Slezské války (rozcestník): Porovnání verzí
→Příčina války o Slezsko: wikilink |
|||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
===Příčina války o Slezsko=== |
===Příčina války o Slezsko=== |
||
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.<br /> |
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření [[Piastovci|Piastovského rodu]] díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař [[Karel VI.]] Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.<br /> |
||
[[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění [[Schwiebusová smlouva|Schwiebusové smlouvy]], čímž slezské knížectví [[Lehnice]], [[ |
[[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]], král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění [[Schwiebusová smlouva|Schwiebusové smlouvy]], čímž slezské knížectví [[Lehnice]], [[Volovsko]] a [[Břežské knížectví|Břeh]] budou odevzdané [[Braniborsko|Braniborsku]] po vymření [[Piastovci|Piastovské dynastie]]. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se [[smlouva|smlouvy]].<br /> |
||
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované [[Francie|Francií]], [[Bavorsko|Bavorskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a z jeho dominantního vlivu na další německé státy. [[Habsburkové]] zjístili, že jsou podporováni [[Rusko|Ruskem]] spolu s námořními mocnostmi a to s [[Holandsko|Holandskem]] a Británii/Hannoverskem. |
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované [[Francie|Francií]], [[Bavorsko|Bavorskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a z jeho dominantního vlivu na další německé státy. [[Habsburkové]] zjístili, že jsou podporováni [[Rusko|Ruskem]] spolu s námořními mocnostmi a to s [[Holandsko|Holandskem]] a Británii/Hannoverskem. |
||
Verze z 18. 3. 2009, 22:07
Slezské války byly série válek mezi Pruskem a Rakouskem (a jejich spojenců) o kontrolu nad Slezskem.
První Slezská válka (1740-1742)
Příčina války o Slezsko
Slezsko patřilo Habsburkům po vymření Piastovského rodu díky sankcím z 19. dubna 1713, které vytvořil císař Karel VI. Během císařovy doby existence byla sankce obecně potvrzena německými státy. S následujícím úmrtím císaře si však Prusko začalo klást na Slezsko nárok.
Fridrich II., král Pruska, založil požadavky nad tvrzením nesplnění Schwiebusové smlouvy, čímž slezské knížectví Lehnice, Volovsko a Břeh budou odevzdané Braniborsku po vymření Piastovské dynastie. V roce 1675 s úmrtím posledního Piastovce vymřel rod Piastovců. V této době nebyl žádný pokus o realizaci této staré smlouvy a pruský vladař byl za platbu přesvědčen zříci se smlouvy.
Rozsáhlá aliance podporovala nové pruské tvrzení na nárok na Slezsko. Prusko bylo podporované Francií, Bavorskem, Švédskem a dalšími různými menšími evropskými silami. Sdílený cíl uvnitř aliance bylo zničení nebo přinejmenším úbytek Habsburské monarchie a z jeho dominantního vlivu na další německé státy. Habsburkové zjístili, že jsou podporováni Ruskem spolu s námořními mocnostmi a to s Holandskem a Británii/Hannoverskem.
Chronologie
Po dvouměsíčních tažení Pruské síly obsadily Slezsko, které patřilo české koruně a Habsburkům. V roce 1741 Prusko porazilo Rakousko v bitvě u Mollwitz (10. květen 1741) blízko Brzegu. Ve Vratislavském míru 1742 většina Slezska byla podstoupena Prusku a byla organizovaná do slezské provincie.
Jížní část Slezska (Opavsko avšak bez Hlučínska, které připadlo Prusku a Těšínsko) zůstalo pod Habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko a po roce 1849 rakouské Slezsko. Malé části polského Slezska (Osvětim, Zator, Zywiec, Siewierz) nebyli spojení s touto válkou.
Vratislavský mír 1742
Slezsko po Vratislavském (Berlínském) míru 11. června 1742, jež skončilo první slezskou válku.
Slezsko je rozděleno mezi Prusko, Čechy-Rakousko a Polsko. Červená línie ukazuje historické hranice Slezska, které byly stabilní po 1000 let.
Šedá oblast Slezska ukazuje významnější část Slezska získané Pruskem od Čech-Rakouska. Žlutá barva ukazuje zbytek česko-rakouského Slezska. To území bylo nazýváno české Slezsko až do roku 1849, pak se jmenovalo rakouské Slezsko. Mapa ukazuje města: Opava, Krnov a Těšín (Polský Těšín i Český Těšín tehdy ještě Těšín).
Růžová oblast ukazuje polské Slezsko. Vévodství Osvětimské a Zatorské, později Bielsko-Biale.
Druhá Slezská válka (1744-1745)
Rakousko ztratilo Slezsko v bitvě u Mollwitz, které získalo Prusko. Byl to čas, kdy Rakouská armáda byla pod velením polního maršála Otta Ferdinanda von Abensberga und Trauna a udělal pokus o znovu ovládnutí Slezska. Pruská armáda byla pod velením krále Fridricha II.
V Hohenfriedebergské bitvě (4. červenec 1744) se Sasko a Rakousko nebylo schopné navzájem podporovat a tím dovolili Prusům čas na zotavení jejich vlastních taktických vad a Prusko dobylo vítězství. Po pruském vítězství Frederik nepronásledoval nepřátelské vojáky. Bitev ve druhé Slezské válce byly ještě dvě a to Bitva u Sooru (29. září 1745) a Kesselsdorfská bitva, obě vyhrané Pruskem.
Drážďanská smlouva vytvořena 25. prosince 1745 skončila druhou Slezskou válku mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem.
Třetí Slezská válka (1756-1763)
Byla součást evropské sedmileté války. Rakousko se pokoušelo znovu vrátit Slezsko zpět, ale jejich spojenec Rusko je opustilo a tím Prusko potvrdilo vítězství a Slezsko zůstalo Prusku.