Boltzmannova konstanta: Porovnání verzí
→Značení a hodnota: aktualizace – CODATA 2018 , + ref |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|[[Stefanova-Boltzmannova konstanta]]}} |
{{Možná hledáte|[[Stefanova-Boltzmannova konstanta]]}} |
||
[[Soubor:Zentralfriedhof Vienna - Boltzmann.JPG|náhled|Definice [[entropie]] pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna]] |
[[Soubor:Zentralfriedhof Vienna - Boltzmann.JPG|náhled|Definice [[entropie]] pomocí Boltzmannovy konstanty coby epitaf na hrobě Ludwiga Boltzmanna]] |
||
'''Boltzmannova konstanta''' vyjadřuje vztah mezi [[ |
'''Boltzmannova konstanta''' vyjadřuje vztah mezi [[Termodynamická teplota|termodynamickou teplotou]] a [[Vnitřní energie|vnitřní energií]] [[plyn]]u. Je číselně rovna dvěma třetinám tepelné kapacity jednoatomového ideálního plynu (např. vzácného) při stálém objemu vztažené na jednu molekulu. Boltzmannova konstanta také úzce souvisí s [[entropie|entropií]], je její přirozenou jednotkou. Byla pojmenována po rakouském fyzikovi [[Ludwig Boltzmann|Ludwigu Boltzmannovi]], který se významně podílel na rozvoji [[Statistická fyzika|statistické fyziky]], kde tato konstanta hraje klíčovou roli. |
||
== Značení a hodnota == |
== Značení a hodnota == |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Použití == |
== Použití == |
||
Vynásobením Boltzmannovy a [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] dostaneme [[Molární plynová konstanta|univerzální plynovou konstantu]], která |
Vynásobením Boltzmannovy a [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] dostaneme [[Molární plynová konstanta|univerzální plynovou konstantu]], která podobně souvisí s energií plynu pro [[látkové množství]] jednoho [[mol (jednotka)|molu]]. Díky tomu můžeme vyjádřit [[Stavová rovnice ideálního plynu|stavovou rovnici ideálního plynu]] dvěma způsoby: |
||
:<math>pV=nRT=NkT</math> |
:<math>pV=nRT=NkT</math> |
||
kde ''n'' je látkové množství, ''N'' je počet |
kde ''n'' je látkové množství plynu, ''N'' je počet molekul, ''p'' tlak, ''V'' objem a ''T'' [[termodynamická teplota]]. Součin ''pV'' tak souvisí s vnitřní energií ideálního plynu (u reálného plynu bychom museli použít jiných hodnot, než Boltzmannovy konstanty, závislých na druhu plynu a místo ''pV'' součinu bychom museli dosadit složitější vztah pro vnitřní energii). |
||
Boltzmannova konstanta hraje roli také ve statistické fyzice. Můžeme pomocí ní vyjadřovat [[Entropie|entropii]] a také se objevuje i ve fyzice polovodičů, protože se pomocí ní dá vyjádřit množství tepelné energie rozdělované mezi elektrony, která vytváří potenciál způsobující tzv. [[tepelné napětí]] (viz [[dioda]]). |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 26. 4. 2020, 13:40
Boltzmannova konstanta vyjadřuje vztah mezi termodynamickou teplotou a vnitřní energií plynu. Je číselně rovna dvěma třetinám tepelné kapacity jednoatomového ideálního plynu (např. vzácného) při stálém objemu vztažené na jednu molekulu. Boltzmannova konstanta také úzce souvisí s entropií, je její přirozenou jednotkou. Byla pojmenována po rakouském fyzikovi Ludwigu Boltzmannovi, který se významně podílel na rozvoji statistické fyziky, kde tato konstanta hraje klíčovou roli.
Značení a hodnota
- Značka konstanty: k nebo kB
- Po redefinici SI je od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:
- k = 1,380 649×10−23 J·K-1 (přesně)[1],
- resp. v elektronvoltech na kelvin:
- k = 8,617 333 262…×10−5 eV/K (přesně)[1]
Použití
Vynásobením Boltzmannovy a Avogadrovy konstanty dostaneme univerzální plynovou konstantu, která podobně souvisí s energií plynu pro látkové množství jednoho molu. Díky tomu můžeme vyjádřit stavovou rovnici ideálního plynu dvěma způsoby:
kde n je látkové množství plynu, N je počet molekul, p tlak, V objem a T termodynamická teplota. Součin pV tak souvisí s vnitřní energií ideálního plynu (u reálného plynu bychom museli použít jiných hodnot, než Boltzmannovy konstanty, závislých na druhu plynu a místo pV součinu bychom museli dosadit složitější vztah pro vnitřní energii).
Boltzmannova konstanta hraje roli také ve statistické fyzice. Můžeme pomocí ní vyjadřovat entropii a také se objevuje i ve fyzice polovodičů, protože se pomocí ní dá vyjádřit množství tepelné energie rozdělované mezi elektrony, která vytváří potenciál způsobující tzv. tepelné napětí (viz dioda).
Reference
- ↑ a b Fundamental Physical Constatnts; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)