Třebčín: Porovnání verzí
m →Historie: Protestantismus |
|||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do [[klášter]]a sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klášteru Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek [[Čelechovice na Hané]]. |
Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do [[klášter]]a sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klášteru Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek [[Čelechovice na Hané]]. |
||
V roce [[1540]] odpustila třebčínským [[abatyše]] kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. |
V roce [[1540]] odpustila třebčínským [[abatyše]] kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. |
||
Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu [[protestant]]ů, většina však zůstala katolická. |
Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu [[Protestantismus|protestant]]ů, většina však zůstala katolická. |
||
Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen. |
Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen. |
||
[[1766]]-[[1769]] spory s [[vrchnost]]í o konání robot. |
[[1766]]-[[1769]] spory s [[vrchnost]]í o konání robot. |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
V roce [[1887]] obec ponižila [[povodeň]] po vydatném dešti. |
V roce [[1887]] obec ponižila [[povodeň]] po vydatném dešti. |
||
Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína. |
Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína. |
||
<ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> |
<ref>[http://www.lutin.cz/symboly.php Lutín - Symboly obce]</ref> |
||
== Významní rodáci == |
== Významní rodáci == |
||
Verze z 11. 11. 2010, 18:55
Šablona:Infobox sídlo Třebčín je vesnice ležící v okrese Olomouc. Spadá pod obec Lutín
Historie
První písemná zmínka je z roku 1141, kdy zde olomoucké biskupství vlastnilo jedno popluží. I jeho pečeť je zřejmě velmi starého původu, z konce 15. století. Je na ní ve štítu vyobrazena husa jako symbol zemědělství a snad i úrodnosti a bohatosti hanáckých polí a vesnic. Ve 13. století ves patřila pánům ze Šternberka a tzv. hrdelním právem spadala pod Šternberk až do zrušení v 18. století. Rod pánů ze Šternberka dával své dcery do kláštera sv. Kláry v Olomouci a snad již na konci 13. století byl klášteru Třebčín darován. V rámci klášterního majetku spadal Třebčín pod statek Čelechovice na Hané. V roce 1540 odpustila třebčínským abatyše kláštera sv. Kláry roboty, mimo dvorských, jedná se o nejstarší zmínku o panském dvoře v Třebčíně. Za třicetileté války se někteří třebčínští dali na stranu protestantů, většina však zůstala katolická. Během třicetileté války byl Třebčín asi z poloviny poničen. 1766-1769 spory s vrchností o konání robot. V roce 1782 byl zrušen řád Klarisek a Třebčín se dostal do majetku státního Náboženské fondu. Panské pozemky byly rozparcelovány a na části vznikla v roce 1786 nová vesnice nazvaná Henneberk. Roku 1826 byl statek Čelechovice s Třebčínem prodán belgickému šlechtici Filipu Ludvíku ze Saint-Genois d´Anneaucourt, který statek vlastnil až do roku 1848. V letech 1857-1859 byla na návsi postavena kaple, posvěcena byla v roce 1862. V roce 1885 spojila zástavba Třebčín a Henneberk a Henneberk se zřekl vlastní samosprávy. V roce 1899 byla postavena mlékárna. V první světové válce padlo 8 občanů, 4 zemřeli a 2 byli prohlášeni za nezvěstné, v obci bylo 10 legionářů. V roce 1926 byla obec elektrifikována. V roce 1927 byl založen hasičský sbor. 29. dubna 1945 byl tajně založen revoluční Národní výbor. Obec byla za druhé světové války osvobozena 9. května 1945, přímo na katastru obce nedošlo k bojům. Po válce se zde skladovala munice převážená po železnici z okolí, kterou pak ruští pyrotechnici odstřelovali na Vápence u Slatinek. 26. září 1950 bylo v obci založeno JZD. První škola byla v Třebčíně postavena v roce 1871, nová byla postavena roku 1909. Epidemické nákazy tyfu a cholery jsou prokázány v letech 1809, 1831-1832, 1836 a 1866. V roce 1887 obec ponižila povodeň po vydatném dešti. Od roku 1980 se Třebčín stal místní částí Lutína. [1]
Významní rodáci
- Rudolf Mlčoch (17.4.1880,Henneberk - 8.4.1948 Olomouc
V roce 1925 se stal ministrem veřejných prací, byl ministrem veřejných prací 1925 – 1926, v letech 1929 a 1932 ministrem železnic a ministr obchodu 1937 – 1938. Byl také prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Olomouci.
- Ludvík Sigmund (17.8.1836 Třebčín -
Otec Jana a Františka, zakladatelů firmy Sigma Lutín. Od roku 1868 vyráběl pumpy.
- Jan Vychodil (26. 8.1848 Třebčín - 13. 6.1926 Třebčín
Byl kaplanem na Velehradě a zabýval se svatými Cyrilem a Metodějem V roce 1913 vysvětil v Třebčíně mateřskou školku, která byla postavena v jeho rodném domě.
| Obec Lutín |
|---|
|
Lutín | Třebčín |
Reference