Výsypka: Porovnání verzí
typo, doplnění seznamu |
|||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
*[[Velká podkrušnohorská výsypka]] |
*[[Velká podkrušnohorská výsypka]] |
||
*[[Smolnická výsypka]] |
*[[Smolnická výsypka]] |
||
*[[Lítov |
*[[Výsypka Lítov – Boden]] |
||
*[[výsypka dolu Antonín]] |
*[[výsypka dolu Antonín]] |
||
*[[Loketská výsypka]] |
*[[Loketská výsypka]] |
||
*[[Vintířovská |
*[[Vintířovská výsypka]] |
||
'''Mostecko''' |
'''Mostecko''' |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
*[[Pokrok (výsypka)]] |
*[[Pokrok (výsypka)]] |
||
== Haldy v Ostravě == |
|||
== Haldy v [[Ostravsko-karvinská uhelná pánev|Ostravsko-karvinské uhelné pánvi]] == |
|||
*[[Halda Ema]] |
*[[Halda Ema]] |
||
*[[Odval Lihovarská]] |
|||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
Verze z 4. 12. 2008, 20:39
Výsypka nebo také halda (z něm. die Halde) nebo odval či kypa je velká hromada více méně sypkého a nežádaného materiálu (hlušiny), který vzniká skrývkou při těžbě různých nerostných surovin (uhlí, uran, kaolín, bentonit), případně skladováním popílku uhelných elektráren a podobně. Je to tedy antropogenní krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v lomech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto nepotřebných hmot.
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit vegetace, a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve Walesu roku 1966 si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky odstranit, rekultivovat a podobně. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o mocnosti až kolem 100 m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v Belgii se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají vinice (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.
Od výsypek, jež mají více méně homogenní složení, je třeba odlišovat skládky, vzniklé skladováním různorodých, často organických nebo chemicky aktivních odpadů. U těch je třeba zvláštních opatření kvůli nebezpečí kontaminace podzemní vody a podobně.
Výsypky se dělí podle umístění na:
- Vnitřní - uvnitř lomu v lokalitě, která je už vytěžena
- Vnější - v blízkém okolí lokality těžby.
Seznam výsypek v Podkrušnohoří (vnější výsypky)
Sokolovsko:
- Velká podkrušnohorská výsypka
- Smolnická výsypka
- Výsypka Lítov – Boden
- výsypka dolu Antonín
- Loketská výsypka
- Vintířovská výsypka
Mostecko
- Čepirožská výsypka
- Velebudická výsypka
- Malé Březno
- Vrbenský (výsypka)
- Lom Most (výsypka)
- Hornojiřetínská výsypka
- Růžodolská výsypka
- +
- Radovesická výsypka
- Pokrok (výsypka)
Haldy v Ostravě
Odkazy
Galerie Výsypka na Wikimedia Commons
Související články
Externí odkazy
- Skládka 11/19 v Loos-en-Gohelle, Belgie (fr)
- http://chaine.des.terrils.free.fr (fr)
- http://www.terrils.be/ (en, fr, de)
- http://www.land-art-charleroi.be/index_eng.html (Soutěž v Land Art na skládce v Charleroi, Belgie)
- Turning coal waste into light, 8 October 2004 (en)
- Výsypky na Mostecku
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Slag heap na anglické Wikipedii (číslo revize nebylo určeno).