravě je veden jeden pár manipulačních vlaků.[6] S jízdním řádem 2011/2012 došlo k přejmenování zastávky Zábřeh u Hlučína na Dolní Benešov – Zábřeh.

Budoucnost

V rámci projektu rozvoje železniční sítě si České dráhy nechaly v roce 2004 vypracovat technicko-ekonomickou a územně-technickou studii kolejového spojení Hlučín – Ostrava, kde bylo jako nejvýhodnější řešení navrhnuto vybudování systému vlakotramvaje.[7]

Související články

Reference

  1. ↑ Usnesení Vlády ČR ze dne 20. prosince 1995 o vyčlenění regionálních drah z dráhy celostátní http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/97531C8254B32166C12571B6006B7243
  2. ↑ Z historie železniční trati http://kozmice.cz/historie/histrate.php
  3. ↑ Remote 98 na trati Kravaře ve Slezsku – Hlučín http://spz.logout.cz/zabezpec/d3hlucin.html
  4. ↑ Cesta z Opavy do Hlučína chce od řidičů pevné nervy http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/cesta-z-opavy-do-hlucina-chce-od-ridicu-pevne-nerv.html
  5. ↑ Jízdní řád 2008/2009. Úřední vydání Českých drah, a.s.
  6. ↑ Hinze, Petr: GVD 2002/2003 na Opavsku. http://spz.logout.cz/provoz/opava03.html
  7. ↑ Technicko-ekonomická studie kolejového spojení Hlučín – Ostrava http://www.ludgerovice.cz/aktuality/Koleje_Index.asp

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice na Wikimedia Commons

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Železniční_trať_Opava_východ_–_Hlučín_–_Petřkovice&oldid=9344516“