Infrazvuk: Porovnání verzí
m Editace uživatele 46.33.96.45 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
→Účinky na lidský organismus: "přesahují" nahrazeno "přesahuje" značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Účinky na lidský organismus == |
== Účinky na lidský organismus == |
||
I když infrazvuk neslyšíme, může způsobit vážné [[závrať|závratě]]. Při vysoké intenzitě může způsobit perforaci kochleární membrány nebo [[Infarkt myokardu|infarkt]]. Vnímaví jedinci pociťují tlak v uších (pocit "zalehnutí"), tlak na citlivé oblasti pokožky, jako např obličej, hřbet ruky. Vlny akustického "signálu" v přírodě ve frekvenční oblasti 0,05 - 20 Hz jsou obvykle na úrovni 80-90 dB. Při bouřích, přechodech front dosahuje až 120 dB. Aerodynamický infrazvuk v dopravních prostředcích (lokomotivy ČD řad 163, 263, 363 a obdobné) při rychlostech jízdy vyšší než 80 km/hod |
I když infrazvuk neslyšíme, může způsobit vážné [[závrať|závratě]]. Při vysoké intenzitě může způsobit perforaci kochleární membrány nebo [[Infarkt myokardu|infarkt]]. Vnímaví jedinci pociťují tlak v uších (pocit "zalehnutí"), tlak na citlivé oblasti pokožky, jako např obličej, hřbet ruky. Vlny akustického "signálu" v přírodě ve frekvenční oblasti 0,05 - 20 Hz jsou obvykle na úrovni 80-90 dB. Při bouřích, přechodech front dosahuje až 120 dB. Aerodynamický infrazvuk v dopravních prostředcích (lokomotivy ČD řad 163, 263, 363 a obdobné) při rychlostech jízdy vyšší než 80 km/hod přesahuje hodnotu 130 dB, extrémně i 140 dB - to je za prahem bolestivosti (odpovídá to tlakům řádově jednoty až desítky pascal). Uvedené tvrzení platí při porušení hermetizace kabiny (otevření okének) a současné změně [[laminární proudění|laminárního]] obtékání kabiny okolním vzduchem na [[turbulentní proudění|turbulentní]]. |
||
== Vojenství == |
== Vojenství == |
Verze z 20. 1. 2020, 12:40
Infrazvuk je akustické vlnění, jehož frekvence je tak nízká, že ho lidské ucho není schopné zaznamenat. Přesná hranice mezi slyšitelným zvukem a infrazvukem neexistuje, ale udává se mezi 16 až 20 Hz. Spodní hranice se udává mezi 0,001 a 0,2 Hz. Je známo, že velryby, sloni, hroši, nosorožci, okapi a aligátoři používají infrazvuk k dorozumívání.
Účinky na lidský organismus
I když infrazvuk neslyšíme, může způsobit vážné závratě. Při vysoké intenzitě může způsobit perforaci kochleární membrány nebo infarkt. Vnímaví jedinci pociťují tlak v uších (pocit "zalehnutí"), tlak na citlivé oblasti pokožky, jako např obličej, hřbet ruky. Vlny akustického "signálu" v přírodě ve frekvenční oblasti 0,05 - 20 Hz jsou obvykle na úrovni 80-90 dB. Při bouřích, přechodech front dosahuje až 120 dB. Aerodynamický infrazvuk v dopravních prostředcích (lokomotivy ČD řad 163, 263, 363 a obdobné) při rychlostech jízdy vyšší než 80 km/hod přesahuje hodnotu 130 dB, extrémně i 140 dB - to je za prahem bolestivosti (odpovídá to tlakům řádově jednoty až desítky pascal). Uvedené tvrzení platí při porušení hermetizace kabiny (otevření okének) a současné změně laminárního obtékání kabiny okolním vzduchem na turbulentní.
Vojenství
Ve vojenství se využívají nejen zmíněné účinky fyziologické, ale i mechanické. Zvukové dělo je schopné sestřelit letadlo. Vzhledem k tomu, že intenzita zvuku klesá s druhou mocninou vzdálenosti, je dosah relativně malý a praktické využití dosti omezené.[zdroj?]