Ebráhím Raísí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
-{Sloučit} → jednalo se o duplicitu (to se přímo slučuje nebo maže), mezitím smazáno
celková úprava, interní odkazy, typografie, drobnosti
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - politik}}
{{Infobox - politik}}
'''Ebráhím Raísí''', persky : ابراهیم رئیسی (* [[14. prosinec|14. prosince]] [[1960]] [[Mašhad]]) je [[írán]]ský konzervativní politik, předseda íránského nejvyššího soudu a zvolený íránský prezident.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Ebráhím Raísí''' (persky: ابراهیم رئیسی, *&nbsp;[[14. prosinec|14. prosince]] [[1960]] [[Mašhad]]) je [[írán]]ský konzervativní politik, předseda íránského nejvyššího soudu a zvolený íránský prezident.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce
| titul = Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce
| periodikum = iROZHLAS
| periodikum = iROZHLAS
Řádek 7: Řádek 7:
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/iran-prezidentske-volby-ebrahim-raisi_2106190909_kro
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/iran-prezidentske-volby-ebrahim-raisi_2106190909_kro
| datum_přístupu = 2021-06-19
| datum_přístupu = 2021-06-19
}}</ref> Je ředitelem nadace Astan-e Qods-e Razavi. Od března 2019 zastává funkci předsedy Nejvyššího soudu Íránu a je vicepředsedou Sněmovny znalců.
}}</ref>


Ebráhím Raísí byl zvolen prezidentem v červnu 2021, kdy v prvním kole voleb získal téměř 62 % hlasů. Vystřídá dosavadního prezidenta [[Hasan Rúhání|Hasana Rúháního]], který byl v úřadu od roku 2013 a po dvou funkčních obdobích již nemohl znovu kandidovat. Ze strany USA jsou na Raísího uvaleny sankce kvůli jeho podílu na popravách politických vězňů v roce 1988.<ref>{{Citace elektronického periodika
Raisí kandidoval na prezidentský úřad už v roce 2017, kdy prohrál s tehdejším prezidentem [[Hasan Rúhání|Hasanem Rúháním]]. V červnu 2021 vyhrál prezidentské volby už v prvním kole se ziskem téměř 62&nbsp;% hlasů, především díky podpoře vlivné Rady dohlížitelů a konzervativního duchovního vůdce Chameneího a také kvůli tomu, že značná část liberálních voličů volby bojkotovala. Vystřídá dosavadního prezidenta Rúháního, který byl v úřadu od roku 2013 a po dvou funkčních obdobích již nemohl znovu kandidovat. Ze strany USA jsou na Raísího uvaleny sankce kvůli jeho podílu na popravách politických vězňů v roce 1988.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Íránským prezidentem se dle očekávání stal ultrakonzervativec Raísí
| titul = Íránským prezidentem se dle očekávání stal ultrakonzervativec Raísí
| periodikum = ČT24
| periodikum = ČT24
Řádek 18: Řádek 18:
}}</ref>
}}</ref>


== Politická kariéra ==
Je ředitelem nadace Astan-e Qods-e Razavi. Od března 2019 zastává funkci předsedy Nejvyššího soudu Íránu a je vicepředsedou Sněmovny znalců.
Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluce]]. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva. V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.


V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému. V roce 2005 mu tehdejší prezident [[Mahmúd Ahmadínežád]] nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raísí to odmítl. V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.
Raisí kandidoval na prezidentský úřad už v roce 2017, kdy prohrál s tehdejším prezidentem Hassanem Rúháním. V roce 2021 vyhrál prezidentské volby už v prvním kole, především díky podpoře vlivné Rady dohlížitelů a konzervativního duchovního vůdce Chameneího a také kvůli tomu, že značná část liberálních voličů volby bojkotovala.


V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu. Nicméně 1.&nbsp;dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan-e Qods-e Razavi. Tato organizace spravuje podle západních zdrojů 11 až 40&nbsp;% íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po „mučednících“ [[Irácko-íránská válka|íránsko-irácké války]] z let 1980 až 1988.
'''Počátky kariéry'''


Od roku 2017 byl Raísí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha [[Sajjid Alí Chameneí|Alího Chameneího]] a měl silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů. Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hassanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil se ziskem 57&nbsp;% hlasů, zatímco Raísí získal jen 38,5&nbsp;% hlasů.
Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během Islámské revoluce. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva.


V roce 2021 byl prezidentem zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62&nbsp;% odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky bude vykonávat od 3.&nbsp;srpna 2021.
V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.


== Odkazy ==
V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému.
=== Reference ===
<references />


=== Externí odkazy ===
V roce 2005 mu tehdejší prezident Mahmúd Ahmadínežád nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raisí to odmítl.
* {{Commonscat}}


{{Pahýl}}
V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.

V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu.

Nicméně 1. dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan-e Qods-e Razavi. Tato organizace spravuje, podle západních zdrojů 11 až 40% íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po "mučednících" íránsko-irácké války z let 1980 až 1988.

'''Prezidentské volby 2017'''

Od roku 2017 je Ebrahim Raisí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů.

Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hassanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil 57%, zatímco Raisí získal jen 38,5% hlasů.

'''Prezidentské volby 2021'''

Prezidentem byl zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62% odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky bude vykonávat od 3. srpna 2021.

== Reference ==
<references />


{{Prezidenti Íránu}}
{{Prezidenti Íránu}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Írán|Politika}}
{{Portály|Írán|Politika|Lidé}}


{{DEFAULTSORT:Raísí, Ebráhím}}
{{DEFAULTSORT:Raísí, Ebráhím}}
[[Kategorie:Prezidenti Íránu]]
[[Kategorie:Íránští politici]]
[[Kategorie:Narození 1960]]
[[Kategorie:Narození 1960]]
[[Kategorie:Narození 14. prosince]]
[[Kategorie:Narození 14. prosince]]
[[Kategorie:Narození v Mašhadu]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v Mašhadu]]

Verze z 22. 6. 2021, 08:51

Ebráhím Raísí
Stranická příslušnost
ČlenstvíCombatant Clergy Association
Association of Combatant Clerics

Rodné jménoEbrahim Raisol-Sadati
Narození14. prosince 1960 (63 let)
Mašhad
ChoťJamileh Alamolhoda
Alma materQom Seminary
Profesepolitik, kádí, fakíh a prezident
NáboženstvíIsná ašaríja
OceněníTime 100 (2021)
Webová stránkaraisi.ir
CommonsEbrahim Raisi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ebráhím Raísí (persky: ابراهیم رئیسی, * 14. prosince 1960 Mašhad) je íránský konzervativní politik, předseda íránského nejvyššího soudu a zvolený íránský prezident.[1] Je ředitelem nadace Astan-e Qods-e Razavi. Od března 2019 zastává funkci předsedy Nejvyššího soudu Íránu a je vicepředsedou Sněmovny znalců.

Raisí kandidoval na prezidentský úřad už v roce 2017, kdy prohrál s tehdejším prezidentem Hasanem Rúháním. V červnu 2021 vyhrál prezidentské volby už v prvním kole se ziskem téměř 62 % hlasů, především díky podpoře vlivné Rady dohlížitelů a konzervativního duchovního vůdce Chameneího a také kvůli tomu, že značná část liberálních voličů volby bojkotovala. Vystřídá dosavadního prezidenta Rúháního, který byl v úřadu od roku 2013 a po dvou funkčních obdobích již nemohl znovu kandidovat. Ze strany USA jsou na Raísího uvaleny sankce kvůli jeho podílu na popravách politických vězňů v roce 1988.[2]

Politická kariéra

Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během islámské revoluce. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva. V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.

V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému. V roce 2005 mu tehdejší prezident Mahmúd Ahmadínežád nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raísí to odmítl. V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.

V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu. Nicméně 1. dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan-e Qods-e Razavi. Tato organizace spravuje podle západních zdrojů 11 až 40 % íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po „mučednících“ íránsko-irácké války z let 1980 až 1988.

Od roku 2017 byl Raísí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a měl silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů. Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hassanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil se ziskem 57 % hlasů, zatímco Raísí získal jen 38,5 % hlasů.

V roce 2021 byl prezidentem zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62 % odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky bude vykonávat od 3. srpna 2021.

Odkazy

Reference

  1. Novým íránským prezidentem bude soudce Ebráhím Raísí. Od 80. let jsou na něj uvaleny americké sankce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-19 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 
  2. Íránským prezidentem se dle očekávání stal ultrakonzervativec Raísí. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-19 [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy