Mozková plena: Porovnání verzí
m odebrána Kategorie:Anatomie za použití HotCat |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Meninges-en.svg| |
[[Soubor:Meninges-en.svg|náhled|Od pokožky dovnitř směrem k mozku: toto schéma zachycuje průřez stěnou hlavy člověka v oblasti mozkovny: odshora dolů to je [[kůže]], [[okostice]], [[lebeční kost]], [[tvrdá plena]], [[pavučnice]] a [[omozečnice]]]] |
||
'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[Jednotné číslo|jedn. č.]]. ''meninx'' a [[množné číslo|množ. č.]] ''meninges'') či také '''mozkové obaly''' nebo '''blány''' jsou tenké [[vazivo]]vé vrstvy, které obalují [[mozek]] a [[mícha|míchu]].<ref name="butler" /> U různých skupin [[obratlovci|obratlovců]] vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců. |
'''Mozkové pleny''' ([[řečtina|řec]]. [[Jednotné číslo|jedn. č.]]. ''meninx'' a [[množné číslo|množ. č.]] ''meninges'') či také '''mozkové obaly''' nebo '''blány''' jsou tenké [[vazivo]]vé vrstvy, které obalují [[mozek]] a [[mícha|míchu]].<ref name="butler" /> U různých skupin [[obratlovci|obratlovců]] vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců. |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
{{Nervová tkáň}} |
{{Nervová tkáň}} |
||
{{Mozek}} |
{{Mozek}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Mozek]] |
[[Kategorie:Mozek]] |
Verze z 28. 2. 2019, 12:36
Mozkové pleny (řec. jedn. č.. meninx a množ. č. meninges) či také mozkové obaly nebo blány jsou tenké vazivové vrstvy, které obalují mozek a míchu.[1] U různých skupin obratlovců vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců.
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „primitivní meninx“ (ectomeninx[2]). U obojživelníků a plazů se vyskytují již pleny dvě, vnější dura mater a vnitřní tenký sekundární meninx[1] (též leptomeninx[2]). U savců[2] (a podle některých zdrojů také u ptáků[1]) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. pia mater (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je arachnoidea (pavučnice) a vně je opět dura mater (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.[1] Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.[2]