Víceleté gymnázium

Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy.

Historie

Roku 1849 vzniklo v Rakousku osmileté gymnázium a šestiletá reálná škola. V Československu za první republiky na gymnáziích studovala pouze 2 % dětí v daném věku. Roku 1948 došlo ke zrušení víceletých gymnázií. Po roce 1989 byla v Česku znovu zavedena osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia, protože ve společnosti převládalo vysoké mínění o předválečných gymnáziích. Vyspělé státy západní Evropy ale tou dobou vykazovaly zřetelnou tendenci k inkluzi ve školství. Roku 1996 experti OECD doporučili vládě, aby víceletá gymnázia zrušila, ale vláda Václava Klause (ODS) doporučení nerealizovala. Ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) se ale neúspěšně snažil o jejich zrušení.

Víceletá gymnázia nejsou ve Francii či Velké Británii. Jsou však například v Německu.

Dělení

Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.

Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima), 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).

Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Osmiletá gymnázia

• prima – 6. třída základní školy
• sekunda (Secunda) – 7. třída základní školy
• tercie – 8. třída základní školy
• kvarta (Quarta) – 9. třída základní školy
• kvinta (Quinta) – 1. ročník střední školy
• sexta – 2. ročník střední školy
• septima – 3. ročník střední školy
• oktáva (Octava) – 4. ročník střední školy

Čtyřletá gymnázia

• kvinta (Quinta) – 1. ročník střední školy
• sexta – 2. ročník střední školy
• septima – 3. ročník střední školy
• oktáva (Octava) – 4. ročník střední školy

Existovala také sedmiletá gymnázia, zrušena byla od školního roku 1996/97.

Kontroverze

Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. A že jde o jistý způsob elitářství.

Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy přispívá k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.

Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.

Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:

• Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
• Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
• V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“

Rušení gymnázií

V 70. letech 20. století Finsko zrušilo víceletá gymnázia a nyní má jeden z nejlepších vzdělávacích systémů na světě.

V roce 2010 byli krajští radní pověřeni vyřešením problému s dopady demografického vývoje na střední školy. Některé kraje (Jihomoravský, Vysočina) proto plánovaly masivní rušení zejména gymnázií nebo jejich sloučení s jinými středními školami. Tyto kroky byly mnohdy podpořeny nejasnými studiemi,^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} proti nimž se stavělo velké množství zastánců.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} V žádném z krajů nakonec ke slučování škol a rušení víceletých gymnázií nedošlo.

Přehled víceletých gymnázií v ČR

• Osmiletá gymnázia
• Osmiletá gymnázia se sportovní přípravou
• Šestiletá gymnázia
• Šestiletá gymnázia se sportovní přípravou

Externí odkazy

• Ministerstvo školství chce zrušit víceletá gymnázia
• Tomáš Houška: Víceletá gymnázia jsou bič na základní školy
• Jakub Malinovský: Další útok na víceletá gymnázia
• Tomáš Feřtek: Zrušit víceletá gymnázia? Krok správným směrem!