Kukeri: Porovnání verzí
+kategorie slovanské svátky |
m typo, odkazy |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Kukeri''' ({{Vjazyce|bg}} {{Cizojazyčně|bg|кукери}}, v jednotném čísle кукер, '''kuker''') je tradiční [[Bulharsko|bulharský]] [[rituál]] na zahnání zlých [[duch]]ů prováděný lidmi v [[Kostým (převlek)|kostýmech]]. Ty pokrývají většinu těla a zahrnují dekorované dřevěné masky zvířat (občas dvouhlavé) a velké [[zvon]]y kolem pasu. Kolem [[Nový rok|nového roku]] a před [[Postní doba|postní dobou]] kukeri chodí a tancují vesnicí, aby vyplašili zlé duchy s pomocí svých kostýmů a zvuku zvonů a aby pro vesnici na následující rok zajistili dobrou sklizeň, zdraví a spokojenost. |
'''Kukeri''' ({{Vjazyce|bg}} {{Cizojazyčně|bg|кукери}}, v jednotném čísle кукер, '''kuker''') je tradiční [[Bulharsko|bulharský]] [[rituál]] na zahnání zlých [[duch]]ů prováděný lidmi v [[Kostým (převlek)|kostýmech]]. Ty pokrývají většinu těla a zahrnují dekorované dřevěné masky zvířat (občas dvouhlavé) a velké [[zvon]]y kolem pasu. Kolem [[Nový rok|nového roku]] a před [[Postní doba|postní dobou]] kukeri chodí a tancují vesnicí, aby vyplašili zlé duchy s pomocí svých kostýmů a zvuku zvonů a aby pro vesnici na následující rok zajistili dobrou sklizeň, zdraví a spokojenost. |
||
Kukeri tradičně navštěvují lidská obydlí v noci, aby ''"je slunce nechytilo na cestě"''. Když vesnici obejdou, shromáždí se na náměstí nebo na návsi, divoce tancují a rozveselují lidi. Rituál se liší region od regionu, ale jeho podstata zůstává v zásadě |
Kukeri tradičně navštěvují lidská obydlí v noci, aby ''"je slunce nechytilo na cestě"''. Když vesnici obejdou, shromáždí se na náměstí nebo na návsi, divoce tancují a rozveselují lidi. Rituál se liší region od regionu, ale jeho podstata zůstává v zásadě táž. |
||
== Rozšíření rituálu a materiály na výrobu masek == |
== Rozšíření rituálu a materiály na výrobu masek == |
||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
| isbn = 973-29-0030-X |
| isbn = 973-29-0030-X |
||
| jazyk = rumunsky |
| jazyk = rumunsky |
||
}}</ref> [[Maska|Maskované]] figury podobné kozám jsou známy v [[Moldávie|Moldávii]] jako ''Capra'', v [[Muntenia|Muntenii]] jako ''Brezaia'', v [[Bukovina (země)|Bukovině]] jako ''Cerbul'' a v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] jako ''Turca''. V [[Řecká mytologie|řeckém]] [[Dionýsos|Dionýsově]] kultu by pak oblékali kůži obětovaných kůzlat. Smrt a znovuzrození Capry (koz) odráží zánik a obrodu vegetace. Ostré rysy dřevěné masky Capry mají pohyblivou čelist pro větší efekt při tanci a jejich rohy jsou buď [[Dřevo|dřevěné]], [[Koza|kozí]], [[beran]]í nebo [[jelen]]í. Jsou ozdobeny dívčími korálky, šátky, stuhami, mnohobarevnými |
}}</ref> [[Maska|Maskované]] figury podobné kozám jsou známy v [[Moldávie|Moldávii]] jako ''Capra'', v [[Muntenia|Muntenii]] jako ''Brezaia'', v [[Bukovina (země)|Bukovině]] jako ''Cerbul'' a v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] jako ''Turca''. V [[Řecká mytologie|řeckém]] [[Dionýsos|Dionýsově]] kultu by pak oblékali kůži obětovaných kůzlat. Smrt a znovuzrození Capry (koz) odráží zánik a obrodu vegetace. Ostré rysy dřevěné masky Capry mají pohyblivou čelist pro větší efekt při tanci a jejich rohy jsou buď [[Dřevo|dřevěné]], [[Koza|kozí]], [[beran]]í nebo [[jelen]]í. Jsou ozdobeny dívčími korálky, šátky, stuhami, mnohobarevnými střapci, [[Břečťan popínavý|břečťany]] (Hedera helix, rostlina zasvěcená Dionýsovi), [[Bazalka pravá|bazalkami]] (ocimum basilicum, mj. symbol lásky v [[Itálie|Itálii]] a [[Rumunsko|Rumunsku]]), přírodními či umělými květinami atd. V závislosti na místních odlišnostech a tradicích může být tělo Capry vyrobeno z koberců nebo červených látek s našitými ozdobami: tradiční barevné látky, vyšívané kapesníky (v [[Suceava|Sučavě]]), kozí kožešiny v župách [[Vrancea]] a [[Mehedinţi]], látkové stuhy nebo barevný papír v župách [[Neamţ]] a [[Giurgiu (župa)|Giurgiu]] atd.<!-- Na anglické Wikipedii je na tomto místě již nefunkční reference. --> |
||
== Kuker == |
== Kuker == |
||
[[Soubor:Kukeri Rodopi.JPG|thumb|Kukeri z města [[Smoljan]]]] |
[[Soubor:Kukeri Rodopi.JPG|thumb|Kukeri z města [[Smoljan]]]] |
||
Kuker je |
Kuker je božstvo ztělesňující [[Plodnost (biologie)|plodnost]]. V Bulharsku se rituální oslavy jara (něco na způsob [[karneval]]u) konají po lidovém divadle, ve kterém je role kukera interpretována člověkem oděným do ovčí nebo kozí kožešiny, skrytým pod rohatou maskou a opásaného velkým dřevěným [[falus|falem]]. Během rituálu se odehrává řada fyziologických aktů včetně sexuálního jako symbolu svátosti manželství, zatímco symbolická manželka, která je jako by těhotná, hraje pocit bolesti při porodu. Tyto rituály uvozují očekávané práce na poli ([[orba]], [[setí]]) a je prováděn za přítomnosti četných alegorických postav, jako je např. císař a jeho doprovod.<ref name="Dicţionar de Mitologie Generală"/> |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 23. 5. 2019, 07:55
Kukeri (bulharsky кукери, v jednotném čísle кукер, kuker) je tradiční bulharský rituál na zahnání zlých duchů prováděný lidmi v kostýmech. Ty pokrývají většinu těla a zahrnují dekorované dřevěné masky zvířat (občas dvouhlavé) a velké zvony kolem pasu. Kolem nového roku a před postní dobou kukeri chodí a tancují vesnicí, aby vyplašili zlé duchy s pomocí svých kostýmů a zvuku zvonů a aby pro vesnici na následující rok zajistili dobrou sklizeň, zdraví a spokojenost.
Kukeri tradičně navštěvují lidská obydlí v noci, aby "je slunce nechytilo na cestě". Když vesnici obejdou, shromáždí se na náměstí nebo na návsi, divoce tancují a rozveselují lidi. Rituál se liší region od regionu, ale jeho podstata zůstává v zásadě táž.
Rozšíření rituálu a materiály na výrobu masek
Rituálu je přičítán thrácký původ.[1] Podobné rituály lze nalézt také v Rumunsku a Srbsku.[2] Maskované figury podobné kozám jsou známy v Moldávii jako Capra, v Muntenii jako Brezaia, v Bukovině jako Cerbul a v Sedmihradsku jako Turca. V řeckém Dionýsově kultu by pak oblékali kůži obětovaných kůzlat. Smrt a znovuzrození Capry (koz) odráží zánik a obrodu vegetace. Ostré rysy dřevěné masky Capry mají pohyblivou čelist pro větší efekt při tanci a jejich rohy jsou buď dřevěné, kozí, beraní nebo jelení. Jsou ozdobeny dívčími korálky, šátky, stuhami, mnohobarevnými střapci, břečťany (Hedera helix, rostlina zasvěcená Dionýsovi), bazalkami (ocimum basilicum, mj. symbol lásky v Itálii a Rumunsku), přírodními či umělými květinami atd. V závislosti na místních odlišnostech a tradicích může být tělo Capry vyrobeno z koberců nebo červených látek s našitými ozdobami: tradiční barevné látky, vyšívané kapesníky (v Sučavě), kozí kožešiny v župách Vrancea a Mehedinţi, látkové stuhy nebo barevný papír v župách Neamţ a Giurgiu atd.
Kuker
Kuker je božstvo ztělesňující plodnost. V Bulharsku se rituální oslavy jara (něco na způsob karnevalu) konají po lidovém divadle, ve kterém je role kukera interpretována člověkem oděným do ovčí nebo kozí kožešiny, skrytým pod rohatou maskou a opásaného velkým dřevěným falem. Během rituálu se odehrává řada fyziologických aktů včetně sexuálního jako symbolu svátosti manželství, zatímco symbolická manželka, která je jako by těhotná, hraje pocit bolesti při porodu. Tyto rituály uvozují očekávané práce na poli (orba, setí) a je prováděn za přítomnosti četných alegorických postav, jako je např. císař a jeho doprovod.[2]
Literatura
- Кукери (кукерски игри) [online]. Българските традиции [cit. 2006-08-10]. Dostupné online. (bulharsky)
- KERNBACH, Victor. Dicţionar de Mitologie Generală. Bukurešť: Editura Ştiinţifică şi Enciclopedică, 1989. ISBN 973-29-0030-X. (rumunsky)
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kukeri na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kukeri na anglické Wikipedii.
- ↑ CREED, Gerald. Hunter Anthropology Fieldwork Gallery: Ethnographic Fieldwork in Bulgaria [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KERNBACH, Victor. Dicţionar de Mitologie Generală. Bukurešť: Editura Ştiinţifică şi Enciclopedică, 1989. ISBN 973-29-0030-X. (rumunsky)