Český komiks

Český komiks je obecně považován za velmi problematickou záležitost^[zdroj?]. Jelikož čeští komiksoví tvůrci se málokdy specializovali na tvorbu pro dospělé, vzniklo zde povědomí, že komiks je pouze pro děti. V posledních letech se to však mění. Komiksu se v Čechách říká též kreslený seriál.

Historie

Počátky

Jedním z prvních českých komiksových tvůrců vůbec byl karikaturista Ladislav Vlodek (1907-1996). Ten se díky jeho zkušenostem ze Spojených států vyznal v moderním pojetí kreslených seriálů a ve dvacátých letech provedl prostřednictvím časopisu Koule pokus o jeho představení v Česku. Tak vznikl kupříkladu historicky zajímavý seriál o přihlouplém chlapci Adolfovi (kde Vlodek snad jako první Čech použil v obrázkových příbězích bubliny) a spousty dalších. Společnost bohužel zareagovala spíše negativně, tudíž se Vlodek po zbytek života věnoval jiným věcem. Daleko radostněji byly v Česku přijaty komiksy Josefa Lady, který představil velké množství zvířecích hrdinů pro nejmenší děti. Podobnou cestou se vydal i mladší Ondřej Sekora, tvůrce krátkých novinových stripů, jehož největším úspěchem byl asi Ferda Mravenec, ovšem v dětských časopisech mu vycházely též stripy o Kuřeti Napipi, Kapitánu Animukovi či Psovi Rekovi. Řadu svých komiksových hrdinů převedl Sekora v 50. a 60. letech do knižní podoby. Nelze zapomenout ani na předválečný časopis Mladý Hlasatel, který ve 30. letech představil doposud nejdelší český komiksový seriál Rychlé šípy autorů Jaroslava Foglara a dr. Jana Fischera. Příběhy tohoto nejslavnějšího chlapeckého klubu vycházely ještě o mnoho desítek let později a dočkaly se též své knižní podoby (Stínadelská trilogie). Po předčasně zesnulém Janu Fischerovi převzal později kreslení Marko Čermák a v menší míře též Václav Junek a Bohumír Čermák.

Od 60. let

Nová éra se začala psát v 60. letech. Především začal v roce 1969 vycházet komiksový časopis Čtyřlístek, který bez přestání vychází doteď (skoro 40 let) a neustále je mezi dětmi populární. Titulní komiks stvořil kreslíř Jaroslav Němeček a spisovatelka Ljuba Štíplová, později se připojilo ještě spousty dalších tvůrců se svými komiksy, z nichž mnohé svou kvalitou jistě minimálně dohánějí samotný Čtyřlístek. Pro příklad lze jmenovat Poldu a Oldu od Jaroslava Maláka, Vynálezy Pana Semtamťuka od Adolfa Borna či Anču a Pepíka od Lucie Lomové. Vedle autorů Čtyřlístku se však objevil na konci 60. let ještě jeden nezávislý kreslíř - Kája Saudek. Ten nejenže je nejplodnějším českým komiksovým autoerm v historii, ale po mnoho let také jediným kreslířem, který vytvořil komiksy pro dospělé. Tuto zkušenost získal jak jinak než ze Spojených států, což vedlo k tomu, že komiksy Káji Saudka byly z velké části zakázány. Tak zaniklo mnoho autorových nejslibnějších komiksů z 60. a 70. let, jako např. Pepík-Hipík, Lips Tullian a především plánovaný cyklus Muriel a anděl Ró, jehož scenáristou byl Miloš Macourek a jehož byly dokončeny pouze první dvě knihy. Zachovala se ale jen první kniha, která ale i sama o sobě patří k nejvýznamnějším a nejpovedenějším českým komiksům vůbec. Další tvorba Káji Saudka byla až do revoluce napůl nelegální, a proto musely jeho komiksy vycházet např. ve Zpravodaji České speleologické společnosti. V 70. letech se rozjel další fenomén, kterým byla poslední strana časopisu ABC. Působilo zde mnoho zajímavých autorů, jako např. František Kobík, kteří se specializovali předem na sci-fi komiksy, které byly ve své době velmi mládeží vyhledávané. Mezi nejvýznamnější komiksy z časopisu ABC patří např. Vzpoura mozků, cyklus Pod paprsky Zářícího či Druhá výprava.

Po roce 1989

Po roce 1989 se objevilo mnoho nejrůznějších pokusů o komiksové časopisy, které většinou skončily neúspěchem. Jediným českým periodikem, které přečkalo více než 10 čísel, se stala Kometa. Tento časopis vycházel od roku 1989 do 1992 a objevilo se v něm velké množství kvalitních autorů. Časopis sice otiskoval i klasické kousky např. Káji Saudka, ale svůj prostor zde nalezli i nové tváře. Mezi nejznámější komiksy v tomto časopise patří Válka s mloky Jana Štěpánka, Tajemství Enny Jana Patrika Krásného, Mr.Sweet Bohumila Fencla a další. V časopise Kometa je též velmi patrný fakt, že po roce 1989 se většina komiksových autorů snažila navázat na tvorbu Káji Saudka. Patří mezi ně např. Miroslav Schönberg, Štěpán Mareš, Ervé a další. Autorům tohoto období se všeobecně říká "Generace 89". Po zániku Komety (a s ní i další spousty komiksových periodik) český komiks na mnoho let usíná a komiksová scéna zůstává pod kontrolou pouze Čtyřlístku a disneyovským časopisům od Egmontu, jako je Kačer Donald.

Současnost

Novou éru nastartovalo roku 1997 vydání prvního čísla časopisu CREW. Tento časopis se sice českým komiksem prakticky nezabývá (ač dříve publikoval několik komiksů K. Saudka), ale opět po několika letech obnovil v Česku zájem o komiks a dal zelenou novým vydavatelům původních prací. Přelom nastal roku 2000, kdy vzniklo vydavatelství Mot vydávající české a francouzské komiksy a také několik fanzinů, z nichž nejvýznamnějším je Aargh!. Ten následovala nová periodika s novými autory, jako např. Zkrat, Sorrel nebo Pot. Autoři tohoto období již nemají větší potřebu navazovat na Káju Saudka, jdou vlastní cestou a všeobecně se jim říká "Generace 0". Patří mezi ně např. Jiří Grus, Karel Jerie, František Skála, Dan Černý, Miloš Mazal, Jan Bažant, Jiří Zimčík, Matěj Němeček, Václav Šlajch, Jiří Husák, Marek Pokorný, Vhrsti a další. Mimo jiné začala čas od času vycházet nejrůznější české komiksová alba. Významným dílem je obzvláště trilogie Alois Nebel spisovatele Jaroslava Rudiše a kreslíře Jaromíra Švejdíka. Samozřejmě následovaly další - Nitro těžkne glycerinem, Oidipus Rex, Šifra mistra Hanky, Pán času, Voleman a další. V roce 2006 založila skupina komiksologů občanské sdružení SEQENCE na podporu komiksu v Česku.

Zdroje

• Komiks.cz
• Komiksarium.cz