Hra o zuby: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
nová stránka: „{{Pracuje se}}{{Infobox - opera | název = Hra o zuby | originální název = | obrázek = | velikost obrázku = | popisek = | žánr = komorní komická opera | hudba = Jaroslav Smolka | libreto = Zdeněk Mahler a Josef Brukner | dějství = 2 | jazyk = čeština | předloha = | datum vzniku = 1977–1978 | premiéra = 25. listopadu 1984, Brno, Komorní opera JAMU | česká p…“
 
+refy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}{{Infobox - opera
{{Infobox - opera
| název = Hra o zuby
| název = Hra o zuby
| originální název =
| originální název =
Řádek 15: Řádek 15:
| česká premiéra =
| česká premiéra =
}}
}}
'''''Hra o zuby''''' je [[komorní opera|komorní komická opera]] o dvou [[dějství]]ch českého skladatele [[Jaroslav Smolka|Jaroslava Smolky]]. Libreto na námět ze života českého klasicistního skladatele [[Jan Václav Stich|Jana Václava Sticha]] napsal na skladatelův popud spisovatel [[Zdeněk Mahler]], veršované zpěvní texty pak básník [[Josef Brukner]]. Operu poprvé uvedla [[25. listopad]]u [[1984]] Komorní opera Miloše Wasserbauera při [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkově akademii múzických umění]] v [[Brno|Brně]].
'''''Hra o zuby''''' je [[komorní opera|komorní komická opera]] o dvou [[dějství]]ch českého skladatele [[Jaroslav Smolka|Jaroslava Smolky]]. Libreto na námět ze života českého klasicistního skladatele [[Jan Václav Stich|Jana Václava Sticha]] napsal na skladatelův popud spisovatel [[Zdeněk Mahler]], veršované zpěvní texty pak básník [[Josef Brukner]].<ref name="Fukač"/> Operu poprvé uvedla [[25. listopad]]u [[1984]] Komorní opera Miloše Wasserbauera při [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkově akademii múzických umění]] v [[Brno|Brně]].<ref name="ViS">{{Citace elektronické monografie
| titul = Virtuální studovna – Inscenace – Hra o zuby
| url = https://vis.idu.cz/ProductionDetail.aspx?id=13656&mode=5
| vydavatel = Institut umění – Divadelní ústav
| datum_přístupu = 2021-10-27
| místo = Praha
}}</ref>


== Vznik a charakteristika opery ==
== Vznik a charakteristika opery ==
Námět opery vzali skladatel a libretisté ze života českého klasicistního skladatele a virtuosa ve hře na [[lesní roh]] Jana Václava Sticha-Punta. Děj opery se opírá o zřejmě apokryfní anekdotu, podle níž Stich spolu s dalšími dvěma muzikanty utekl ze služby hraběte Jana Josefa Thun-Hohensteina a ten za ním vyslal dva pochopy, aby Sticha přivedli zpět nebo mu alespoň vyrazili přední zuby, aby mu hru na hornu znemožnili. Stichovou ochránkyní v opeře je naopak Maria Theresia von Waldburg-Zeil-Wurzach, manželka hudebníkova tehdejšího zaměstnavatele knížete z Hohenzollern-Hechingenu. Intriky hraběte Thuna se nakonec obrátí proti němu.
Námět opery vzali skladatel a libretisté ze života českého klasicistního skladatele a virtuosa ve hře na [[lesní roh]] Jana Václava Sticha-Punta. Děj opery se opírá o zřejmě apokryfní anekdotu, podle níž Stich spolu s dalšími dvěma muzikanty utekl ze služby hraběte [[Jan Josef Thun-Hohenstein|Jana Josefa Thun-Hohensteina]] a ten za ním vyslal dva pochopy, aby Sticha přivedli zpět nebo mu alespoň vyrazili přední zuby, aby mu hru na hornu znemožnili. Stichovou ochránkyní v opeře je naopak Maria Theresia von Waldburg-Zeil-Wurzach, manželka hudebníkova tehdejšího zaměstnavatele knížete z Hohenzollern-Hechingenu. Intriky hraběte Thuna se nakonec obrátí proti němu.<ref name="Fukač">{{Citace periodika
| příjmení1 = Fukač
| jméno1 = Jiří
| titul = Více než hra na operu
| periodikum = Hudební rozhledy
| ročník = 38
| číslo = 4
| datum = 1985-02-14
| strany = 159–160
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:2e04c1d0-1c07-11e4-8e0d-005056827e51
| issn = 0018-6996
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref>


Opera je napsaná „pro šest pěvců, dva tanečníky, lesní roh a cembalo“ s volitelným doprovodem smyčcového orchestru. Lesní roh, jehož virtuózní part je značně náročný, je hlavním nástrojem Jana Václava Sticha, [[cembalo]] pak navozuje atmosféru druhé poloviny 18. století. Původně byla napsána v letech 1977 až 1978 pro [[zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově]], jehož nynější podoba je ze stejné doby a v němž hrálo [[Jihočeské divadlo]]; nakonec ji však poprvé uvedlo až o šest let později Operní studio JAMU (premiéra se konala v rámci Jubilejní moravské divadelní přehlídky při příležitosti sta let od založení českého divadla v Brně). Operní studio JAMU se ''Hrou o zuby'' hostovalo v lednu 1985 i v Praze v [[divadlo DISK|divadle DISK]].
Opera je napsaná „pro šest pěvců, dva tanečníky, lesní roh a cembalo“ s volitelným doprovodem smyčcového orchestru.<ref name="Musicbase">{{Citace elektronické monografie
| titul = Hra o zuby. Komická komorní opera
| url = https://www.musicbase.cz/skladby/7575-hra-o-zuby-komicka-komorni-opera/
| vydavatel = Hudební informační středisko, o. p. s.
| datum_přístupu = 2021-10-27
| místo = Praha
}}</ref> Lesní roh, jehož virtuózní part je značně náročný, je hlavním nástrojem Jana Václava Sticha, [[cembalo]] pak navozuje atmosféru druhé poloviny 18. století. Původně byla napsána v letech 1977 až 1978 pro [[zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově]], jehož nynější podoba je ze stejné doby a v němž hrálo [[Jihočeské divadlo]]; nakonec ji však poprvé uvedlo až o šest let později Operní studio JAMU (premiéra se konala v rámci Jubilejní moravské divadelní přehlídky při příležitosti sta let od založení českého divadla v Brně<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Kopecká
| jméno1 = Michaela
| titul = Morava v české hudbě
| periodikum = Hudební rozhledy
| ročník = 38
| číslo = 5
| datum = 1985-03-14
| strany = 209
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:b2962d20-1c08-11e4-8e0d-005056827e51
| issn = 0018-6996
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref>).<ref name="Fukač"/> Operní studio JAMU se ''Hrou o zuby'' hostovalo v lednu 1985 i v Praze v [[divadlo DISK|divadle DISK]].<ref>{{Citace periodika
| titul = Kam za kulturou – Divadla
| periodikum = Rudé právo
| ročník = 65
| číslo = 4
| datum = 1985-01-05
| strany = 4
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:2c42b060-f0d0-11e5-aa35-005056822549
| issn = 0032-6569
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Brněnská komorní opera
| periodikum = Hudební rozhledy
| ročník = 38
| číslo = 4
| datum = 1985-01-16
| strany = 121
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:9c4de9c0-1c0a-11e4-90aa-005056825209
| issn = 0018-6996
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref>


Kritika dílo přivítala, i když jej zařadila spíše do kategorie „autorského“ nebo „generačního“ divadla spíše než standardní operní scény. Podle Jiřího Fukače (v ''[[Hudební rozhledy|Hudebních rozhledech]]'') je libreto „[[Figarova svatba|figarovsky]] revoltující“, s prvky dobových divadelních forem – [[opera buffa]], [[singspiel|singšpíl]], [[commedia dell'arte]]. „Jazyk je neobyčejně bohatý, verš velmi kvalitní. Stylistické prostředky sahají od perzifláže akademičnosti až po lidovou jadrnost.“ Podobně i Smolkovo hudební zpracování je polystylové, vedle modernějších technik vážné hudby – například až [[Leoš Janáček|janáčkovské]] deklamace – se objevují napodobované a parodované formy virtuózní klasicistní hudby, včetně tanců a [[lament]]u. Hudební kritička [[Helena Havlíková]] ''Hru o zuby'' ve svém souhrnném článku o novodobé české opeře kvůli výraznému zapojení obou instrumentalistů do děje označila jako „operu-koncert“.
Kritika dílo přivítala, i když jej zařadila spíše do kategorie „autorského“ nebo „generačního“ divadla spíše než standardní operní scény. Podle Jiřího Fukače (v ''[[Hudební rozhledy|Hudebních rozhledech]]'') je libreto „[[Figarova svatba|figarovsky]] revoltující“, s prvky dobových divadelních forem – [[opera buffa]], [[singspiel|singšpíl]], [[commedia dell'arte]]. „Jazyk je neobyčejně bohatý, verš velmi kvalitní. Stylistické prostředky sahají od perzifláže akademičnosti až po lidovou jadrnost.“ Podobně i Smolkovo hudební zpracování je polystylové, vedle modernějších technik vážné hudby – například až [[Leoš Janáček|janáčkovské]] deklamace – se objevují napodobované a parodované formy virtuózní klasicistní hudby, včetně tanců a [[lament]]u.<ref name="Fukač"/> Hudební kritička [[Helena Havlíková]] ''Hru o zuby'' ve svém souhrnném článku o novodobé české opeře kvůli výraznému zapojení obou instrumentalistů do děje označila jako „operu-koncert“.<ref>{{Citace periodika
| příjmení1 = Havlíková
| jméno1 = Helena
| titul = Čtyřicet let české operní tvorby (1945–1985)
| periodikum = Tvorba
| ročník = 1969
| číslo = 16
| datum = 1985-04-17
| strany = 10
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:e63354a0-7d66-11e8-ad64-005056825209
| issn = 0139-5513
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref>


Další a poslední inscenaci ''Hry o zuby'' uvedl zpěvoherní soubor [[Divadlo Jonáše Záborského|Divadla Jonáše Záborského]] v [[Prešov]]ě v hudebním nastudování Rafaela Hrdinu a Júlia Selčana a v režii Blaženy Hončarivové (premiéra 24. ledna 1987). [[Československý rozhlas]] nahrál také zkratku opery ''Hra o zuby'', která byla vysílána poprvé roku 1989.
Další a poslední inscenaci ''Hry o zuby'' uvedl zpěvoherní soubor [[Divadlo Jonáše Záborského|Divadla Jonáše Záborského]] v [[Prešov]]ě v hudebním nastudování Rafaela Hrdiny a Júlia Selčana a v režii Blaženy Hončarivové (premiéra 24. ledna 1987).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Marenčinová
| jméno1 = Dita
| titul = Rôznorodosť žánrov hudobno-zábavného divadla v prešovskej Spevohre
| periodikum = Opera Slovakia
| vydavatel = Opera Slovakia
| datum_vydání = 2019-04-25
| url = https://operaslovakia.sk/roznorodost-zanrov-hudobno-zabavneho-divadla-v-presovskej-spevohre/
| issn = 2453-6490
| datum_přístupu = 2021-10-27
| jazyk = sk
}}</ref> [[Československý rozhlas]] nahrál také zkratku opery ''Hra o zuby'', která byla vysílána poprvé roku 1989.<ref>{{Citace periodika
| titul = Rozhlas
| periodikum = Pochodeň
| ročník = 78
| číslo = 92
| datum = 1989-04-19
| strany = 7
| url = https://ndk.cz/uuid/uuid:0369729f-924c-4078-a26b-1554d3a962d7
| issn = 1801-285X
| datum_přístupu = 2021-10-27
}} (omezený přístup)</ref>


== Osoby a první obsazení ==
== Osoby a první obsazení ==
[[Soubor:Giovanni Punto par Simon Charles Muger.jpg|náhled|Jan Václav Stich (Giovanni Punto), rytina Simona-Charlese Migera z roku 1782]]
[[Soubor:Giovanni Punto par Simon Charles Muger.jpg|náhled|Jan Václav Stich (Giovanni Punto), rytina Simona-Charlese Migera z roku 1782]]
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
! osoba !! hlasový obor !! premiéra (25. listopadu 1984)
! osoba !! hlasový obor !! premiéra (25. listopadu 1984)<ref name="ViS"/>
|-
|-
|[[Jan Václav Stich|Punto]] || [[tenor]] || [[Josef Škrobánek]]
|[[Jan Václav Stich|Punto]] || [[tenor]] || [[Josef Škrobánek]]
Řádek 58: Řádek 147:


== Instrumentace ==
== Instrumentace ==
[[Lesní roh]], [[cembalo]], smyčcové nástroje ([[housle]], [[viola|violy]], [[violoncello|violoncella]], [[kontrabas]]y).
[[Lesní roh]], [[cembalo]], smyčcové nástroje ([[housle]], [[viola|violy]], [[violoncello|violoncella]], [[kontrabas]]y).<ref name="Musicbase"/>
== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 27. 10. 2021, 11:39

Hra o zuby
Žánrkomorní komická opera
SkladatelJaroslav Smolka
LibretistaZdeněk Mahler a Josef Brukner
Počet dějství2
Originální jazykčeština
Datum vzniku1977–1978
Premiéra25. listopadu 1984, Brno, Komorní opera JAMU
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hra o zuby je komorní komická opera o dvou dějstvích českého skladatele Jaroslava Smolky. Libreto na námět ze života českého klasicistního skladatele Jana Václava Sticha napsal na skladatelův popud spisovatel Zdeněk Mahler, veršované zpěvní texty pak básník Josef Brukner.[1] Operu poprvé uvedla 25. listopadu 1984 Komorní opera Miloše Wasserbauera při Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[2]

Vznik a charakteristika opery

Námět opery vzali skladatel a libretisté ze života českého klasicistního skladatele a virtuosa ve hře na lesní roh Jana Václava Sticha-Punta. Děj opery se opírá o zřejmě apokryfní anekdotu, podle níž Stich spolu s dalšími dvěma muzikanty utekl ze služby hraběte Jana Josefa Thun-Hohensteina a ten za ním vyslal dva pochopy, aby Sticha přivedli zpět nebo mu alespoň vyrazili přední zuby, aby mu hru na hornu znemožnili. Stichovou ochránkyní v opeře je naopak Maria Theresia von Waldburg-Zeil-Wurzach, manželka hudebníkova tehdejšího zaměstnavatele knížete z Hohenzollern-Hechingenu. Intriky hraběte Thuna se nakonec obrátí proti němu.[1]

Opera je napsaná „pro šest pěvců, dva tanečníky, lesní roh a cembalo“ s volitelným doprovodem smyčcového orchestru.[3] Lesní roh, jehož virtuózní part je značně náročný, je hlavním nástrojem Jana Václava Sticha, cembalo pak navozuje atmosféru druhé poloviny 18. století. Původně byla napsána v letech 1977 až 1978 pro zámecké barokní divadlo v Českém Krumlově, jehož nynější podoba je ze stejné doby a v němž hrálo Jihočeské divadlo; nakonec ji však poprvé uvedlo až o šest let později Operní studio JAMU (premiéra se konala v rámci Jubilejní moravské divadelní přehlídky při příležitosti sta let od založení českého divadla v Brně[4]).[1] Operní studio JAMU se Hrou o zuby hostovalo v lednu 1985 i v Praze v divadle DISK.[5][6]

Kritika dílo přivítala, i když jej zařadila spíše do kategorie „autorského“ nebo „generačního“ divadla spíše než standardní operní scény. Podle Jiřího Fukače (v Hudebních rozhledech) je libreto „figarovsky revoltující“, s prvky dobových divadelních forem – opera buffa, singšpíl, commedia dell'arte. „Jazyk je neobyčejně bohatý, verš velmi kvalitní. Stylistické prostředky sahají od perzifláže akademičnosti až po lidovou jadrnost.“ Podobně i Smolkovo hudební zpracování je polystylové, vedle modernějších technik vážné hudby – například až janáčkovské deklamace – se objevují napodobované a parodované formy virtuózní klasicistní hudby, včetně tanců a lamentu.[1] Hudební kritička Helena Havlíková Hru o zuby ve svém souhrnném článku o novodobé české opeře kvůli výraznému zapojení obou instrumentalistů do děje označila jako „operu-koncert“.[7]

Další a poslední inscenaci Hry o zuby uvedl zpěvoherní soubor Divadla Jonáše Záborského v Prešově v hudebním nastudování Rafaela Hrdiny a Júlia Selčana a v režii Blaženy Hončarivové (premiéra 24. ledna 1987).[8] Československý rozhlas nahrál také zkratku opery Hra o zuby, která byla vysílána poprvé roku 1989.[9]

Osoby a první obsazení

Jan Václav Stich (Giovanni Punto), rytina Simona-Charlese Migera z roku 1782
osoba hlasový obor premiéra (25. listopadu 1984)[2]
Punto tenor Josef Škrobánek
Komorná soprán Emila Sadloňová
Kněžna soprán Iva Ságnerová
Hrabě tenor Jaromír Novotný
První pochop tenor Milan Řihák
Druhý pochop bas Otto Císař
Lesní roh: Jan Karas / Pavel Jirásek, cembalo: František Sonek
Dirigent: František Sonek
Režie: Jana Pletichová
Scéna: Emil Konečný
Kostýmy: Marcela Kaderková
Choreografie: Nina Buchníčková

Instrumentace

Lesní roh, cembalo, smyčcové nástroje (housle, violy, violoncella, kontrabasy).[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d FUKAČ, Jiří. Více než hra na operu. Hudební rozhledy. 1985-02-14, roč. 38, čís. 4, s. 159–160. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0018-6996.  (omezený přístup)
  2. a b Virtuální studovna – Inscenace – Hra o zuby [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  3. a b Hra o zuby. Komická komorní opera [online]. Praha: Hudební informační středisko, o. p. s. [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. 
  4. KOPECKÁ, Michaela. Morava v české hudbě. Hudební rozhledy. 1985-03-14, roč. 38, čís. 5, s. 209. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0018-6996.  (omezený přístup)
  5. Kam za kulturou – Divadla. Rudé právo. 1985-01-05, roč. 65, čís. 4, s. 4. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0032-6569.  (omezený přístup)
  6. Brněnská komorní opera. Hudební rozhledy. 1985-01-16, roč. 38, čís. 4, s. 121. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0018-6996.  (omezený přístup)
  7. HAVLÍKOVÁ, Helena. Čtyřicet let české operní tvorby (1945–1985). Tvorba. 1985-04-17, roč. 1969, čís. 16, s. 10. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 0139-5513.  (omezený přístup)
  8. MARENČINOVÁ, Dita. Rôznorodosť žánrov hudobno-zábavného divadla v prešovskej Spevohre. Opera Slovakia [online]. Opera Slovakia, 2019-04-25 [cit. 2021-10-27]. Dostupné online. ISSN 2453-6490. (slovensky) 
  9. Rozhlas. Pochodeň. 1989-04-19, roč. 78, čís. 92, s. 7. Dostupné online [cit. 2021-10-27]. ISSN 1801-285X.  (omezený přístup)

Literatura