Mariavitismus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}
doplnění a aktualizace údajů - VIZ web Starokatolické církve mariavitů : mariawita.pl a web Katolické církve mariavitů , oba polsky .
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mariavitismus''' je [[náboženské hnutí]] vzniklé v [[Polsko|Polsku]] na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], které vychází ze zjevení [[Milosrdenství|Božího Milosrdenství]], které měla řeholnice [[Marie Františka Kozlowská]]. Když obdržela toto zjevení roku [[1893]], vzala na sebe úkol mravního pozvednutí duchovenstva. Mariavitské společenství původně působilo v rámci [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] a zachovávalo její zvyky a duchovní cvičení. V roce [[1906]] toto mariavitské společenství bylo z římskokatolické církve vyloučeno. Roku [[1935]] došlo k bolestnému rozkolu v mariavitismu, v jehož důsledku se vyvinula dvě mariavitská společenství.
'''Mariavitismus''' je [[náboženské hnutí]] vzniklé v [[Polsko|Polsku]] na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], které vychází ze zjevení [[Milosrdenství|Božího Milosrdenství]], které měla řeholnice [[Marie Františka Kozlowská]]. Když obdržela toto zjevení roku [[1893]], vzala na sebe úkol mravního pozvednutí duchovenstva. Mariavitské společenství původně působilo v rámci [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] a zachovávalo její zvyky a duchovní cvičení. V roce [[1906]] toto mariavitské společenství bylo z římskokatolické církve vyloučeno. Roku [[1935]] došlo k bolestnému rozkolu v mariavitismu, v jehož důsledku se vyvinula dvě mariavitská společenství.


V současné době{{kdy?}} se k mariavitismu hlásí cca 30 tisíc polských [[křesťanství|křesťanů]] (z nich asi 25 tisíc ke Starokatolické církvi mariavitů). {{doplňte zdroj}}
V r. 2020 se k mariavitismu hlásí cca 30 tisíc polských [[křesťanství|křesťanů]] (z nich asi 25 tisíc /ve 3 diecézích/ ke Starokatolické církvi mariavitů, která má dalších cca 5.000 věřících ve Francii - pařížská provincie). {{doplňte zdroj}}


Mariavité se opírají o [[katolická církev|katolické]] pravdy víry a mravů. Tyto principy jsou zahrnuty v knihách [[Bible|Písma svatého]] (Starého a Nového zákona), dogmatech a tradici původní církve, určených na sedmi prvních koncilech. Opírají se také o zjevení Božího Milosrdenství, kterého dosáhla zakladatelka mariavitismu, svatá Marie Františka Kozlovská, a které ukazuje záchranu světa ponořeného ve [[Hřích|hříších]]. Touto záchranou je úcta a [[eucharistická adorace|adorace]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přítomného v Nejsvětější Svátosti a ve volání Neustálé Pomoci [[Theotokos|Panny Marie]]. Mariavité neuznávají [[Dogma#Dogma v katolické církvi|dogmata]], zvláště ta, která byla vyhlášena po roce [[1054]]. Veškeré služby v církvi jsou zdarma v souladu s pokynem Kristovým ''Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte''. Kněží mohou přijmout dobrovolnou odměnu za své služby, ale nemohou ji požadovat. Mariavité neuznávají vyloučení ze svého společenství z náboženských důvodů ([[exkomunikace|exkomunikaci]]).
Mariavité se opírají o [[katolická církev|katolické]] pravdy víry a mravů. Tyto principy jsou zahrnuty v knihách [[Bible|Písma svatého]] (Starého a Nového zákona), dogmatech a tradici původní církve, určených na sedmi prvních koncilech. Opírají se také o zjevení Božího Milosrdenství, kterého dosáhla zakladatelka mariavitismu, svatá Marija Franciszka Kozlowská, a které ukazuje záchranu světa ponořeného ve [[Hřích|hříších]]. Touto záchranou je úcta a [[eucharistická adorace|adorace]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], přítomného v Nejsvětější Svátosti a ve volání Neustálé Pomoci [[Theotokos|Panny Marie]]. Mariavité neuznávají [[Dogma#Dogma v katolické církvi|dogmata]], zvláště ta, která byla vyhlášena Katolickou církví po Velkém rozkolu v r.[[1054]]. Veškeré služby v církvi jsou zdarma v souladu s pokynem Kristovým ''Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte''. Kněží mohou přijmout dobrovolnou odměnu za své služby, ale nemohou ji požadovat. Mariavité neuznávají vyloučení ze svého společenství z náboženských důvodů ([[exkomunikace|exkomunikaci]]).


V současné době se mariavitismus v Polsku dělí na dvě společenství: Katolická církev Mariavitů (se sídlem ve Felicjanowie) a Starokatolická církev mariavitů (se sídlem v [[Płock|Plocku]] - tato je členem Utrechtské unie starokatolických církví). Dále existují mariavitská společenství v [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Francie|Francii]], [[Paraguay]]i, [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], [[Brazílie|Brazílii]] a [[Argentina|Argentině]]. Některá mariavitská společenství (včetně Katolické církve mariavitů v Polsku) připouštějí [[svěcení žen]].
V současné době se mariavitismus v Polsku dělí na dvě společenství: Katolická církev Mariavitů (se sídlem ve Felicjanowie - má mít podle vlastních údajů cca 5.000 věřících) a Starokatolická církev mariavitů (se sídlem v [[Płock|Plocku]] - tato je členem Utrechtské unie starokatolických církví). Dále existují mariavitská společenství v [[Německo|Německu]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Francie|Francii]], [[Paraguay]]i, [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]], [[Brazílie|Brazílii]] a [[Argentina|Argentině]]. Některá mariavitská společenství (včetně Katolické církve mariavitů v Polsku) připouštějí [[svěcení žen]].


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 8. 7. 2021, 19:43

Mariavitismus je náboženské hnutí vzniklé v Polsku na přelomu 19. a 20. století, které vychází ze zjevení Božího Milosrdenství, které měla řeholnice Marie Františka Kozlowská. Když obdržela toto zjevení roku 1893, vzala na sebe úkol mravního pozvednutí duchovenstva. Mariavitské společenství původně působilo v rámci římskokatolické církve a zachovávalo její zvyky a duchovní cvičení. V roce 1906 toto mariavitské společenství bylo z římskokatolické církve vyloučeno. Roku 1935 došlo k bolestnému rozkolu v mariavitismu, v jehož důsledku se vyvinula dvě mariavitská společenství.

V r. 2020 se k mariavitismu hlásí cca 30 tisíc polských křesťanů (z nich asi 25 tisíc /ve 3 diecézích/ ke Starokatolické církvi mariavitů, která má dalších cca 5.000 věřících ve Francii - pařížská provincie). [zdroj?]

Mariavité se opírají o katolické pravdy víry a mravů. Tyto principy jsou zahrnuty v knihách Písma svatého (Starého a Nového zákona), dogmatech a tradici původní církve, určených na sedmi prvních koncilech. Opírají se také o zjevení Božího Milosrdenství, kterého dosáhla zakladatelka mariavitismu, svatá Marija Franciszka Kozlowská, a které ukazuje záchranu světa ponořeného ve hříších. Touto záchranou je úcta a adorace Ježíše Krista, přítomného v Nejsvětější Svátosti a ve volání Neustálé Pomoci Panny Marie. Mariavité neuznávají dogmata, zvláště ta, která byla vyhlášena Katolickou církví po Velkém rozkolu v r.1054. Veškeré služby v církvi jsou zdarma v souladu s pokynem Kristovým Zadarmo jste dostali, zadarmo dávejte. Kněží mohou přijmout dobrovolnou odměnu za své služby, ale nemohou ji požadovat. Mariavité neuznávají vyloučení ze svého společenství z náboženských důvodů (exkomunikaci).

V současné době se mariavitismus v Polsku dělí na dvě společenství: Katolická církev Mariavitů (se sídlem ve Felicjanowie - má mít podle vlastních údajů cca 5.000 věřících) a Starokatolická církev mariavitů (se sídlem v Plocku - tato je členem Utrechtské unie starokatolických církví). Dále existují mariavitská společenství v Německu, Švédsku, Francii, Paraguayi, Spojených státech amerických, Brazílii a Argentině. Některá mariavitská společenství (včetně Katolické církve mariavitů v Polsku) připouštějí svěcení žen.

Externí odkazy