Startovací komplex č. 1 kosmodromu Bajkonur: Porovnání verzí
Souřadnice značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
→Historie: Doplnění značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
4. října 1957 byla rampa použita k vypuštění první umělé družice na světě [[Sputnik 1]]. Pilotované lety pak zahájil první kosmonaut [[Jurij Gagarin]], první žena ve vesmíru [[Valentina Těreškovová]] a mnoho dalších letů do vesmíru s posádkou. Rampa byla také použita k vypouštění kosmických sond v [[Program Luna|programu Luna]], [[Program Mars|Mars]] a dalších. Z důvodu velkého využití a rostoucích plánů [[Sovětský kosmický program|Sovětského kosmického programu]] byla v roce 1961 na kosmodromu Bajkonur otevřena druhá rampa stejného typu s označením '''[[Startovací komplex č. 31 kosmodromu Bajkonur|31/6]] '''. V září 1983 byla rampa 1/5 vážně poškozena během pokusu o start [[Sojuz T-10-1|Sojuzu T-10-1]], při němž došlo k havárii nosné rakety. Záchranný systém SAS zajistil oddělení kosmické lodi, která přistála asi 4 km od rampy, ale po explozi nosné rakety zůstala rampa téměř rok nefunkční. V současné době je rampa 1/5 primárně využívána pro starty raket [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-FG]] s pilotovanými loděmi [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a komplex 31/6 je používán pro rakety [[Sojuz 2]] se zásobovacími loděmi [[Progress]]. |
4. října 1957 byla rampa použita k vypuštění první umělé družice na světě [[Sputnik 1]]. Pilotované lety pak zahájil první kosmonaut [[Jurij Gagarin]], první žena ve vesmíru [[Valentina Těreškovová]] a mnoho dalších letů do vesmíru s posádkou. Rampa byla také použita k vypouštění kosmických sond v [[Program Luna|programu Luna]], [[Program Mars|Mars]] a dalších. Z důvodu velkého využití a rostoucích plánů [[Sovětský kosmický program|Sovětského kosmického programu]] byla v roce 1961 na kosmodromu Bajkonur otevřena druhá rampa stejného typu s označením '''[[Startovací komplex č. 31 kosmodromu Bajkonur|31/6]] '''. V září 1983 byla rampa 1/5 vážně poškozena během pokusu o start [[Sojuz T-10-1|Sojuzu T-10-1]], při němž došlo k havárii nosné rakety. Záchranný systém SAS zajistil oddělení kosmické lodi, která přistála asi 4 km od rampy, ale po explozi nosné rakety zůstala rampa téměř rok nefunkční. V současné době je rampa 1/5 primárně využívána pro starty raket [[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz-FG]] s pilotovanými loděmi [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] a komplex 31/6 je používán pro rakety [[Sojuz 2]] se zásobovacími loděmi [[Progress]]. |
||
Slavná Gagarinova rampa má být po skončení služby raket Sojuz-FG vyřazena z provozu. Její další využití by totiž vyžadovalo nákladné renovace spojené s provozem modernějšího nosiče [[Sojuz 2]]. Rusko si pro stávající rozsah prací kosmického programu vystačí s jednou rampou [[Startovací komplex č. 31 kosmodromu Bajkonur|31/6]], která již renovací prošla a umožňuje vypouštění jak pilotovaných kosmických lodí [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] tak i komerčních nákladů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://iz.ru/738954/evgenii-deviatiarov-aleksei-ramm-evgenii-odintcov/gagarinskii-start-na-baikonure-vyvedut-iz-ekspluatatcii |
Slavná Gagarinova rampa má být po skončení služby raket Sojuz-FG vyřazena z provozu. Její další využití by totiž vyžadovalo nákladné renovace spojené s provozem modernějšího nosiče [[Sojuz 2]]. Rusko si pro stávající rozsah prací kosmického programu vystačí s jednou rampou [[Startovací komplex č. 31 kosmodromu Bajkonur|31/6]], která již renovací prošla a umožňuje vypouštění jak pilotovaných kosmických lodí [[Sojuz (kosmická loď)|Sojuz]] tak i komerčních nákladů. Pro rakety Sojuz 2 má Rusko k dispozici ještě další rampy na kosmodromech [[Kosmodrom Pleseck|Pleseck]] a [[Kosmodrom Vostočnyj|Vostočnyj]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://iz.ru/738954/evgenii-deviatiarov-aleksei-ramm-evgenii-odintcov/gagarinskii-start-na-baikonure-vyvedut-iz-ekspluatatcii |
||
| titul = «Гагаринский старт» на Байконуре выведут из эксплуатации | příjmení = | jméno = | vydavatel = Izvestija | datum vydání = 2018-06-14 | datum přístupu = 2019-05-13}}</ref> |
| titul = «Гагаринский старт» на Байконуре выведут из эксплуатации | příjmení = | jméno = | vydavatel = Izvestija | datum vydání = 2018-06-14 | datum přístupu = 2019-05-13}}</ref> |
||
Verze z 2. 8. 2019, 21:13
| Startovací komplex č. 1 (Gagarinova rampa) | |
|---|---|
 Sojuz-FG na rampě 1/5 | |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Poloha |  Kazachstán 45°55′13″ s. š., 63°20′32″ v. d. |
| Souřadnice | 45°55′13″ s. š., 63°20′32″ v. d. |
| Zkrácený název | 1/5 |
| Provozovatel |  Roskosmos |
| Status | aktivní |
| Druh rampy | startovní |
| První start | 15. května 1957 |
| Poslední start | 14. března 2019 |
| Rakety | Dříve: R-7 Vostok Voschod Molnija Aktuálně: Sojuz |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Startovací komplex č. 1 také známý pod názvem Gagarinova rampa (rusky Гагаринский старт) je ruská (dříve sovětská) startovací rampa na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu, určená pro starty nosných raket Sojuz. Dříve byla používána pro rakety R-7, Vostok, Voschod a Molnija. Z tohoto komplexu na palubě lodi Vostok 1 do vesmíru odstartoval první kosmonaut Jurij Gagarin. Nyní je pod správou Roskosmosu, který zajišťuje dopravu pilotovaných kosmických lodí Sojuz a bezpilotních nákladních lodí Progress k Mezinárodní vesmírné stanici.
Historie
Dne 17. března 1954 rada ministrů nařídila několika ministerstvům, aby do 1. ledna 1955 vybraly vhodné místo pro testování rakety R-7. Zvažovalo se několik možných geografických oblastí, nakonec byla vybrána lokalita poblíž města Bajkonur (dříve známý jako Leninsk nebo také Tjura-Tam) v kazašské SSR. Tato volba byla schválena radou ministrů dne 12. února 1955 s dokončením stavby plánované na rok 1958. Práce na stavbě místa č.1 začaly 20. července 1955 vojenskými inženýry. Ve dne i v noci pracovalo na místě více než 60 těžkých nákladních automobilů, denně bylo vykopáno a odstraněno 15 000 m³ zeminy, přičemž celkový objem se odhaduje na 750 000 m³. Během zimy byly široce využívány výbušniny. Do konce října 1956 byly dokončeny veškeré hlavní budovy a instalace infrastruktury pro testy raket R-7. Byla postavena montážní a zkušební budova s názvem "Místo č. 2" a odtud byla dokončena speciální železnice na místo č.1, kde se nacházel startovní stůl pro raketu. Do dubna 1957 byly všechny zbývající práce dokončeny a celý komplex byl připraven k uvedení do provozu.
První start rakety R-7 z této rampy proběhl 15. května 1957, ten nicméně skončil havárii. 4. října 1957 byla rampa použita k vypuštění první umělé družice na světě Sputnik 1. Pilotované lety pak zahájil první kosmonaut Jurij Gagarin, první žena ve vesmíru Valentina Těreškovová a mnoho dalších letů do vesmíru s posádkou. Rampa byla také použita k vypouštění kosmických sond v programu Luna, Mars a dalších. Z důvodu velkého využití a rostoucích plánů Sovětského kosmického programu byla v roce 1961 na kosmodromu Bajkonur otevřena druhá rampa stejného typu s označením 31/6 . V září 1983 byla rampa 1/5 vážně poškozena během pokusu o start Sojuzu T-10-1, při němž došlo k havárii nosné rakety. Záchranný systém SAS zajistil oddělení kosmické lodi, která přistála asi 4 km od rampy, ale po explozi nosné rakety zůstala rampa téměř rok nefunkční. V současné době je rampa 1/5 primárně využívána pro starty raket Sojuz-FG s pilotovanými loděmi Sojuz a komplex 31/6 je používán pro rakety Sojuz 2 se zásobovacími loděmi Progress.
Slavná Gagarinova rampa má být po skončení služby raket Sojuz-FG vyřazena z provozu. Její další využití by totiž vyžadovalo nákladné renovace spojené s provozem modernějšího nosiče Sojuz 2. Rusko si pro stávající rozsah prací kosmického programu vystačí s jednou rampou 31/6, která již renovací prošla a umožňuje vypouštění jak pilotovaných kosmických lodí Sojuz tak i komerčních nákladů. Pro rakety Sojuz 2 má Rusko k dispozici ještě další rampy na kosmodromech Pleseck a Vostočnyj.[1]
Galerie
-
-
Pohled do startovního stolu při zvedání rakety Sojuz-FG -
-
-
-
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ «Гагаринский старт» на Байконуре выведут из эксплуатации [online]. Izvestija, 2018-06-14 [cit. 2019-05-13]. Dostupné online.