Výsypka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Cool3d (diskuse | příspěvky)
typo, doplnění seznamu
Řádek 17: Řádek 17:
*[[Velká podkrušnohorská výsypka]]
*[[Velká podkrušnohorská výsypka]]
*[[Smolnická výsypka]]
*[[Smolnická výsypka]]
*[[Lítov - Boden - výsypka]]
*[[Výsypka Lítov Boden]]
*[[výsypka dolu Antonín]]
*[[výsypka dolu Antonín]]
*[[Loketská výsypka]]
*[[Loketská výsypka]]
*[[Vintířovská výspyka]]
*[[Vintířovská výsypka]]


'''Mostecko'''
'''Mostecko'''
Řádek 34: Řádek 34:
*[[Pokrok (výsypka)]]
*[[Pokrok (výsypka)]]


== Haldy v Ostravě ==
== Haldy v [[Ostravsko-karvinská uhelná pánev|Ostravsko-karvinské uhelné pánvi]] ==
*[[Halda Ema]]
*[[Halda Ema]]
*[[Odval Lihovarská]]


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 4. 12. 2008, 20:39

Téměř 200 m vysoká výsypka "Monte Kali" u Heringen v Hessensku
Výsypkové hospodářství lomu Bílina v severních čechách

Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého a nežádaného materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit), případně skladováním popílku uhelných elektráren a podobně. Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto nepotřebných hmot.

Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.

V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky odstranit, rekultivovat a podobně. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.

Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.

Výsypky se dělí podle umístění na:

  • Vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
  • Vnější - v blízkém okolí lokality těžby.

Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)

Sokolovsko:

Mostecko

Haldy v Ostravě

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Výsypka na Wikimedia Commons

Související články

Externí odkazy


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slag heap na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno)Šablona {{Překlad}} požaduje zadat hodnotu do parametru „revize“!.