Diskuse s wikipedistou:TomasF

Vítáme vás na české Wikipedii!

Začal(a) jste dobře. Děkujeme za Vaše příspěvky k tvorbě encyklopedie.

Pokud jste tak ještě neučinil(a), doporučujeme Vám přečíst si nejdříve některé stránky, které Vám přiblíží provoz a zvyky na Wikipedii:

Vítejte! – Nápověda – Průvodce Wikipedií – Pět pilířů Wikipedie – Co Wikipedie není – Jak zakládat nové články

tlačítko vkládání podpisu

Několik základních rad:

• Potřebujete-li si nanečisto vyzkoušet editace určitého charakteru, můžete využít stránku Pískoviště.
• Potřebujete-li s něčím poradit, či chcete-li navrhnout změnu čehokoliv, navštivte stránku Pod lípou.
• Potřebujete-li poradit s odbornými obory, tématy, či články, podívejte se na seznam přispěvatelů (wikipedistů) dle oborů znalosti.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte: stačí napsat 4 vlnovky ~~~~ nebo je vložit klepnutím na patřičnou ikonu v liště nad editačním oknem. Naopak články se nepodepisují.
• Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví.

Další informace najdete na portálu Wikipedie.

Tak ještě jednou vítejte a děkujeme za Vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

Přeji Vám pěkný den a těším se na Vaše další příspěvky! -- Mercy (☎|✍) 19. 8. 2008, 12:28 (UTC)

Náhled

Pro Vaši informaci

Dobrý den, děkuji za Vaše příspěvky. Zároveň Vás však prosím o častější používání tlačítka Ukázat náhled. To Vám ukáže, jak bude článek vypadat po Vašich úpravách, aniž by se úprava uložila. Až budete mít pocit, že jsou Vaše úpravy hotovy, vyplňte do pole shrnutí editace stručný popis provedených změn a změny uložte.

Uložením zároveň dáváte najevo, že další změny v nejbližších okamžicích neplánujete a že se jiní wikipedisté mohou pustit do dalších úprav, oprav a doplnění článku. Každá uložená změna se zapisuje do historie článku a do seznamu posledních změn na Wikipedii. Při častém ukládání se tyto zbytečně přeplňují a znepřehledňují. Hrozí také riziko, že dojde k tzv. editačnímu konfliktu, tedy stavu, kdy dva wikipedisté editují tentýž článek zároveň. Děkuji za pochopení.--Feťour 22. 8. 2008, 22:21 (UTC)

konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie

Zdravim, anonymní IP adresa přidala do článku Seznam nejvyšších budov v Česku údaj, že věž konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě je 102 metrů vysoká a uvedla tento zdroj. Naopak Topogragická mapa AČR uvádí řádové niží číslo (66 m). Žádný jiný zdroj na internetu, který by potvrzoval jedno či druhé číslo se mi najít nepodařilo. Nevíto o nějakém vhodném zdroji? --Jklamo 30. 1. 2009, 23:02 (UTC)

Rád bych pomohl, ale nenašel jsem ani nemám žádné vhodné zdroje. Podle mne má jen 66 metrů, kdyby měla 102 metrů byla by známější a existovalo by víc informací... A neřekl bych, že konkatedrála bude tak velká (vzhledem k tomu, že je až druhá biskupova sídelní jednotka). TomasF 1. 2. 2009, 19:38 (UTC)

Ad Prajz

Kolego, chápu pozměňující editaci, chápu rozšiřování. Co ale nechápu, je proč ničíte práci jiných. Ad tato vaše editace: [1]. Úvod byl slušně sformátován a vy to fomátování úplně zrušil. Proč? Na konci byly reference a vy ten oddíl přejmenujete na související články. Proč? To si neumíte vytvořit oddíl nový. Tak jak tam ty reference byly, tak mají být ve všech článcích. Nastudujte si prosím Wikipedie:Ověřitelnost. Děkuji.--Juan de Vojníkov 19. 2. 2009, 23:59 (UTC)

Klidně mi to zase revertujte, já se hádat nebudu, ale Vaše editace mi nepřipadá nijak zlepšující ba naopak.--Juan de Vojníkov 20. 2. 2009, 07:08 (UTC)

Pane wikipedisto, předem se omlouvám za zřejmě nevhodnou editaci. Článek mi přišel dost krátký a jednoduchý, tak sem ho rozšířil a dal jsem do něj prakticky všechny informace ze starého. Ano, reference jsem zrušil (byl tam však jenom jeden odkaz), ale zato jsem tam dal odkaz na jednu stránku - zdroj část toho článku. Související články jsem vytvořil pro zlepšení kvality článku. Co se týče formátování nebo vzhledu, to jsem chtěl popřípadě trochu dolepšit, ale myslel jsem že nebudu sám, poté, co ten starý článek začalo vylepšovat plno lidí od návrhu na smazání.
Chtěl jsem, aby článek byl pravdiví a neutrální. Před kratší dobou článek spíše pomlouval, ostatně si můžete přečíst diskuzní stránku. TomasF 20. 2. 2009, 18:33 (UTC)

OK. Tak čiňte jak myslíte.:-)--Juan de Vojníkov 22. 2. 2009, 10:56 (UTC)

Návrhy článků týdne

Zdravím,

rád bych se zeptal, proč jste ze seznamu navrhovaných článků týdne odstranil Horní Slezsko? Ve shrnutí to napsané není a žádnou diskusi jsem nezaregistroval. Díky.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 16. 9. 2009, 19:17 (UTC)

Na diskusní stránce Horního Slezska se objevil komentář o nedostatečné kvalitě stránky. Já, který jsem stránku umístil do návrhu, jsem sám přemýšlel o kvalitě článku. Ve chvíly, kdy článek bude na dostatečné kvalitě, vrátím jej zpět na seznam návrhů. Jestli jste pro vrácení zpět hned, udělejte tak. TomasF 17. 9. 2009, 12:35 (UTC)

Slezsko a zdroje

Tato možnost tady je, ale obávám se, že je na to někdo (já) příliš líný :-) nebo spíše nemám čas (hodně zájmů na tělo i mozek). Nechám si však rád doporučit nějakou tu literaturu, především na téma Slezsko ve II. Světové válce, Slezsko v Prusku a Rakousku, Slezsko v době Husitství a německá kolonizace Slezska. Na autory důraz nekladu, ale jazyk preferuji český nebo německý. Máte o Slezsko velký zájem, Vy jste taky slezský rodák? Pokračovat v konverzaci můžeme třeba přes diskusní stránku uživatele, email, nebo zůstat zde. TomasF 5. 10. 2009, 12:42 (UTC)

Literatury je hodně, ale já spíše než knihy (hodně je toho i časopisecky), budu doporučovat autory a jejich (pro Vás zajímavé) práce si už můžete dohledat sám, třeba tady. Takže z těch německých jsou to například Joachim Bahlcke nebo Winfried Irgang. Z českých pak třeba Pavel Kouřil, Martin Wihoda, Martin Čapský, Dalibor Prix, Radek Fukala, Vilém Plaček, Mečislav Borák, Rudolf Žáček, Irena Korbelářová, Dan Gawrecki, Marie Gawrecká a mnozí další. Je toho hodně, takže určitě budete mít co dělat. ;-) Jinak abych nezůstal dlužen odpověď, tak ano, jsem slezský rodák a dodnes v českém Slezsku žiji... (a vy předpokládám také. Řekl bych, že je Vám blízké Hlučínsko...)--Saltzmann 28. 10. 2009, 23:39 (UTC)

Předem děkuji za autory. Nedávno jsem byl ve městské knihovně a nejlepší knihu na slezské téma jsem tam našel Češi a Němci v zrcadle dějin :)

Ano, Hlučínsko mi je blízké, ovšem moje ,,domovina‘‘, která je od Hlučínska vzdálená jen pár Km na východ a dokonce sousedí na severu s bývalým Pruskem, je Německá Lutyně :) dnes známá jako Dolní Lutyně, odtud pochází mí předci z tátovi strany. Matka a její předci pochází půl na půl z Čech a Moravy z okolí Svitav. Já osobně tíhnu, jak mnoho lidí ví, ke Slezsku. Ve Slezsku jsem se narodil, zprvu i vyrůstal, ale pak jsme se přestěhovaly do městečka u Svitav a žiji tady do ted, do Slezska však stále jezdím, mám tam, jak jinak, příbuzné :) TomasF 29. 10. 2009, 18:46 (UTC)

Tak pokud Vás zajímají i česko-německé vztahy obecně, tak bych ještě doporučil Ferdinand Seibt. Německo a Češi : dějiny jednoho sousedství uprostřed Evropy. Praha : Academia, 1996 nebo Johann Wolfganf Brügel. Češi a Němci 1918-1938. Praha : Academia, 2006 a Češi a Němci 1939-1946. Praha : Academia, 2008. Oba jsou Němci, takže podle Vašeho gusta. ;-)

Spíše jsem tím chtěl říct, jak jsem nic nenašel :), ale děkuji za ochotu i toto téma mě zajímá. TomasF 29. 10. 2009, 19:29 (UTC) ... nejvíce z těch česko/slezsko-německých vztahů mě zajímá především „německo-české/slezské kamarádství a spolupráce ve vesnici“ na počátku kolonizace nebo nškdy do 17. - 18. st. ... koukám, že jste znalec v knihách, to já jsem pořádně nepřečetl ani jak krteček ke kalhotkám přišel. TomasF 29. 10. 2009, 19:41 (UTC)

WikiProjekt Slezsko

Dobrý den, dovoluji si Vás upozornit na Wikipedie:WikiProjekt Slezsko. Projekt je disud zcela v plenkách. Zvu Vás ke spolupráci. --Qasinka 30. 10. 2009, 17:19 (UTC)

Předem děkuji za pozvání a omlouvám se za pozdní odpověd. Obávám se však, že zůstanu pouze „obyčejný“ podporovatel projektu, než jeho aktivní řešitel. Kdyby projekt potřeboval nějak více poradit či vypomoct, budu portálu nakloněn. TomasF 11. 11. 2009, 21:47 (UTC)

Kostel v Bohumíně

Ahoj. Protože jsem si všiml tvé poznámky ve shrnutí při založení článku Kostel Božského srdce Páně (Bohumín), byl jsem tento nucen označit jako copyvio. Diskusi ti ale nechci kazit škaredou šablonou o možném porušení autorských práv. Bohužel nějaký soukromý souhlas nestačí. Zkus prosím zařídit, aby autoři toho původního textu zaslali potvrzení do systému WP:OTRS, aby bylo vše dohledatelené a aby vše mohlo být archivováno. Vzorový e-mail i adresa, kam se má poslat, je uveden na odkazované stránce. Díky za pochopení. --Harold 30. 11. 2009, 19:48 (UTC)

Ještě ten den bylo od autora povolení posláno do OTRS a druhý den byl text vrácen. TomasF 2. 12. 2009, 13:22 (UTC)

Bohumínské články

Dobrý den, prosím počkejte ještě s přebíráním článků z webu města Bohumín, povolení se stále prověřuje. Díky za pochopení, --Podzemnik 3. 12. 2009, 15:27 (UTC)

Beru na vědomí TomasF 3. 12. 2009, 20:43 (UTC)

Zdravím, tak konečně by to mělo být vyřešeno. Můžete se pustit do vkládání :-) S pozdravem, --Podzemnik 17. 12. 2009, 22:25 (UTC) ...při zakládání článku prosím uvádějte do shrnutí něco jako Autor textu: Město Bohumín. Pokud byste nahrával nějaké obrázky na Commons, prosím uvědomte mne, olepí je šablonou. Díky za spolupráci, s druhým pozdravem, --Podzemnik 17. 12. 2009, 22:27 (UTC)

Bohumín

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Bohumín, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom e-mail do OTRS.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Wikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Sumivec 19. 12. 2009, 16:23 (UTC)

Doporučuji Vám se obrátit na pana kolegu Podzemnika, nebo si přečíst co mi před Vámi položil sem na diskusi. S pozdravem TomasF 19. 12. 2009, 16:56 (UTC)

Vložil jsem do článku potvrzovací šablonu a text vrátil. Tohle se nejspíš bude stávat častěji, nic si z toho nedělejte, budu to průběžně sledovat potvrzovat. Mějte se, --Podzemnik 20. 12. 2009, 12:48 (UTC)

Ahoj. Měl bych malou prosbu. Když bereš ty bohumínské články ze stránek města a upravuješ je (odkazy, kategorie, obrázky), zkus prosím napsat nějakou úvodní větu, kde má být vždycky specifikováno, o čem se v článku píše. Mělo by to být něco podobného jako: Kostel sv. XXX v Bohumíně byl postaven podle návrhu architekta Y v roce ZZZZ. A pak můžeš pokračovat s převzatým textem. Když článek začíná: Hraběcí rodina Henckelů von Donnersmarck und Vösendorf, která bohumínské panství s konečnou platností získala 26. května 1629, byla ke stavbě této nepříliš velké kruhovité stavby donucena vnějšími okolnostmi. tak není jasné, ani že článek pojednává o hrobce, ale ani kde se ta hrobka vůbec nachází. Díky za pochopení. --Harold 23. 12. 2009, 14:08 (UTC)

Prvně jsem to chtěl udělat, ale některé články bych musel víc překopávat a na to jsem moc línej, tak jsem si říkal že to bud někdo udělá a nebo to bude u málonavštěvovaného článku stejně jedno. Ale de facto máte pravdu. S pozdravem TomasF 4. 1. 2010, 20:06 (UTC) a omlouvám se za pozdní odpoved.

Převzaté texty

Dobrý den, domnívám se, že stránky které přebíráte, by tatko měly být označeny ve shrnutí editace, nikoliv v samotném článku.--Juan de Vojníkov 23. 12. 2009, 15:05 (UTC)

Ve shrnutí editace je napsán zdroj, do článku jsem chtěl napsat ještě stvořitele - stejný jako zdroj tedy je to i tak nějak ve shrnutí editace. Z článku se tedy může autor smazat. Omlouvám se za pozdní odpoved, s pozdravem TomasF 4. 1. 2010, 20:13 (UTC)

Šlonzaci a volkslita

Ahoj, povolení dorazilo, --Podzemnik 8. 2. 2010, 09:23 (UTC)

Došlo

Zdravím, povolení o kterém jste psal zde, došlo. --Podzemnik 13. 2. 2010, 14:33 (UTC)

Dotaz

Opravdu si myslíte, že nekritickým přebíráním internetových článků Františka Chocholatého-Grögra dělaté dobře? Nebylo by lépe si o té době nejdřív něco zjistit (třeba i ze zdrojů, ať už českým nebo německých, které jsem Vám kdysi doporučoval)? Myslím, že mnohé z nich (např. Národnostní dějiny Opavska) porušují pravidla Wikipedie jako WP:Ověřitelnost a WP:POV a jejich další existence ve Wikipedii je podle mého názoru problematická. --Saltzmann 21. 2. 2010, 15:43 (UTC)

Je pravda že v národnostních dějinách Opavska v 18., 19. a 20. století se nevyznám na výbornou, ale nejsem, dle mého mínění, ani žádný laik. Já osobně jsem v textu nenašel žádnou větší chybu, maximálně překlep a podobně. Nic méně špatné tvrzení, i překlepy, můžete opravit, smazat a nebo nám ukázat celkové pravdivostní chyby v článku. Co se týče ověřitelnosti, tedy u článku Národnostní dějiny Opavska, já osobně zastávám postoj dostatečného ozdrojování, je však potřeba trochu lépe porovnat zdroje k případnému ověření článku. Nezaujatost pohledu, ano, tady to vypadá trochu zaujatě na jednu stranu, možná i je, to připouštím, ale nepřipouštím tak velkou zaujatost, že by se nedala opravit či snad i musela, alespon v tomto případě, opravit. S úctou TomasF 21. 2. 2010, 17:32 (UTC)

Nejde o subjektivní pocity. Pokud opravdu nejste v otázce "národnostních dějin Opavska" laikem, tak určitě mne (i článek) zahrnete množstvím knih a (neinternetových) článků, které jste o dané problematice přečetl. Promiňte, ale napsat "paskvil" a pak to obhajovat slovy, že to přece každý může opravit, je podle mne zcestné, hlavně pak u člověka, který není na wikipedii nováčkem. Hned první věta článku je gramatický špatně a celé je to nonsens. Těch chyb tam je mraky a jestli Vy je tam nevidíte, jen usvědčujete sám sebe z toho, že tomu nerozumíte. Už jen vymezení oblasti "Opavska" je nesmyslné (viz diskuse k článku-Jak můžete Jesenicko, součást Dolního Slezska přiřadit k Opavsku?). Článek vynechává zcela zásadní informace. Pokud tam tedy už zahrnujete Krnovsko, tak nemůžete pominout masovou německou osidlovací vlnu v 16. a 17. století. Hodně těch informací je bez ověřitelných zdrojů zcela bezcených. Např. následující tvrzení V období 1851/52 žilo v západním Slezsku 56.084 Čechů a 219.611 Němců. velmi problematické a docela by mne zajímalo z čeho vychází, když první sčítání lidu v R-U podle ČSÚ proběhlo až v roce 1869 (a ani tehdy se nezjišťovala národnost!) Další chyba je, že Matice Opavská nevznikla v roce 1871, ale 1877. Velmi by mne zajímalo to neoficiální referndum viz Největší manifest proti připojení k Československé republice se uskutečnil v Ratiboři 14. 5. 1919. V neoficiálním referendu vyslovilo celých 93,7% obyvatelstva Hlučínska přání zůstat v rámci Německa. Především, jak probíhalo, kdo ho organizoval, kdo se ho zúčastnil apod. Určitě mi k tomu dodáte seriózní neinternetové zdroje. Stačí to jako výčet chyb nebo mám dále pokračovat? Pokud nedojde k radikalní změně budu muset šablony změnit na urguntně upravit, případně navrhnout diskusi o smazaní. (Když už jsem u toho, budeme zakládat i články typu Národností dějiny (vůbec je to zajímavý termín) Olomoucka, Brněnaska apod.? --Saltzmann 21. 2. 2010, 18:10 (UTC)

Uvedl jste dobré argumenty, budu si muset článek přehodnotit, pokud ovšem jsou Vaše tvrzení správná. TomasF 21. 2. 2010, 18:36 (UTC)

Přikládám vyjádření autora (Franz Chocholatý-Gröger) k diskusi: První oficiální odhad obyvatel provedlo Ředitelství administrativní statistiky na základě zprav farních úřadů a byly zveřejněny v roce 1851. K této statistice uveřejnil Joseph Hain Handbuch der Statstik des österrichen Kaiserstaatates, Band 1, Wien 1852 na s. 191 krátkou poznámku, žr tyto údaje pocházejí z doby před rozmachem politických národních hnutí. Vice k tomu by onen pán našel v knize Jiří Kořalka, Češi v Habsburské říši a v Evropě 1915-1914, Argo 1996. Sčítání obyvatel se provádělo od roku 1880, dále 1890,1900, 1910 vždy 1.12. a to na základě obcovací řeči –Umgangsprache na rozdíl od Pruska a Deutsche Reich (myslím druhé říše 1871-1918) , kde se provádělo na základě Muttersprache. První oficiální sčítání bylo r. 1880. (Kořalka 85- 86)Jinak o jazykovém vývoji viz JUDr. Jan Kapras, O historickém vývoji jazykové otázky ve Slezsku, in O Slezsku a Ostravsku, Knihtiskárna Právo lidu Praha 1912 7-19 kde se uvádí 1951 88 068 Čechů ve Slezsku a r. 1857 92 326 Čechů. Více pak Kapras Jan, O českém státě za války a po válce (soubor článků) Český Čtenář , Praha 1925. Z kořalky posílám dvě tabulky. http://nassmer.blogspot.com/2009/09/kratky-prehled-dejin-slezska.html http://nassmer.blogspot.com/2009/11/o-urednim-jazyku-ve-slezsku.html Pokus o založení Matice byl roku 1871, avšak zemská školní ráda to nepovolila. Povoleno bylo až 1877. Budeme-li to brát tak oficiální je roku 1871. Existence referenda je potvrzena : Marie Gawrecká, Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918-1938, Opava 2004 s.27-28, Bollacher E. Das Hultschiner Ländchen im Versaller Friedensvertrag, Stutgard 1930, Myška Milan, Zápas Čechů o Hlučínsko (Před rokem 1920) in: Evropa mezi Německem a Ruskem, Sborník prací k sedmdesátinám Jaroslava Valenty,,Historický ústav AVČR Praha 2000 Jinak, když se vydá do Polska do Archiwum Państwowe w Opolu a Archiwum Państwowe w Katowicach najde tam materiály. V Opolu: fond Oberpräsidium der Provinz Oberschlesien Oppeln 1844-1941, Regierung Oppeln 1816-1945. V Archiwum Państwowe w Katowicach, Oddział w Raciborzu f.: Landratsamt Ratibor 1809-1945. K Hlučínsku pak také Kapras Jan, O českém státě za války a po válce (soubor článků) Český Čtenář, Praha 1925. Naše požadavky územní a mír s Německem a Rakouskem, Československá hranice v Horním Slezsku, Horní Slezsko a náš stát, Z Hlučínska, Nové hranice na Hlučínsku in: Kapras Jan, O českém státě za války a po válce (soubor článků) Český Čtenář , Praha 1925. s.112-115, 115-120 120-127, 128-130,131-135. http://nassmer.blogspot.com/2010/02/pripojeni-hlucinska-k-csr-4-2-1920.html Jinak k obcovací řeči, obcují sice česky ve vztahu úředním a publikačním, ale nejsem Čech, ale Schlesier –Schlezan obcují po našimu, ślůnsky, česky, německy a polsky. Národnost je věc srdce, krve a „domova“ (Heimat) a ne úředního přihlášení při sčítání obyvatel a to by si onen pan měl uvědomit. TomasF 23. 2. 2010, 17:17 (UTC)

Slezsko

Ahoj, všiml jsem si tvojí uživatelksé stránky a chtěl bych pozdravit bratra Slezana :-) Úplně se ztotožňuji s oním posledním odstavcem (obzvláště poté, co jsem četl stránky nějakých moravských separatistů, kteří automaticky vyslovovali doměnku, že Slezsko musí být odtrženo spolu s Moravou). Ale proč jsem psal...uvažoval jsem, že bych založil portál Slezsko a proto sháním lidi, kteří o tom něco ví a byli by ochotni přispívat k slezským dějinám, kultuře a geografii (buď vlastní autorské články nebo překlad). Tak se tě ptám, byl bys ochoten přispívat (aspoň článeček měsíčně, ať je co psát do posledních změn ;-)?? I když teď jsem se díval, že překopírováváš celé články Grögera bez úprav, což mě trošku zarazilo. S pozdravy --Petr Losert 24. 2. 2010, 07:28 (UTC)

Taky zasílám pozdrav :) Založit portál je skvělej nápad, škoda že už píši když jsi ho už udělal :) Ochoten přispívat jsem, ovšem někdy čas je a někdy zase ne. Jinak moje tvorba je především překládání z ostatních mutací Wikipedie a překopírování článků z webových stran, naposledy to bylo od Bc. Franze Chocholatého-Grögera, ale taky z web. stran města Bohumín. :) a portálu jsem už dříve pár články pomohl - mnou založené a „vedené“ články, ku příkladu: Horní Slezsko, Slezská architektura, Slezská kuchyně, Slezská němčina, Bitva u Annabergu, Slezané (mnou nezaložené), Pruská provincie Horní Slezsko, Slezský parlament a mnoho dalších článků o slezských měst a méně důležitých článků a editací o Slezsku.

Portálu budu, podle času, pomáhat. S pozdravem TomasF 27. 2. 2010, 12:36 (UTC)

Národnostní dějiny Opavska

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Dobrý den, oceňujeme Váš příspěvek, ale bohužel nemůžeme přijmout text chráněný autorským právem převzatý bez dovolení z webových stránek či odjinud. Podívejte se, prosíme, na stránku Národnostní dějiny Opavska, a pokud jste autorem původního díla nebo máte od autora svolení k dalšímu šíření podle licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0, pošlete o tom e-mail do OTRS.

Užitečné rady o přispívání do Wikipedie a o některých základních pravidlech najdete na stránkách Wikipedie:Průvodce a Wikipedie:Váš první článek. Díky za pochopení.

--Mozzan 24. 2. 2010, 16:18 (UTC)

Povolení jsem dostal a dorazilo do Wikipedie, více u p. uživatele Podzemnika. S pozdravem TomasF 27. 2. 2010, 12:38 (UTC)

Národnostní dějiny Opavska

Děkuji Vám za informace v článku Národnostní dějiny Opavska. Bohužel jeho zpracování zatím nesplňuje požadavky na encyklopedické heslo. Pokuste se prosím text článku upravit alespoň do té míry, abychom jej mohli označit jako článek. Pokud se nám to ani společnými silami nepodaří, po měsíci se rozhodneme, zda pro udržení kvality Wikipedie není vhodnější takový článek úplně odstranit. Děkuji za pochopení. --Petr Losert 24. 2. 2010, 16:35 (UTC)

Beru na vědomí. Nevím však, jestli najdu čas zrovna když nebudu línej :), třeba ho někdo, a nebo i já, do měsíce upraví(m). S pozdravem TomasF 27. 2. 2010, 12:42 (UTC)

Raději mi dávejte vědět

Zdravím, aby nedocházelo k dalším nedorozuměním jako zde, raději mi prosím dejte vždy hlášku do diskuse, že jste nějaký ten text, který byl uvolněn už předem, vložil... zabere Vám to jen chviličku :-) Já na Vaše příspěvky občas mrknu, ale někdy prostě zapomenu nebo se na ně podívám pozdě... Díky, pěkně se mějte, --Podzemnik 27. 2. 2010, 20:37 (UTC)

Nebojte se, příště Vám dám vědět a nebo tu šablonu tam dám sám (jestli jsem to pochopil z jedné diskuse dobře že mohu). S pozdravem TomasF 1. 3. 2010, 21:02 (UTC)

Revize

Ahij, všiml jsem si, že při překladu nezadáváš revizi. Najití revize je velmi snadné, na anglické wiki je to skrzeva odkaz Trvalý odkaz vlevo v liště, na německé je to Permanent Link, na polské Link do tej wersji tamtéž. Revize je pak číslo, které se ti objeví nahoře v okně internetové adresy. Příklad http://pl.wikipedia.org/w/index.php?title=Uniwersytet_Opolski&oldid=20380150, kde 2030150 je revize stránky. S pozdravy --Petr Losert 1. 3. 2010, 15:34 (UTC)

Více práce pro mě, méně pro tebe :D Už jsem stvořil článek i s číslem revize. TomasF 1. 3. 2010, 20:59 (UTC)

Zajímavosti

Srdečně zdravím a velmi Vám děkuji za návrhy dvou hesel do sekce "Víte, že...". Oba návrhy jsou velmi zajímavé, ale rád bych v této souvislosti upozornil na poměrně přísná pravidla, která mimo jiné říkají, že uvedeny budou zajímavostí jen z hesel, která jsou dostatečně ozdrojovaná inline referencemi. V případě odstranění těchto nedostatků prosím dejte vědět přímo u daných návrhů.

Velmi Vám děkuji za pochopení. A pokud byste věděl i o dalších zajímavých a hlavně dobře ozdrojovaných heslech (ať už vlastních nebo i jiných autorů), budeme rádi, když je rovněž navrhnete. Jan.Kamenicek 19. 3. 2010, 23:19 (UTC)

Dobrý den, pokusím se články vhodně oreferovat a časem snad přidám i další návrhy. Těší mě, že se Vám tyto návrhy líbí. S pozdravem TomasF 20. 3. 2010, 13:31 (UTC)

Vyznamenání

Gratuluji, uděluji ti titul rytíře řádu slezské orlice za více jak 15 článků se slezskou tématikou. Ještě jednou gratuluji. --Silesianus 19. 3. 2010, 23:15 (UTC)

Děkuji pěkně. TomasF 20. 3. 2010, 13:33 (UTC)

SMS Schlesien

Zdravim! Prosim nevkladejte do Wikipedie strojove preklady z nemecke Wikipedie. --Ozzy 23. 3. 2010, 10:58 (UTC)

To už tak zapomínám češtinu...?! :) Já to překládal hlavou... S pozdravem TomasF 23. 3. 2010, 14:43 (UTC)

IV. Marsz Autonomii Ślůnska

Děkuji Vám za informace v článku IV. Marsz Autonomii Ślůnska. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů atd. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit. --Ragimiri 20. 7. 2010, 10:49 (UTC)

Pokusím se článek tedy vylepšit a lépe ozdrojovat. Rád bych podotkl, že tuto „demonstraci“ považuji více než klasický, často i násilný, veřejný projev za kulturní akci vynikající svoji zvlášností. Z tohoto důvodu jsem pro ponechání článku. Nic méně pravidla jsou pravidla, kterými se hodlám řídit. S pozdravem TomasF 20. 7. 2010, 18:30 (UTC)

Vandalismus

Přestaňte prosím vandalizovat wikipedii. Pokud v tom budete pokračovat, budu muset požádat některého správce o Vaše zablokování. Vaše reference v uvedených článcích Karviná a Zaolzie nemluví o tom, co Vy v článku píšete. Pokud chcete psát o nějakém tématu, bylo by dobré používat k tomu relevantní literaturu (které je dostatek) a hlavně být pravdivý v tom, aby reference opravdu potvzovala to, o čem píšu. --Saltzmann 25. 10. 2010, 13:18 (UTC)

V případě, řekněme že by to tak bylo, v případě, že je reference špatná, tak smažte tedy tu referenci, ale ne celý text, který je minimálně, říkám minimálně, z poloviny správný. S pozdravem TomasF 25. 10. 2010, 13:24 (UTC)

Muzejní noc v Opavě a případný slezský wikisraz

Ahoj! Věnuj prosím pozornost této informaci Wikipedie:Pod lípou#Výzva všem Slezanům a zájemcům o Slezsko. Díky! --Gampe (diskuse) 3. 5. 2012, 15:55 (UTC)

Děkuji za zprávu. Věnuju tomu pozornost. TomasF (diskuse) 5. 5. 2012, 13:41 (UTC)

Slezská muzejní noc 2013

Vážení Slezané a příznivci Slezska, pomozte nám prosím s přípravou letošní Slezské muzejní noci. Je třeba založit, doplnit či zrevidovat asi padesát článků. Každá pomoc vítána, seznam potřebných článků je zde: Wikipedie:WikiProjekt GLAM/Slezské zemské muzeum. Pokud byste se cněkdo chtěl zúčastnit i vlastní noci v muzeu, budeme moc rádi. Ozvěte se. --Gampe (diskuse) 17. 5. 2013, 06:15 (UTC)

Slezská muzejní noc 2015

Srdečně zvu na Slezskou muzejní noc --Gampe (diskuse) 17. 6. 2015, 06:31 (CEST)