Ota III. Dětleb: Porovnání verzí
stylizace. Není ještě jasná věta S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl. |
m Robot: napřímení odkazu na článek Morava |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]], byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]]. [[Olomouc|Olomoucký]] biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebanty [[interdikt]]. |
Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v [[Bitva u Chlumce (1126)|bitvě u Chlumce]], byl otcovými přáteli odvezen do [[Rusko|Ruska]]. Do [[Olomoucký úděl|údělu olomouckého]] se Ota vrátil až v roce [[1140]], po smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti [[Vladislav II.|Vladislavovi II.]]. [[Olomouc|Olomoucký]] biskup [[Jindřich Zdík]] vyhlásil nad relebanty [[interdikt]]. |
||
Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na [[Morava |
Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na [[Morava|Moravu]]. Také zásahem [[Papežský legát|papežského legáta]] se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl [[Konrád II. Znojemský]] biskupa Zdíka, jenž ale uprchl. |
||
Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i do [[Polsko|Polska]] ([[1157]]) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]). |
Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na [[Druhá křížová výprava|II. křížovou výpravu]] ([[1147]]) i do [[Polsko|Polska]] ([[1157]]) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do [[Itálie]] ([[1158]]). |
||
Verze z 2. 11. 2008, 01:07
| otec | Ota II. Olomoucký |
|---|---|
| matka | Žofie z Bergu |
| manželka | Durancie |
| syn | Vladimír Olomoucký |
| syn | Břetislav Olomoucký |
| děd | Ota I. Olomoucký |
Ota III. Dětleb (1122 - 12. květen 1160) byl synem Oty II. Černého a jeho manželky Žofie z Bergu, kníže údělu olomouckého v letech 1140-1160.
Po neúspěšném pokusu jeho otce stát se knížetem a otcově smrti v bitvě u Chlumce, byl otcovými přáteli odvezen do Ruska. Do údělu olomouckého se Ota vrátil až v roce 1140, po smrti Soběslava I. Poté se společně s českou šlechtou a ostatními moravskými údělníky zúčastnil odboje proti Vladislavovi II.. Olomoucký biskup Jindřich Zdík vyhlásil nad relebanty interdikt.
Odboj byl nakonec poražen a následujícího roku vpadl kníže Vladislav na Moravu. Také zásahem papežského legáta se všichni zúčastnění usmířili a nikomu nebyl úděl odňat. S vědomím Oty III. Dětleba posléze napadl Konrád II. Znojemský biskupa Zdíka, jenž ale uprchl.
Později s knížetem a králem Vladislavem II. Ota III. spolupracoval. Odjel s ním na II. křížovou výpravu (1147) i do Polska (1157) a zúčastnil se i veleúspěšného tažení do Itálie (1158).
Zemřel 12. května 1160, jeho manželka Durancie ho přežila zhruba o půl roku. Zůstali po něm jistě dva synové Vladimír a Břetislav. Ti pak museli několik desítek let čekat, než získali olomoucký úděl.