Horský Badachšán: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
infobox značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - region |
||
| |
| úřední název česky = Horský Badachšán |
||
| úřední název = |
| úřední název = Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон |
||
| obrázek = Lac Karakul (754379539).jpg |
|||
| velikost obrázku = |
|||
⚫ | |||
| vlajka = |
| vlajka = |
||
| článek o vlajce = |
| článek o vlajce = |
||
| znak = |
| znak = |
||
| velikost znaku = |
|||
| článek o znaku = |
| článek o znaku = |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| článek o mottu = |
|||
| překlad motta = |
|||
⚫ | |||
| velikost mapy = 150px |
|||
⚫ | |||
| hlavní město = Хоруғ<br />[[Chorog]] |
|||
| rozloha = 64 200 |
| rozloha = 64 200 |
||
| rozlmisto = |
|||
| procent vody = |
|||
| počet obyvatel = 218 000 |
|||
| obyvmisto = |
|||
⚫ | |||
| hustota = 3,4 |
|||
| hustmisto = |
|||
⚫ | |||
| HDIvývoj = |
|||
| HDIvýše = |
|||
| HDI aktuální k = |
|||
| HDImísto = |
|||
⚫ | |||
| náboženství = [[ší'itský islám|ší'itský]] směr [[ismá'ílíja]] |
|||
| nejvyšší hora = |
| nejvyšší hora = |
||
| výška nejvyšší hory = |
| výška nejvyšší hory = |
||
| časové pásmo = +5 |
|||
| státní zřízení = [[decentralizované autonomní společenství]] |
|||
| |
| počet obyvatel = 223600 |
||
⚫ | |||
| funkce1 = předseda autonomní provincie Horský Badachšán |
|||
⚫ | |||
| vládce1 = [[Kadyr Kasymov]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| národnosti = Tádžikové, Kyrgyzci |
|||
⚫ | |||
| náboženství = [[Islám]] |
|||
⚫ | |||
| součást státu = {{vlajka a název|Tádžikistán}} |
|||
⚫ | |||
| forma administrativní jednotky = [[Vilájet]] |
|||
| datum vzniku = |
|||
| dělení jednotky = 7 okresů |
|||
| způsob vzniku = občanská válka |
|||
| vznik = |
|||
| měna = [[Somoni]] (de iure) |
|||
| |
| titul představitele = |
||
| |
| představitel = |
||
| |
| titul představitele 2 = |
||
| |
| představitel 2 = |
||
| |
| sídlo = |
||
| měna = [[Tádžický somoni|somoni]] (TJS) |
|||
⚫ | |||
| |
| zkratka = |
||
| |
| nuts = |
||
| spz = |
|||
| předvolba = +992 35 |
|||
| doména = tj |
|||
| web = |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Gorno badakhshan map.png|náhled|250px]] |
[[Soubor:Gorno badakhshan map.png|náhled|250px]] |
Verze z 23. 12. 2019, 12:48
Horský Badachšán Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Хоруғ Chorog |
Souřadnice | 38° s. š., 73° v. d. |
Rozloha | 64 200 km² |
Časové pásmo | +5 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 223 600 (2017) |
Jazyk | tádžičtina, íránské jazyky (yazgulamu, oroshori, bartangi, wakhi a další), kyrgyzština, ruština (lingua franca) |
Národnostní složení | Tádžikové, Kyrgyzci |
Náboženství | Islám |
Správa regionu | |
Stát | Tádžikistán |
Nadřazený celek | Tádžikistán |
Druh celku | Vilájet |
Podřízené celky | 7 okresů |
Měna | somoni (TJS) |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +992 35 |
Internetová doména | tj |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Horský Badachšán (tádžicky Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон, rusky Горно-Бадахшанская автономная область) je autonomní oblast v pohoří Pamír na východě Tádžikistánu.
České pojmenování této oblasti je značně neustálené, lze se setkat s názvy Horní Badachšán nebo Gorno-Badachšán. Popřípadě je použita anglická transkripce tohoto názvu, tedy Gorno-Badakhshan.
Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je Pamírská dálnice, která vede z Dušanbe podél afghánské hranice do hlavního města autonomní provincie Chorogu a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš.
Subregiony
Samotný Horský Badachšán lze rozdělit na tři subregiony:
- Oblasti pod Pamírem – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badachšánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam.
- Horský Badachšán – historicky a etnicky spjatý s afghánským Badachšánem. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s Afghánistánem – okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti.
- Murgabský okres – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tádžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou Ošskou oblast.
Popis oblasti
Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badachšán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badachšán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika íránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu – ší'itského směru ismá'ílíja.
Život obyvatel
Přestože obyvatelé Horského Badachšánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afghánistánu.
Za sovětské éry došlo ke zvýšení životní úrovně a rozvoji infrastruktury. Stalo se zvykem, že obyvatelé odcházeli do centrálních oblastí Tádžikistánu či do Ruska a vraceli se jako kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Proto lze i dnes mluvit o vysokém potenciálu tamního vzdělaného obyvatelstva a inteligence s orientací převážně na Rusko. Kromě toho se tu i nachází zásoby uhlí, zlata a barevných kovů.
I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, které proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace.
Obchod s drogami
Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy.
Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o středoasijské Sicílii.
Literatura
- HORÁK, Slavomír. Střední Asie mezi východem a západem. Praha: Karolinum, 2005. S. 143.