SMS Prinz Eugen (dreadnought): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přesunuto do kategorie Plavidla nazvaná po osobách pomocí Cat-a-lot
dopl.
Řádek 3: Řádek 3:
| třída = [[Třída Tegetthoff|''Tegetthoff'']]
| třída = [[Třída Tegetthoff|''Tegetthoff'']]
| jméno podle = Princ [[Evžen Savojský]]
| jméno podle = Princ [[Evžen Savojský]]
| obrázek = Prinz-eug.jpg
| obrázek = SMS_Prinz_Eugen_in_1914.tif
| vlajka = Austria-Hungary-flag-1869-1914-naval-1786-1869-merchant.svg
| vlajka = Austria-Hungary-flag-1869-1914-naval-1786-1869-merchant.svg
| popisek = rakousko-uherská vlajka
| popisek = rakousko-uherská vlajka
Řádek 12: Řádek 12:
| osud = [[22. červen|22. června]] [[1922 v loďstvech|1922]] potopena jako dělostřelecký terč
| osud = [[22. červen|22. června]] [[1922 v loďstvech|1922]] potopena jako dělostřelecký terč
| poloha vraku =
| poloha vraku =
| cena =
| výtlak = 20 000 t
| výtlak = 20 000 t
| délka = 152 m
| délka = 152 m
Řádek 18: Řádek 19:
| pohon = 12 kotlů Yarrow, pohánějící 4 parní turbíny, celkem 27 000 [[koňská síla|hp]] na 4 lodní šrouby
| pohon = 12 kotlů Yarrow, pohánějící 4 parní turbíny, celkem 27 000 [[koňská síla|hp]] na 4 lodní šrouby
| výkon pohonu =
| výkon pohonu =
| rychlost = 20,4 uzlů
| rychlost = 20,4 uzlů (37 km/h; 23 mph)
| dosah = 4 200 nm při rychlosti 10 uzlů
| dosah = 4 200 nm (7 800 km; 4 800 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
| posádka = 32 důstojníků, 16 poddůstojníků, 993 námořníků
| posádka = 32 důstojníků, 16 poddůstojníků, 993 námořníků
| pancíř = 150–280 mm boky<br />až 280 mm věže, 280 mm můstek<br />180 mm kasematy<br />až 48 mm paluba
| pancíř = 150–280 mm boky<br />až 280 mm věže, 280 mm můstek<br />180 mm kasematy<br />až 48 mm paluba
| výzbroj = 12× 305mm dělo (4×3)<br />12× 150mm dělo (12×1)<br />18× 66mm dělo (18×1)<br />4× 533mm [[torpédomet]]
| výzbroj = 12× 305mm dělo (4×3)<br />12× 150mm dělo (12×1)<br />18× 66mm dělo (18×1)<br />4× 533mm [[torpédomet]]
| nasazení = [[První světová válka]]
}}
}}
'''SMS Prinz Eugen''' byla [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] [[bitevní loď]] ([[dreadnought]]) [[třída Tegetthoff|třídy Viribus Unitis]]. Jméno dostala na počest rakouského vojevůdce prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]].
'''SMS ''Prinz Eugen''''' byla třetí ze čtyř [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherských]] [[bitevní loď|bitevních lodí]] typu [[dreadnought]] [[třída Tegetthoff|třídy Viribus Unitis]]. Jméno dostala na počest rakouského vojevůdce prince [[Evžen Savojský|Evžena Savojského]]. Její hlavní výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 305 mm (12 palců) ve čtyřech věžích po třech. Postavena byla krátce před [[První světová válka|první světovou válkou]] v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v [[Terst]]u, kde byl její kýl položen v lednu 1912 a v listopadu téhož roku byla spuštěna na vodu.


Do služby v [[Rakousko-uherské námořnictvo|rakousko-uherském námořnictvu]] byl uveden pouhých 10 dní po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda]] a spolu s dalšími loděmi své třídy byl součástí 1. bitevní divize rakousko-uherského námořnictva. Kotvil v rakousko-uherské námořní základně v [[Pula|Pule]]. Poprvé se do boje dostal během [[bombardování Ancony]] po italském vyhlášení války Rakousku-Uhersku v květnu 1915, ale po zbytek války se účastnil jen několika bojových akcí kvůli blokádě [[Otrantský průliv|Otrantském průlivu]], která rakousko-uherskému námořnictvu bránila opustit [[Jaderské moře]]. V červnu 1918 byl součástí sil připravených k nakonec odvolanému nájezdu rakousko-uherského námořnictva na [[Otrantský průliv|Otrantskou úžinu]] ve snaze získat bezpečnější průchod německých a rakousko-uherských ponorek Otranským průlivem. Od útoku bylo upustěno poté, co byla 10. června zasažena torpédy z italského člunu jeho sesterská loď [[SMS Szent István|Szent István]] a následně potopena.
Stejně jako sesterské lodi [[SMS Viribus Unitis]] a [[SMS Tegetthoff]] byla postavena v loděnici ''Stabilimento Tecnico Triestino'' v [[Terst]]u.


Na počátku války podporoval únik německých lodí [[SMS Goeben]] a [[SMS Breslau]] do východního Středomoří.{{Fakt/dne|20180227131321|}} Den po vyhlášení války Itálií Rakousko-Uhersku 24. května 1915 se Prinz Eugen účastnil [[Bombardování Ancony|útoku na italský přístav Ancona]]. V roce 1918 byl součástí sil, připravených k nakonec odvolanému nájezdu rakousko-uherského loďstva na [[Otrantský průliv|Otrantskou úžinu]]. Po skončení [[První světová válka|války]] byla předána [[Francie|francouzskému]] námořnictvu, které ji použilo jako [[dělostřelectvo|dělostřelecký]] terč. Z lodi bylo odmontováno všechno cenné a posloužila jako terč pro letecké bombardování a torpéda. Po prvním potopení byla loď vyzdvižena, provizorně opravena a 22. června 1922 už byla definitivně potopena palbou bitevních lodí [[Bretagne (1912)|Bretagne]] a [[France (1911)|France]].
Po potopení Szent Istvánu se Prinz Eugen a zbývající sesterské lodě [[SMS Viribus Unitis|Viribus Unitis]] a [[SMS Tegetthoff|Tegetthoff]] vrátily do přístavu v Pule, kde už zůstaly po zbytek války. V říjnu 1918 se po prohrané válce rozhodla rakousko-uherská vláda převést většinu námořnictva do nově vytvořeného [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]], aby se vyhnula nutnosti předat loď spojencům.{{sfn|Sokol|1968|p=139}} Tento převod však nebyl uznán [[Příměří ve Villa Gusti|příměřím ve Villa Giusti]], podepsaným mezi Rakousko-Uherskem a spojenci v listopadu 1918. Podle podmínek [[Saintgermainská smlouva|smlouvy ze Saint-Germain-en-Laye]] byl Prinz Eugen předán Francii. [[Francouzské námořnictvo]] následně z lodi odmontovalo všechno cenné, včetně hlavní výzbroje, kterou předalo k inspekci a poté bitevní loď použila jako plovoucí terč pro letecké bombardování a torpéda. Po prvním potopení byla loď vyzdvižena, provizorně opravena a 28. června 1922, přesně osm let po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda, už byla definitivně potopena palbou bitevních lodí [[Bretagne (1912)|Bretagne]] a [[France (1911)|France]] poblíž [[Toulon]]u.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace periodika
* {{Citace periodika
Řádek 44: Řádek 49:
| issn = 1210-1427
| issn = 1210-1427
}}
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Citace elektronické monografie
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Veperdi
| příjmení = Veperdi
Řádek 56: Řádek 59:
| druh nosiče = PDF online
| druh nosiče = PDF online
}}
}}

=== Externí odkazy ===
*{{commonscat|Prinz Eugen (ship, 1914)}}


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 7. 12. 2020, 23:27

rakousko-uherská vlajka
rakousko-uherská vlajka
Základní údaje
Vlajka
Typdreadnought
TřídaTegetthoff
Jméno podlePrinc Evžen Savojský
Zahájení stavby16. ledna 1912
Spuštěna na vodu30. listopadu 1912
Uvedena do služby8. července 1914
Osud22. června 1922 potopena jako dělostřelecký terč
Takticko-technická data
Výtlak20 000 t
Délka152 m
Šířka27,9 m
Ponor8,7 m
Pohon12 kotlů Yarrow, pohánějící 4 parní turbíny, celkem 27 000 hp na 4 lodní šrouby
Rychlost20,4 uzlů (37 km/h; 23 mph)
Dosah4 200 nm (7 800 km; 4 800 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka32 důstojníků, 16 poddůstojníků, 993 námořníků
Pancíř150–280 mm boky
až 280 mm věže, 280 mm můstek
180 mm kasematy
až 48 mm paluba
Výzbroj12× 305mm dělo (4×3)
12× 150mm dělo (12×1)
18× 66mm dělo (18×1)
4× 533mm torpédomet
Operační nasazení
NasazeníPrvní světová válka

SMS Prinz Eugen byla třetí ze čtyř rakousko-uherských bitevních lodí typu dreadnought třídy Viribus Unitis. Jméno dostala na počest rakouského vojevůdce prince Evžena Savojského. Její hlavní výzbroj tvořilo dvanáct děl ráže 305 mm (12 palců) ve čtyřech věžích po třech. Postavena byla krátce před první světovou válkou v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu, kde byl její kýl položen v lednu 1912 a v listopadu téhož roku byla spuštěna na vodu.

Do služby v rakousko-uherském námořnictvu byl uveden pouhých 10 dní po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda a spolu s dalšími loděmi své třídy byl součástí 1. bitevní divize rakousko-uherského námořnictva. Kotvil v rakousko-uherské námořní základně v Pule. Poprvé se do boje dostal během bombardování Ancony po italském vyhlášení války Rakousku-Uhersku v květnu 1915, ale po zbytek války se účastnil jen několika bojových akcí kvůli blokádě Otrantském průlivu, která rakousko-uherskému námořnictvu bránila opustit Jaderské moře. V červnu 1918 byl součástí sil připravených k nakonec odvolanému nájezdu rakousko-uherského námořnictva na Otrantskou úžinu ve snaze získat bezpečnější průchod německých a rakousko-uherských ponorek Otranským průlivem. Od útoku bylo upustěno poté, co byla 10. června zasažena torpédy z italského člunu jeho sesterská loď Szent István a následně potopena.

Po potopení Szent Istvánu se Prinz Eugen a zbývající sesterské lodě Viribus Unitis a Tegetthoff vrátily do přístavu v Pule, kde už zůstaly po zbytek války. V říjnu 1918 se po prohrané válce rozhodla rakousko-uherská vláda převést většinu námořnictva do nově vytvořeného státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, aby se vyhnula nutnosti předat loď spojencům.[1] Tento převod však nebyl uznán příměřím ve Villa Giusti, podepsaným mezi Rakousko-Uherskem a spojenci v listopadu 1918. Podle podmínek smlouvy ze Saint-Germain-en-Laye byl Prinz Eugen předán Francii. Francouzské námořnictvo následně z lodi odmontovalo všechno cenné, včetně hlavní výzbroje, kterou předalo k inspekci a poté bitevní loď použila jako plovoucí terč pro letecké bombardování a torpéda. Po prvním potopení byla loď vyzdvižena, provizorně opravena a 28. června 1922, přesně osm let po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda, už byla definitivně potopena palbou bitevních lodí Bretagne a France poblíž Toulonu.

Odkazy

Reference

  1. Sokol 1968, s. 139.

Literatura

  • NOVÁK, Jiří. Rakouské dreadnoughty. HPM. 1994, roč. 4, čís. 11, s. 26–29. ISSN 1210-1427. 
  • VEPERDI, András. AUSTRO-HUNGARIAN BATTLESHIPS [PDF online]. mateinfo.hu [cit. 2016-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy