Plující město: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
prorazili blokádu samostatně
Prorazili blokádu má samostatný článek
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Verne-město-1930a.jpg|200px|right|thumb|'''Plující město''', obálka [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] k českému vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].]]
[[Soubor:Verne-město-1930a.jpg|200px|right|thumb|'''Plující město''', obálka [[Zdeněk Burian|Zdeňka Buriana]] k českému vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].]]


'''''Plovoucí město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plující město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julese Verna]] z jeho cyklu ''[[Jules Verne#Podivuhodné cesty|Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].
'''''Plující město''''' do češtiny překládáno taky jako '''Plovoucí město''' ''([[1871]], Une ville flottante)'' je méně známý [[román]] [[Francie|francouzského]] [[spisovatel]]e [[Jules Verne|Julese Verna]] z jeho cyklu ''[[Jules Verne#Podivuhodné cesty|Podivuhodné cesty]] (Les Voyages extraordinaires)''. K napsání [[román]]u inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem ([[1829]] - [[1897]]) na v té době největším [[parník]]u světa [[Great Eastern]] z [[Liverpool]]u do [[New York]]u v roce [[1867]].

V jednom svazku s tímto románem současně vyšla historická [[novela (literatura)|novela]] ''[[Prorazili blokádu]] (Les Forceurs de blocus)'' z období [[Americká občanská válka|americké občanské války]], napsaná již roku [[1865]].


[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
[[Román]] má silně [[Autobiografie|autobiografický]] charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že [[Jules Verne|Verne]] byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). [[Jules Verne|Verne]] viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
Řádek 11: Řádek 9:
Dalším Vernovým románem, který má podobný motiv (aspoň co se techniky týče), je román [[Plovoucí ostrov]].
Dalším Vernovým románem, který má podobný motiv (aspoň co se techniky týče), je román [[Plovoucí ostrov]].


V jednom svazku s tímto románem vyšla současně historická [[novela (literatura)|novela]] ''[[Prorazili blokádu]] (Les Forceurs de blocus)'' z období [[Americká občanská válka|americké občanské války]], napsaná již roku [[1865]].
== Prorazili blokádu ==
[[Jules Verne|Vernova]] historická [[novela (literatura)|novela]] '''''Prorazili blokádu''''' ''(Les Forceurs de blocus)'' z období [[Americká občanská válka|americké občanské války]] byla poprvé otištěna roku [[1865]] v listu ''Musée'' a podruhé vyšla roku [[1871]] jako doplněk ke svazku s autorovým románem ''Plující město (Une ville flottante)''. Příběh se odehrává v době federalistické námořní blokády [[Charleston]]u, přístavu v [[Jižní Karolína|Jižní Karolíně]]. James Playfair se snaží tuto blokádu svou lodí prorazit aby osvobodil otce Jenny Halliburttové, dívky kterou miluje, ze zajetí konfederace.


<gallery>
<gallery>
Image:Verne-Město1.jpg|'''Une ville flottante''', titulní stránka francouzského vydání.
Image:Verne-Město1.jpg|'''Une ville flottante''', titulní stránka francouzského vydání.
Image:Verne-Město2.jpg|'''Une ville flottante''', původní ilustrace [[Jules Férat|Julese Férata]].
Image:Verne-Město2.jpg|'''Une ville flottante''', původní ilustrace [[Jules Férat|Julese Férata]].
Image:Verne-Blokáda.jpg|'''Les Forceurs de blocus''', původní ilustrace [[Jules Férat|Julese Férata]].
Image:Verne-flotante1891.jpg|'''Une ville flottante''', francouzské vydání z roku [[1891]].
Image:Verne-město-1930b.jpg|'''Plující město''', desky českého vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].
Image:Verne-město-1930b.jpg|'''Plující město''', desky českého vydání z roku [[1930]] v [[Praha|pražském]] nakladatelství [[Josef R. Vilímek]].
</gallery>
</gallery>
Řádek 30: Řádek 27:
== Externí odkazy==
== Externí odkazy==
* [http://jydupuis.apinc.org/auteurs/verne.htm La bibliothèque - Jules Verne] - francouzský text románu
* [http://jydupuis.apinc.org/auteurs/verne.htm La bibliothèque - Jules Verne] - francouzský text románu
* http://jv.gilead.org.il/alyon/forceurs_de_blocus.html - francouzský text novely ''Prorazili blokádu''


[[Kategorie:Francouzské romány]]
[[Kategorie:Francouzské romány]]

Verze z 13. 7. 2006, 09:13

Soubor:Verne-město-1930a.jpg
Plující město, obálka Zdeňka Buriana k českému vydání z roku 1930 v pražském nakladatelství Josef R. Vilímek.

Plující město do češtiny překládáno taky jako Plovoucí město (1871, Une ville flottante) je méně známý román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). K napsání románu inspirovala autora jeho společná plavba s bratrem Paulem (1829 - 1897) na v té době největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867.

Román má silně autobiografický charakter a je vyprávěn v první osobě. Velice těžko proto jde od sebe odělit skutečné autorovy zážitky a jeho fikce. Všechno však svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovkého námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne viděl v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.

Aby měla kniha vůbec nějaký děj, vložil autor do popisu lodi a svých zážitků v USA (např. návštěva Niagarských vodopádů) drobný ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.

Dalším Vernovým románem, který má podobný motiv (aspoň co se techniky týče), je román Plovoucí ostrov.

V jednom svazku s tímto románem vyšla současně historická novela Prorazili blokádu (Les Forceurs de blocus) z období americké občanské války, napsaná již roku 1865.


Podívejte se taky na

Externí odkazy