Řehoř z Nazianzu: Porovnání verzí
m r2.7.2) (Robot: Přidávám eu:Gregorio Nazianzokoa |
Rozšíření, odkazy, drobnosti. Odstr. Pahýl |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox světec |
{{Infobox světec |
||
|jméno = Svatý Řehoř Naziánský |
|jméno = Svatý Řehoř Naziánský (Theologos) |
||
|foto = Image: |
|foto = Image: Rublev grigoriy bogoslov.jpg|thumb|upright=0.6 |
||
|narození = [[329]], |
|narození = [[329]], Arianz u Nazianzu, blízko dnešního [[Aksaray]], [[Turecko]] |
||
|úmrtí = [[25. leden|25. ledna]] [[389]], |
|úmrtí = [[25. leden|25. ledna]] [[389]], tamt. |
||
|blahořečen = |
|blahořečen = |
||
|svatořečen = |
|svatořečen = |
||
|svátek = [[2. leden]] - římskokatolická; [[25. leden]] - východní církve |
|svátek = [[2. leden]] - římskokatolická; [[25. leden]] - východní církve |
||
|tituly = '''Učitel církve''' |
|tituly = '''Učitel církve''', '''Theologos''' |
||
|úřady= [[Patriarchát (územní členění církve)|Patriarcha]] |
|úřady= [[Patriarchát (územní členění církve)|Patriarcha]] |
||
|uctíván= [[západní církev|západní církve]]; [[východní církve|východní křesťanství]] |
|uctíván= [[západní církev|západní církve]]; [[východní církve|východní křesťanství]] |
||
|atributy = |
|atributy = kniha, holubice |
||
|patron = [[básník]]ů; za dobrou úrodu |
|patron = [[básník]]ů; za dobrou úrodu |
||
|kostely = |
|kostely = |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
|}} |
|}} |
||
[[Soubor:Gregor-Chora.jpg|thumb| |
[[Soubor:Gregor-Chora.jpg|thumb|upright=0.7|[[Ikona]] s obrazem sv. Řehoře z Nazianzu]] |
||
'''Sv. Řehoř (Grégorios) z Nazianzu''' ([[329]] |
'''Sv. Řehoř (Grégorios) z Nazianzu''' ([[329]] Arianz v [[Kappadokie|Kappadokii]] – [[25. leden|25. ledna]] [[389]] tamt.), také '''Řehoř Bohoslovec'''[http://www.pravoslav.gts.cz/theolog/losskij.htm] nebo na rozdíl od otce téhož jména '''Mladší''' patří mezi nejvýznamnější [[Řecko|řecké]] raně [[Křesťanství|křesťanské]] [[teolog]]y [[4. století]], kteří jsou označováni jako [[Církevní Otcové#Kappadočtí otcové|kappadočtí otcové]] (dále k nim patří sv. [[Basileios Veliký]] a jeho bratr sv. [[Grégorios z Nyssy]]). |
||
== Život a působení == |
|||
Řehoř z Nazianzu se vzdělával nejprve v [[Kaisareia Mazaka|Kaisareii]], poté v [[Alexandrie|Alexandrii]] a nakonec na [[platón]]ské akademii v [[Athény|Athénách]], kde se spřátelil s Basileiem Velikým. Později s ním žil nějakou dobu v jeho [[Klášter|klášteře]]. |
|||
Díky dochované korespondenci a řečnickým projevům máme o jeho životě podrobné zprávy. Narodil se v rodině světců: jeho otec Gregorios Starší, židovský rétor, který se pod vlivem své manželky Nonny dal pokřtít a byl pak 45 let biskupem v Nazianzu, bratr Caesarius z Nazianzu i sestra Gorgonia jsou uctíváni jako svatí. Řehoř se vzdělával nejprve v [[Kaisareia Mazaka|Kaisareii]], poté v [[Alexandrie|Alexandrii]] a nakonec na [[platón]]ské akademii v [[Athény|Athénách]], kde se setkal i s pozdějším císařem Juliánem a velmi spřátelil s Basileem Velikým, v jehož [[Klášter|klášteře]] později také žil. V řeči při jeho pohřbu vylíčil studentský život té doby. |
|||
Po studiích žil v Basiliově klášteře na mořském pobřeží, kde se věnoval fyzické práci, modlitbě a studiu [[Bible]], pak se ale musel vrátit domů, kde pomáhal svému starému otci. Ten ho roku [[361]] proti jeho vůli vysvětil na kněze a Řehořovo kázání o vážnosti kněžského poslání při této příležitosti se dodnes hojně cituje. Roku 370 navrhl Basileios Řehoře na metropolitu v Cesareji. Když jím byl však zvolen sám, ustanovil Řehoře i svého bratra [[Řehoř z Nysy|Řehoře z Nysy]] biskupy, aby ho podpořili v zápase s tehdy převládajícím ariánstvím. |
|||
⚫ | Roku [[379]] byl povolán do [[Konstantinopol]]e, kde bylo nikájské učení po vládě [[Ariánství|ariánského]] [[císař]]e [[Valens|Valenta]] silně na ústupu. O rok později ho císař [[Theodosius I.]] |
||
⚫ | Roku [[379]] byl povolán do [[Konstantinopol]]e, kde bylo nikájské učení po vládě [[Ariánství|ariánského]] [[císař]]e [[Valens|Valenta]] silně na ústupu a Řehoř musel začínat ve sklepě. Mezi jeho tehdejšími žáky byl i pozdější překladatel latinské Bible [[svatý Jeroným]]. O rok později ho císař [[Theodosius I.]] povýšil na konstantinopolského [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchu]] a Řehoř významně ovlivnil [[První konstantinopolský koncil]]. Po roce se však svého úřadu vzdal, neboť někteří [[biskup]]ové považovali jeho jmenování za porušení jednoho z [[kánon]]ů [[První nikajský koncil|Prvního nikajského koncilu]] a dvorských intrik se Řehoř nechtěl účastnit. Zbytek života strávil jako poustevník v rodné vesnici, kde zděděný majetek rozdal a žil v malém domku se studní a zahradou. V této době vznikly jeho polemiky s [[Apollinaris z Laodiceje|Apollinariem]] a většina jeho básní. |
||
⚫ | Důrazně obhajoval [[nejsvětější Trojice|trojiční]] [[dogma]] podle [[nicejské vyznání|nikájského vyznání víry]] a také |
||
Po smrti byl slavnostně pohřben v Konstantinopoli, ale roku 1204 křížáci jeho ostatky odvezli do [[Řím]]a, kde byly uloženy v [[chrám svatého Petra|chrámu svatého Petra]]; roku 2004 je papež [[Jan Pavel II.]] vrátil do Konstantinopole. |
|||
{{Pahýl - světec}} |
|||
== Reference == |
|||
== Teolog == |
|||
⚫ | Ve svých kázáních kladl Řehoř velký důraz na pečlivé studium [[Bible]] a na výklad jednotlivých míst v kontextu Starého i Nového zákona. Důrazně obhajoval [[nejsvětější Trojice|trojiční]] [[dogma]] podle [[nicejské vyznání|nikájského vyznání víry]] a jeho shrnutí trojiční víry se cituje i v současném katechismu katolické církve. Polemizoval také se svým někdejším spolužákem [[Julianus|Juliánem]], který se jako císař vrátil k pohanství; mimo jiné jej kritizoval za to, že upírá [[křesťan]]ům právo na klasické vzdělání. |
||
== Dílo == |
|||
Z Řehořova díla se zachovalo přes 50 kázání, včetně velmi osobních řečí nad hroby rodičů, sourozenců a přítele Basilia Velikého. Teologicky nejvýznamnějších je "Pět řečí o Trojici" z roku 379, za něž mu Efezský koncil udělil titul „teolog“. |
|||
Dále se zachovalo přes 200 Řehořových dopisů, významných jak teologicky (polemika s Apollinariem), tak jako historické dokumenty a náhledy do života jeho doby. Řehoř patřil také mezi řecké básníky pozdního starověku. |
|||
== Odkazy == |
|||
=== Literatura === |
|||
{{NK ČR|jn19990002876}} |
|||
* {{Citace monografie | příjmení = Dostálová | jméno = Růžena | odkaz na autora = Růžena Dostálová | titul = Byzantská vzdělanost | vydavatel = Praha | místo = Vyšehrad | rok = 1990 | počet stran = 415 | isbn = 80-7021-034-6}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Dostálová | jméno = Růžena | odkaz na autora = Růžena Dostálová | titul = Byzantská vzdělanost | vydavatel = Praha | místo = Vyšehrad | rok = 1990 | počet stran = 415 | isbn = 80-7021-034-6}} |
||
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Řehoř Nazianský. Sv. 21, str. 426 |
|||
* V. Šmelhaus, ''Řecká patrologie''. Praha: KEBF 1982, str. 149-157. |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Ariánství]] |
|||
* [[Basileios Veliký]] |
|||
* [[Řehoř z Nyssy]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
{{commonscat|Gregory of Nazianzus}} |
|||
*{{en}} [http://www.ccel.org/ccel/schaff/npnf207.toc.html Vybrané řeči a dopisy] |
|||
*{{en}} {{fr}} [http://nazianzos.fltr.ucl.ac.be/002Contents.htm CEGN, středisko pro studium Řehoře Naziánského na univerzitě v Lovani] |
|||
<!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> |
|||
* ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. '' |
|||
{{Posloupnost | co=[[seznam konstantinopolských patriarchů|Konstantinopolští patriarchové]] |
{{Posloupnost | co=[[seznam konstantinopolských patriarchů|Konstantinopolští patriarchové]] |
||
Řádek 95: | Řádek 121: | ||
[[tr:Nenizili Gregor]] |
[[tr:Nenizili Gregor]] |
||
[[uk:Григорій Богослов]] |
[[uk:Григорій Богослов]] |
||
[[zh:聖額我略 |
[[zh:聖額我略•納齊安]] |
Verze z 1. 1. 2012, 19:13
Sv. Řehoř (Grégorios) z Nazianzu (329 Arianz v Kappadokii – 25. ledna 389 tamt.), také Řehoř Bohoslovec[1] nebo na rozdíl od otce téhož jména Mladší patří mezi nejvýznamnější řecké raně křesťanské teology 4. století, kteří jsou označováni jako kappadočtí otcové (dále k nim patří sv. Basileios Veliký a jeho bratr sv. Grégorios z Nyssy).
Život a působení
Díky dochované korespondenci a řečnickým projevům máme o jeho životě podrobné zprávy. Narodil se v rodině světců: jeho otec Gregorios Starší, židovský rétor, který se pod vlivem své manželky Nonny dal pokřtít a byl pak 45 let biskupem v Nazianzu, bratr Caesarius z Nazianzu i sestra Gorgonia jsou uctíváni jako svatí. Řehoř se vzdělával nejprve v Kaisareii, poté v Alexandrii a nakonec na platónské akademii v Athénách, kde se setkal i s pozdějším císařem Juliánem a velmi spřátelil s Basileem Velikým, v jehož klášteře později také žil. V řeči při jeho pohřbu vylíčil studentský život té doby.
Po studiích žil v Basiliově klášteře na mořském pobřeží, kde se věnoval fyzické práci, modlitbě a studiu Bible, pak se ale musel vrátit domů, kde pomáhal svému starému otci. Ten ho roku 361 proti jeho vůli vysvětil na kněze a Řehořovo kázání o vážnosti kněžského poslání při této příležitosti se dodnes hojně cituje. Roku 370 navrhl Basileios Řehoře na metropolitu v Cesareji. Když jím byl však zvolen sám, ustanovil Řehoře i svého bratra Řehoře z Nysy biskupy, aby ho podpořili v zápase s tehdy převládajícím ariánstvím.
Roku 379 byl povolán do Konstantinopole, kde bylo nikájské učení po vládě ariánského císaře Valenta silně na ústupu a Řehoř musel začínat ve sklepě. Mezi jeho tehdejšími žáky byl i pozdější překladatel latinské Bible svatý Jeroným. O rok později ho císař Theodosius I. povýšil na konstantinopolského patriarchu a Řehoř významně ovlivnil První konstantinopolský koncil. Po roce se však svého úřadu vzdal, neboť někteří biskupové považovali jeho jmenování za porušení jednoho z kánonů Prvního nikajského koncilu a dvorských intrik se Řehoř nechtěl účastnit. Zbytek života strávil jako poustevník v rodné vesnici, kde zděděný majetek rozdal a žil v malém domku se studní a zahradou. V této době vznikly jeho polemiky s Apollinariem a většina jeho básní.
Po smrti byl slavnostně pohřben v Konstantinopoli, ale roku 1204 křížáci jeho ostatky odvezli do Říma, kde byly uloženy v chrámu svatého Petra; roku 2004 je papež Jan Pavel II. vrátil do Konstantinopole.
Teolog
Ve svých kázáních kladl Řehoř velký důraz na pečlivé studium Bible a na výklad jednotlivých míst v kontextu Starého i Nového zákona. Důrazně obhajoval trojiční dogma podle nikájského vyznání víry a jeho shrnutí trojiční víry se cituje i v současném katechismu katolické církve. Polemizoval také se svým někdejším spolužákem Juliánem, který se jako císař vrátil k pohanství; mimo jiné jej kritizoval za to, že upírá křesťanům právo na klasické vzdělání.
Dílo
Z Řehořova díla se zachovalo přes 50 kázání, včetně velmi osobních řečí nad hroby rodičů, sourozenců a přítele Basilia Velikého. Teologicky nejvýznamnějších je "Pět řečí o Trojici" z roku 379, za něž mu Efezský koncil udělil titul „teolog“.
Dále se zachovalo přes 200 Řehořových dopisů, významných jak teologicky (polemika s Apollinariem), tak jako historické dokumenty a náhledy do života jeho doby. Řehoř patřil také mezi řecké básníky pozdního starověku.
Odkazy
Literatura
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Řehoř z Nazianzu
- DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 1990. 415 s. ISBN 80-7021-034-6.
- Ottův slovník naučný, heslo Řehoř Nazianský. Sv. 21, str. 426
- V. Šmelhaus, Řecká patrologie. Praha: KEBF 1982, str. 149-157.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řehoř z Nazianzu na Wikimedia Commons
- (anglicky) Vybrané řeči a dopisy
- (anglicky) (francouzsky) CEGN, středisko pro studium Řehoře Naziánského na univerzitě v Lovani
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.
Konstantinopolští patriarchové | ||
---|---|---|
Předchůdce: |
379–381 Řehoř z Nazianzu |
Nástupce: |
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA