Ústavní biskup: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Dějiny církve; přidána Kategorie:Dějiny církve ve Francii za použití HotCat |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|de|Konstitutioneller Bischof|94445289}} |
{{Překlad|de|Konstitutioneller Bischof|94445289}} |
||
| Řádek 19: | Řádek 20: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{fr}} [http://books.google.fr/books?id=l-1AAAAAYAAJ&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=true Seznam ústavních biskupů v letech 1791-1801] |
* {{fr}} [http://books.google.fr/books?id=l-1AAAAAYAAJ&printsec=frontcover&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=true Seznam ústavních biskupů v letech 1791-1801] |
||
Verze z 4. 6. 2021, 18:55
Ústavní biskup (francouzsky évêque constitutionel) byl biskup francouzské ústavní církve ustanovené během Velké francouzské revoluce násilným odštěpením od katolické církve.
Historie
V roce 1790 byly zrušeny staré diecéze a zřízeny nové pro každý departement. V jejich čele stáli biskupové, kteří zastávali ideje galikanismu a Francouzské revoluce. Biskupové byli voleni jak kněžími tak i laiky své diecéze a nástup do funkce stvrzovali přísahou na ústavu, takže svůj úřad zastávali bez souhlasu papeže. Papežská kurie je označila za schizmatiky a nadále uznávala jako legitimní pouze biskupy jmenované v předchozím období, kteří uprchli během revoluce do zahraničí.
Na konci období Hrůzovlády v červenci 1794 úřadovalo z původních 87 ústavních biskupů ještě 59, na podzim 1801 jich bylo ještě 32. Po podpisu konkordátu mezi Napoleonem a kardinálem Ercolem Consalvim jako zástupcem papeže Pia VII. v roce 1801 bylo ve Francii vedle ústavních biskupů také 94 stále žijících biskupů starého režimu. Všichni měli podat demisi a mělo proběhnout nové jmenování ve všech obnovených diecézích. Z původních biskupů se 58 podrobilo, ale 36 odmítlo přijmout rezignaci. Také část ústavních biskupů se snažila zachovat svůj úřad. V říjnu 1801 odstoupili všichni ústavní biskupové bez popření své biskupské volby a svěcení. Při jmenování do obnovených diecézí v roce 1802 jich bylo 12 opět potvrzeno do úřadu, avšak neobdrželi jmenovací papežské listiny. Jejich integrace do „nových“ konkordátních biskupství se v jednotlivých případech lišila, ale obvykle vyžadovala značné diplomatické úsilí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstitutioneller Bischof na německé Wikipedii.
Literatura
- Tableau des évêques constitutionnels de France, od 1791 do 1801, Méquignon-Havard, 1827, 57 s. dostupné online (francouzsky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ústavní biskup na Wikimedia Commons - (francouzsky) Seznam ústavních biskupů v letech 1791-1801
