Úřad evropského veřejného žalobce: Porovnání verzí
nová stránka: „{{Pracuje se}} '''Úřad evropského veřejného žalobce''' je nezávislý orgán Evropské unie, založený na základě Lisabonská smlouva|Lisabonsk…“ |
Dokončení prvotní podoby článku značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Pracuje se}} |
|||
'''Úřad evropského veřejného žalobce''' je nezávislý orgán [[Evropská unie|Evropské unie]], založený na základě [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] formou [[Posílená spolupráce|posílené spolupráce]]. V současné době se ho účastní 22 členských států včetně [[Česká republika|České republiky]] ([[opt-out]] mají [[Dánsko]] a [[Irsko]], zatímco [[Maďarsko]], [[Polsko]] a [[Švédsko]] se zatím neúčastní). Sídlí v [[Lucemburk|lucemburské]] čtvrti [[Kirchberg]]. Má pravomoc ve věcech závažných [[Trestný čin|trestných činů]] proti [[Rozpočet Evropské unie|rozpočtu EU]] a vůbec proti jejím ekonomických zájmům, jako jsou podvody týkající se evropských fondů se škodou přesahující 10 000 euro a mezistátních podvody na [[Daň z přidané hodnoty|dani z přidané hodnoty]] se stejnou škodou. První evropskou nejvyšší žalobkyní je od roku 2019 [[Laura Codruța Kövesi]] z [[Rumunsko|Rumunska]]. |
'''Úřad evropského veřejného žalobce''' je nezávislý orgán [[Evropská unie|Evropské unie]], založený na základě [[Lisabonská smlouva|Lisabonské smlouvy]] formou [[Posílená spolupráce|posílené spolupráce]]. V současné době se ho účastní 22 členských států včetně [[Česká republika|České republiky]] ([[opt-out]] mají [[Dánsko]] a [[Irsko]], zatímco [[Maďarsko]], [[Polsko]] a [[Švédsko]] se zatím neúčastní). Sídlí v [[Lucemburk|lucemburské]] čtvrti [[Kirchberg]]. Má pravomoc ve věcech závažných [[Trestný čin|trestných činů]] proti [[Rozpočet Evropské unie|rozpočtu EU]] a vůbec proti jejím ekonomických zájmům, jako jsou podvody týkající se evropských fondů se škodou přesahující 10 000 euro a mezistátních podvody na [[Daň z přidané hodnoty|dani z přidané hodnoty]] se stejnou škodou. První evropskou nejvyšší žalobkyní je od roku 2019 [[Laura Codruța Kövesi]] z [[Rumunsko|Rumunska]]. |
||
| Řádek 5: | Řádek 4: | ||
Úřad sestává z centrální a decentralizované úrovně. Centrální úroveň představuje ústředí v místě sídla Úřadu. Ústředí sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Decentralizovanou úroveň představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v jednotlivých členských státech. [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudní dvůr]] může evropského nejvyššího žalobce na žádost [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], [[Rada Evropské unie|Rady]] nebo [[Evropská komise|Komise]] odvolat, pokud shledá, že již není schopen vykonávat své povinnosti nebo že své povinnosti závažným způsobem porušil.<ref>{{Citace právního předpisu |
Úřad sestává z centrální a decentralizované úrovně. Centrální úroveň představuje ústředí v místě sídla Úřadu. Ústředí sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Decentralizovanou úroveň představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v jednotlivých členských státech. [[Soudní dvůr Evropské unie|Soudní dvůr]] může evropského nejvyššího žalobce na žádost [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], [[Rada Evropské unie|Rady]] nebo [[Evropská komise|Komise]] odvolat, pokud shledá, že již není schopen vykonávat své povinnosti nebo že své povinnosti závažným způsobem porušil.<ref>{{Citace právního předpisu |
||
| typ = nařízení Rady (EU) |
| typ = nařízení Rady (EU) |
||
| |
| číslo = 2017/1939 ze dne 12. října 2017 |
||
| název = kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce |
|||
| paragraf = 8 |
| paragraf = 8 |
||
}}</ref> Nejvyššího evropského žalobce jmenují [[Evropský parlament]] a [[Rada Evropské unie|Rada]] jmenují po vzájemné dohodě na funkční období sedmi let, které nelze obnovit.<ref>{{Citace právního předpisu |
}}</ref> Nejvyššího evropského žalobce jmenují [[Evropský parlament]] a [[Rada Evropské unie|Rada]] jmenují po vzájemné dohodě na funkční období sedmi let, které nelze obnovit.<ref>{{Citace právního předpisu |
||
| typ = nařízení Rady (EU) |
| typ = nařízení Rady (EU) |
||
| |
| číslo = 2017/1939 ze dne 12. října 2017 |
||
| název = kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce |
|||
| paragraf = 14 |
| paragraf = 14 |
||
}}</ref> Jednotliví evropští žalobci jsou jmenováni [[Rada Evropské unie|Radou]] vždy ze tří návrhů každého ze zúčastněných členských států. K tomu obdrží stanovisko výběrové komise. Je-li stanovisko negativní, je pro Radu závazné. |
}}</ref> Jednotliví evropští žalobci jsou jmenováni [[Rada Evropské unie|Radou]] vždy ze tří návrhů každého ze zúčastněných členských států. K tomu obdrží stanovisko výběrové komise. Je-li stanovisko negativní, je pro Radu závazné. |
||
| Řádek 26: | Řádek 27: | ||
{{Překlad|en|European Public Prosecutor|981313962}} |
{{Překlad|en|European Public Prosecutor|981313962}} |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Evropský soudní systém]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Státní zástupci]] |
||
Verze z 12. 10. 2020, 21:32
Úřad evropského veřejného žalobce je nezávislý orgán Evropské unie, založený na základě Lisabonské smlouvy formou posílené spolupráce. V současné době se ho účastní 22 členských států včetně České republiky (opt-out mají Dánsko a Irsko, zatímco Maďarsko, Polsko a Švédsko se zatím neúčastní). Sídlí v lucemburské čtvrti Kirchberg. Má pravomoc ve věcech závažných trestných činů proti rozpočtu EU a vůbec proti jejím ekonomických zájmům, jako jsou podvody týkající se evropských fondů se škodou přesahující 10 000 euro a mezistátních podvody na dani z přidané hodnoty se stejnou škodou. První evropskou nejvyšší žalobkyní je od roku 2019 Laura Codruța Kövesi z Rumunska.
Struktura a obsazování
Úřad sestává z centrální a decentralizované úrovně. Centrální úroveň představuje ústředí v místě sídla Úřadu. Ústředí sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Decentralizovanou úroveň představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v jednotlivých členských státech. Soudní dvůr může evropského nejvyššího žalobce na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise odvolat, pokud shledá, že již není schopen vykonávat své povinnosti nebo že své povinnosti závažným způsobem porušil.[1] Nejvyššího evropského žalobce jmenují Evropský parlament a Rada jmenují po vzájemné dohodě na funkční období sedmi let, které nelze obnovit.[2] Jednotliví evropští žalobci jsou jmenováni Radou vždy ze tří návrhů každého ze zúčastněných členských států. K tomu obdrží stanovisko výběrové komise. Je-li stanovisko negativní, je pro Radu závazné.
Provedení v České republice
V rámci zřízení Úřadu byly zákonem č. 315/2019 Sb. novelizovány zejména zákon o státním zastupitelství a trestní řád. První evropským žalobce z ČR je od roku 2020 Mgr. Petr Klement, státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Public Prosecutor na anglické Wikipedii.
- ↑ Nařízení Rady (EU) č. 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, § 8.
- ↑ Nařízení Rady (EU) č. 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, § 14.
- ↑ Petr Klement jmenován evropským veřejným žalobcem [online]. Nejvyšší státní zastupitelství ČR, 29. 7. 2020 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.