Bártlova bouda: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
m oprava zkratky m n. m. |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
|web = [http://www.bartlovabouda.cz/ www.bartlovabouda.cz] |
|web = [http://www.bartlovabouda.cz/ www.bartlovabouda.cz] |
||
}} |
}} |
||
'''Bártlova bouda''' (také jako '''Bártlovka''', {{Vjazyce2|de|''Bartlbaude''}}) je [[Horská bouda|turistická chata]] v [[Bílý Potok|Bílém Potoce]], obci ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]] na severu [[Česko|České republiky]]. Nachází se na západním úbočí [[Paličník]]u (944 m |
'''Bártlova bouda''' (také jako '''Bártlovka''', {{Vjazyce2|de|''Bartlbaude''}}) je [[Horská bouda|turistická chata]] v [[Bílý Potok|Bílém Potoce]], obci ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]] na severu [[Česko|České republiky]]. Nachází se na západním úbočí [[Paličník]]u (944 m n. m.) ve výšce 520 m n. m. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 17. 10. 2020, 16:03
| Bártlova bouda | |
|---|---|
.jpg) Bártlova bouda (pohled od jihovýchodu) | |
| Účel stavby | |
horská chata s restaurací | |
| Základní informace | |
| Současný majitel | Rudolf Novotný (budova) Smědavské pensiony (restaurace)[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Bílý Potok 187,  Česko |
| Souřadnice | 50°52′23,92″ s. š., 15°14′16,89″ v. d. |
  Bártlova bouda | |
| Další informace | |
| Web | www.bartlovabouda.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bártlova bouda (také jako Bártlovka, německy Bartlbaude) je turistická chata v Bílém Potoce, obci ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji na severu České republiky. Nachází se na západním úbočí Paličníku (944 m n. m.) ve výšce 520 m n. m.
Historie
První objekt, který na tomto místě stál, je zakreslen již do map Stabilního katastru z roku 1843. V té době navíc v okolí objektu stávalo dalších dvanáct chalup. Majitelem boudy v 19. století byla rodina Neumannových. Ti ji roku 1910 přenechali rodině zdejšího lékaře Rüfflera. Ve zmíněném roce 1910 došlo k přestavbě do té doby dřevěného objektu na budovu zděnou s kamennou podezdívkou, omítkou o světlé barvě a okny s okenicemi a truhlíky s květinami. Kolem domu se rozkládala zahrada s ovocnými stromy, záhony a altánkem k odpočinku. Letopočet 1910, kdy k přestavbě došlo, byl vryt do komínu v domě. Před první světovou válkou ale Rüfflerovi odešli do zahraničí, do Švýcarska. Roku 1926 se majitelem stavby stal Anton Bartel, který v ní zřídil restauraci s kavárnou.[2] Jeho jméno nese objekt dosud.[3] Protože se Bartelovi podnikání dařilo (vyhlášené byly například zdejší koláče), mohl objekt rozšířit vybudováním do současnosti zachované dřevěné verandy, která má v oknech barevná skla. Roku 1932 předal majitel restauraci své dceři Anně Neuwingerové a také jí se dařilo, takže roku 1938 nechala k jižní stěně přistavět velký sál spolu s pokoji v podkroví a letní vyhlídkovou terasou. V provozu byl objekt i po dobu druhé světové války. Poslední oslavy Silvestra zde proběhly na přelomu let 1943 a 1944.[2]
Po válce přešel objekt do národní správy a využívalo jej Revoluční odborové hnutí (ROH). Na počátku šedesátých let 20. století přešlo do majetku družstva Jednota a v jeho vlastnictví zůstalo až do roku 1989. Během této doby (roku 1980) proběhla rekonstrukce vnitřního vybavení, dále výměna krytu střechy (původní břidlicovou nahradil červeně zbarvený plech) a zrušen byl též původní vstup do domu po kamenných schodech opatřených zábradlím. V témže roce se zboural i chatkový tábor, stojící do té doby na louce vedle chalupy a k Bártlově boudě patřící. V době, kdy v okolních jizerskohorských lesích probíhalo velkoplošné mýcení, byli v chatě ubytováni dřevorubci, kteří prostory zdejší restaurace využívali k odpočinku po práci.[2]
Během roku 1990 se majiteli budovy stali manželé Božena a Rudolf Novotní pocházející z Frýdlantu. Prostor restaurace je osvětlován zdobenými dřevěnými lustry s vyřezávanými figurami a na zdech jsou pověšeny paroží z jeleních shozů z bývalé clam-gallasovské obory u Oldřichova v Hájích. Podkrovní prostory jsou uzpůsobené pro přespání šestnácti nocležníků.[2] Na přilehlé louce u objektu se během léta konají Bílopotocké slavnosti.[4]
Turismus
Na křižovatce zpevněných cest severovýchodně od Bártlovy boudy se nachází rozcestník pojmenovaný „Bártlova bouda“. U něj se kříží zeleně a žlutě značená turistické trasa. Žlutá trasa sem stoupá od západu z rozcestí pojmenovaného „Bílý Potok – rozcestí“ a pokračuje dále do kopce na východ až k rozcestníku „Hájený potok“. Zelená trasa klesá na rozcestí u Bártlovy boudy od severu, z rozcestí pojmenovaného „Hubertka“ nacházející se u stejnojmenné turistické chaty. Jižním směrem pak zeleně značená trasa stoupá kolem Wenzerichova pomníku až na rozcestí „Sedmitrámový most“.
Odkazy
Reference
- ↑ Údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [cit. 2018-08-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MEJZROVÁ, Jana. Bártlova bouda. Krkonoše – Jizerské hory [online]. 2006, rev. 2010-11-03 [cit. 2014-09-18]. Čís. Prosinec. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1214-9381.
- ↑ NEVRLÝ, Miloslav; VINKLÁT, Pavel Déčko. Album starých pohlednic – Frýdlantsko. Liberec: Knihy 555, 2009. 156 s. ISBN 978-80-86660-30-1. S. 53.
- ↑ IV. Bílopotocké slavnosti [online]. Bílý Potok: Občanské sdružení Bílý Potok veselejší [cit. 2014-09-19]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bártlova bouda na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
