Ekoton: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 5. 2. 2021, 14:13

Ekoton je přechodná zóna, která se nachází v hraničním pásmu mezi dvěma či více sousedními společenstvy (biocenózami) a ve které dochází k více či méně plynulé přeměně jedné biocenózy v druhou, přičemž zde dochází k jejich aktivní interakci a jsou zde přítomny osobité vlivy a mechanismy, které se nevyskytují v sousedících biocenózách. Hranice mezi společenstvy může být ostrá, daná například změnou obhospodařování pozemku, nebo naopak pozvolná, mozaikovitá či difúzní. V místech přechodu může docházet k ekotonálnímu (okrajovému) efektu, kdy v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, neboť krom druhů obou z nich se zde navíc mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu, není to však pravidlem.

Ekotony lze chápat v různých měřítcích krajinného systému – od celé biosféry až po jednotlivé populace. Ekotonální zóna může být vyvinuta např. mezi dvěma sousedícími biomy – tak lesostep je plošně rozsáhlým ekotonem mezi biomy stepi a temperátního listnatého lesa, lesotundra mezi biomy tundry a tajgy a podobně. Na nižších úrovních lze sledovat ekoton mezi vegetačními zónami (např. parková hranice lesa přecházejícího s rostoucí nadmořskou výškou v horské louky) nebo jednotlivými společenstvy (např. lesem, lesním lemem a loukou, polní kulturou a travatým remízem, v břehových porostech apod.). Ekotony se vyskytují též na gradientu ekologických podmínek (světlo–stín, pH půdy, vlhkost...). K typickým ekotonálním společenstvům v krajině patří lesní lemy, lesní plášť, porosty křovin na lesních okrajích apod. Mohou nabývat různých tvarů, co se týče patrovitosti společenstva, ostrosti hranice, šíře ekotonu a jeho prostupnosti z jedné či druhé strany.

Ekotonální společenstva mají v krajině významnou úlohu. Z ekologického hlediska plní v kulturní krajině často úlohu stabilizačních prvků a refugií pro množství druhů, vyznačují se vysokou biodiverzitou, slouží i jako biokoridory pro migraci. Důležitá je též jejich funkce krajinotvorná, estetická (kvetoucí křoviny a světlomilné ovocné dřeviny v lesním plášti na jaře) i produkční. Slouží též jako nárazník a filtr pro zachycení a odstínění škodlivých vlivů jednoho společenstva vůči druhému (vliv větru, hnojiv, pesticidů, typických škůdců atp.). Díky své poloze na okraji dvou sousedících ploch patří v krajině často k nejstabilnějším prvkům.

Literatura

Kilianová, Helena: Ekotony v současné krajině: analýza a modelování ekotonů v povodí Trkmanky. Univerzita Palackého, Olomouc 2009
Kolbek J., Valachovič M. (eds.): Vegetační výzkum a mapování regionů. Hranice v geobotanice (referáty z 1. a 2. česko-slovenského geobotanického seminára, Křivoklát – jún 2000, Malá Fatra – jún 2002). Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti, Supplement 11, 2004

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu ekoton na Wikimedia Commons

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Ecotone (7967532722).jpg|náhled|Postupný přechod mezi společenstvy louky a lesa]]
+[[Soubor:Belvitte à Xaffévillers 01.jpg|náhled|Dobře patrný ekoton mezi lučními a vodními společenstvy na břehu potoka]]
-'''Ekoton''' je přechodná zóna, která se nachází v hraničním pásmu mezi dvěma či více sousedními [[Společenstvo|společenstvy]] (biocenózami) a ve které dochází k více či méně plynulé přeměně jedné biocenózy v druhou. Lze jej chápat v různých měřítcích krajinného systému – od celé [[Biosféra|biosféry]] až po jednotlivé [[populace]]. Ekotonální zóna může být vyvinuta např. mezi dvěma sousedícími [[Biom|biomy]] – tak [[lesostep]] je plošně rozsáhlým ekotonem mezi biomy [[Step|stepi]] a [[Opadavý listnatý les|temperátního listnatého lesa]], [[lesotundra]] mezi biomy [[Tundra|tundry]] a [[Tajga|tajgy]] a podobně. Na nižších úrovních lze sledovat ekoton mezi vegetačními zónami (např. parková hranice lesa přecházejícího s rostoucí nadmořskou výškou v horské louky) nebo jednotlivými společenstvy (např. lesem, lesním lemem a loukou, polní kulturou a travatým remízem apod.). Ekotony se mohou vyskytovat též na gradientu ekologických podmínek (světlo-stín, pH půdy, vlhkost...).
+'''Ekoton''' je přechodná zóna, která se nachází v hraničním pásmu mezi dvěma či více sousedními [[Společenstvo|společenstvy]] (biocenózami) a ve které dochází k více či méně plynulé přeměně jedné biocenózy v druhou, přičemž zde dochází k jejich aktivní interakci a jsou zde přítomny osobité vlivy a mechanismy, které se nevyskytují v sousedících biocenózách. Hranice mezi společenstvy může být ostrá, daná například změnou obhospodařování pozemku, nebo naopak pozvolná, mozaikovitá či difúzní. V místech přechodu může docházet k ekotonálnímu (okrajovému) efektu, kdy v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, neboť krom druhů obou z nich se zde navíc mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu, není to však pravidlem.
+Ekotony lze chápat v různých měřítcích krajinného systému – od celé [[Biosféra|biosféry]] až po jednotlivé [[populace]]. Ekotonální zóna může být vyvinuta např. mezi dvěma sousedícími [[Biom|biomy]] – tak [[lesostep]] je plošně rozsáhlým ekotonem mezi biomy [[Step|stepi]] a [[Opadavý listnatý les|temperátního listnatého lesa]], [[lesotundra]] mezi biomy [[Tundra|tundry]] a [[Tajga|tajgy]] a podobně. Na nižších úrovních lze sledovat ekoton mezi vegetačními zónami (např. parková hranice lesa přecházejícího s rostoucí nadmořskou výškou v horské louky) nebo jednotlivými společenstvy (např. lesem, lesním lemem a loukou, polní kulturou a travatým remízem, v [[Břeh|břehových]] porostech apod.). Ekotony se vyskytují též na gradientu ekologických podmínek (světlo–stín, pH půdy, vlhkost...). K typickým ekotonálním společenstvům v krajině patří [[Lesní lem|lesní lemy]], [[lesní plášť]], porosty [[Křovinná vegetace|křovin]] na lesních okrajích apod. Mohou nabývat různých tvarů, co se týče patrovitosti společenstva, ostrosti hranice, šíře ekotonu a jeho prostupnosti z jedné či druhé strany.
-Hranice mezi společenstvy může být ostrá, daná například změnou obhospodařování pozemku, nebo naopak plynulá, mozaikovitá, difúzní. V místech přechodu může docházet k ekotonálnímu (okrajovému) efektu, kdy v ekotonu je vyšší počet druhů než v kterékoli z obou sousedních biocenóz, neboť krom druhů obou z nich se zde navíc mohou vyskytovat druhy specifické pouze pro tuto přechodovou zónu. .
 Ekotonální společenstva mají v krajině významnou úlohu. Z ekologického hlediska plní v kulturní krajině často úlohu stabilizačních prvků a [[Refugium (ekologie)|refugií]] pro množství druhů, vyznačují se vysokou [[Biologická diverzita|biodiverzitou]], slouží i jako [[Biokoridor|biokoridory]] pro migraci. Důležitá je též jejich funkce krajinotvorná, estetická (kvetoucí křoviny a světlomilné ovocné dřeviny v lesním plášti na jaře) i produkční. Slouží též jako nárazník a filtr pro zachycení a odstínění škodlivých vlivů jednoho společenstva vůči druhému (vliv větru, hnojiv, pesticidů, typických škůdců atp.). Díky své poloze na okraji dvou sousedících ploch patří v krajině často k nejstabilnějším prvkům.
-K typickým ekotonálním společenstvům v krajině patří [[Lesní lem|lesní lemy]], [[lesní plášť]], porosty [[Křovinná vegetace|křovin]] na lesních okrajích apod. Mohou nabývat různých tvarů, co se týče patrovitosti společenstva, ostrosti hranice, šíře ekotonu a jeho prostupnosti z jedné či druhé strany.
 == Literatura ==
 * Kilianová, Helena: ''Ekotony v současné krajině: analýza a modelování ekotonů v povodí Trkmanky''. Univerzita Palackého, Olomouc 2009
+*Kolbek J., Valachovič M. (eds.)''':''' ''Vegetační výzkum a mapování regionů. Hranice v geobotanice (referáty z 1. a 2. česko-slovenského geobotanického seminára, Křivoklát – jún 2000, Malá Fatra – jún 2002).'' Bulletin Slovenskej botanickej spoločnosti, Supplement 11, 2004
 == Externí odkazy ==