Ferda Mravenec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Ferda Mravenec (rozcestník).
Ferda Mravenec
První výskyt Příhody Ferdy Mravence (1933)
Vytvořený/á Ondřej Sekora
Informace
Druh mravenec
Pohlaví muž

Ferda Mravenec je komiksová, literární i filmová postava sympatického mravence, který vystupuje v komiksech a knihách Ondřeje Sekory a audiovizuálních dílech z nich odvozených. Ferda je vždy optimisticky naladěný chlapík s červenou puntíkovanou mašlí kolem krku. Je nebojácný, chytrý a vynalézavý, vždy si ví rady. Na rozdíl od svého kolegy brouka Pytlíka je ovšem praktik. Brouk Pytlík sice všude byl a všechno zná, převážně však jen teoreticky.

Ferdova postava se poprvé objevila v lednu 1933 na stránkách Lidových novin, kdy začaly vycházet kreslené Příhody Ferdy Mravence.[1] Později následovaly další díly: Ferda Mravenec a syn, Ferda Mravenec v cizích službách a za mnichovské krize také Ferda bude vojákem, Ferda kope zákopy či Ferda klame nepřítele.

Původní komiks byl koncipován pro dospělé a měl znázorňovat Ferdu jako osudem otloukaného proletáře. Poté, co se Ondřej Sekora na popud nakladatele Hokra rozhodl pro knižní vydání, komiksy přepracoval a poněkud „uhladil“, aby se přiblížily dětskému čtenáři.[2] I tak v knihách nechybí celkem drastické pasáže vyplývající nejčastěji z potravních vztahů mezi hmyzem. Ale je to stále poměrně krotké například ve srovnání s „mravenčími“ příběhy Josefa Haise Týneckého.[3]

Poslední kreslený seriál se v Lidových novinách objevil v roce 1941. Pak musel Ondřej Sekora z politických důvodů redakci Lidových novin opustit. V roce 1942 natočila Hermína Týrlová první loutkový film s Ferdou Mravencem.

Příběhům Ferdy Mravence se jeho autor věnoval i po druhé světové válce. V letech 19451951 byly vydány Kousky mládence Ferdy Mravence na zadní straně časopisu Mateřídouška. Ze Sekory se stal po zkušenostech z lágrů v Kleinstein a Osterode komunista a tak mravenec v 50. letech chodí na brigády, plní pětileté plány a bojuje proti škůdcům.

Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Ferda Mravenec (1936), přepracováno 1958
  • Ferda Mravenec v cizích službách (1937), přepracováno 1962
  • Ferda v mraveništi (1938)
  • Ferda cvičí mraveniště (1947)
  • Mravenci se nedají (1954)

První tři knihy o Ferdovi vycházely od roku 1962 společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence. Vedle této pětidílné „ságy“ nalezneme kratší příběhy o Ferdovi také v knihách:

  • Ferdův slabikář (1939)
  • Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
  • Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
  • O psu vzduchoplavci (1961)
  • Vesele s Ondřejem Sekorou (1999)

Ferdovy osudy[editovat | editovat zdroj]

Následující popis vychází z prvních knižních vydání.

Ferda Mravenec (1936)[editovat | editovat zdroj]

Ferda se ztratí z domovského mraveniště. Osudně si znepřátelí nesympatického domácího pána Ej. Hlemýždě. Postaví si domek a prožije krátký románek s rozmarnou Beruškou. Ta nerozumí žertu, v důsledku toho se Ferda ocitne ve vězení a je odsouzen k pětadvaceti ranám na zadeček. V poslední chvíli jej přátelé zachrání a umožní mu odletět na vzducholodi vyrobené mistrem pavoučkem. V této knize se poprvé objevuje brouk Pytlík a také známé heslo „Práce všeho druhu“.

Ferda Mravenec v cizích službách (1937)[editovat | editovat zdroj]

Ferda ztroskotá v cizině, je zajat rezavými mravenci a přinucen pracovat jako otrok pro různé zástupce hmyzí říše. Slouží jako trubač a nosič trumpety u čmeláka. Aportuje ulovený hmyz střevlíku Masorádovi. Pumpuje vzduch potápníku Straširybkovi. Odmítne nadhánět mravence mravkolvímu mláděti Ťutínkovi. Pečuje o larvy chrostíka. Nakonec je zachráněn přáteli a odplouvá na lodi do své domoviny.

Ferda v mraveništi (1938)[editovat | editovat zdroj]

Ferdova loď je potopena znakoplavkou, posádka ale vyvázne a vrací se do mraveniště. Zde Sekora popisuje Ferdovy technické vynálezy, lovení divokých mšic (mravenčích krav), postavení výtahu, péči o potomstvo. Mraveniště ohrožuje nájezd loupeživých mravenců, nakonec však vše končí smírem. Rodí se nová mravenčí generace včetně velkého počtu nových Ferdů (možná tím trilogie měla končit).

Ferda cvičí mraveniště (1947)[editovat | editovat zdroj]

Sekora, sám aktivní sportovec, se v této knize zaměřil na popularizaci atletiky. Ferda a Brouk Pytlík svorně spolupracují na organizaci velkých sportovních her a na zlepšení kondice reprezentantů domácího mraveniště. Jsou zde probrána témata jako efektivní trénink a fair play. Kniha je v tomto dosti didaktická a antropocentrická, o životě hmyzu se mnoho nedozvíme.

Mravenci se nedají (1954)[editovat | editovat zdroj]

Na knize je velmi znát letopočet jejího vzniku. Na druhou stranu zde Sekora dokázal asi nejlépe vybudovat dramatické napětí. Ferda se ztratil a nalézá mladou mravenčí matku. Sám buduje provizorní mraveniště a vychovává první generaci dělníků. Brzy se objeví ohrožení v podobě aristokratických mravenců otrokářů. Horečně se buduje silné opevněné mraveniště, ale nakonec rozhodující roli sehraje válečná lest. Po historickém vítězství se Ferda vrací do rodného mraveniště, kde zřejmě bude vyprávět nové generaci o svých dobrodružstvích.

Mravenec v proměnách doby[editovat | editovat zdroj]

I do osudů hmyzu se promítaly lidské dějiny. Zatímco v prvním díle upomínají na 1. republiku jen uniformy škvorů policistů, v díle Ferda Mravenec v cizích službách zažijeme po incidentu s plošticí plynový poplach a rozdávání masek; helmy nepřátelských červených mravenců zobrazených na zadní předsádce odpovídají tehdejším helmám německé armády.[4]

V díle Ferda cvičí mraveniště vedle komické dvojsmyslné zmínky o atomové pumě (s. 96) nalezneme scénu, kdy rozzuřený dav s pokřikem „Rozbijte mu tu boudu, beztoho je to šmelinář!“ zaútočí na šnečka podloudně prodávajícího falešné lístky (s. 98). Sekora píše, „prý mu [domek] až do prvního poschodí rozbili a všechny lístky mu sebrali bez placení“, ale ilustrace v závěru kapitoly evokuje spíše hlemýždě rozdrceného těžkou botou.

V posledním díle ságy pak najdeme mimo jiné: pracovní soutěžení, výhody stavební mechanizace, varování před neopatrnými řečmi („nepřítel naslouchá“), navenek roztomilé broučí záškodníky, kteří požírají mravenčí vajíčka. Příznačná je také totální mobilizace hmyzí říše – snad nikdo nezůstal v boji neutrální. Hlemýžď v tomto díle přechází na Ferdovu stranu. Za zmínku stojí i to, že zlí mravenci mají královnu, kdežto ti dobří maminku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lidové noviny [online]. 1933-1-8, roč. 41, čís. 13 [cit. 2013-07-03]. Dostupné online. ISSN 1802-6265.  (čeština) 
  2. Ivo Fencl: Byl to básník – Ondřej Sekora
  3. Ivo Fencl: Ondřej Sekora a konejšení Ferdy Mravence
  4. Blanka Stehlíková, Věra Vařejková, Ondřej J. Sekora: Ondřej Sekora – Práce všeho druhu. Praha: Práh, 2003. ISBN 80-7252-085-7

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]