Účinnost (fyzika): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kubavo (diskuse | příspěvky)
Nový úvod, diagramy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Účinnost-diagram.jpg|thumb|400px|Účinnost znázorněná pomocí [[Sankeyův diagram|Sankeyova diagramu]]]]
[[Soubor:Graf účinnost žárovky.png|náhled|Světelná účinnost klasické žárovky je asi 10 %]]
[[Soubor:Graf účinnost žárovky.png|náhled|Světelná účinnost klasické žárovky je asi 10 %]]
'''Účinnost''' je [[fyzikální veličina]]. Udává poměr mezi [[výkon]]em a [[příkon]]em [[stroj]]e při vykonávání [[práce (fyzika)|práce]].
'''Účinnost''' je [[fyzikální veličina]]. Udává poměr mezi [[energie|energií]] získanou (užitečnou), což může být například [[stroj]]em vykonaná [[práce (fyzika)|práce]] a energií dodanou. Pokud posuzujeme zařízení (systém), které nedokáže energii akumulovat, můžeme účinnost brát jako poměr mezi [[výkon]]em a [[příkon]]em.


[[Energie]] dodaná stroji je vždy větší než práce strojem vykonaná (v opačném případě bychom mluvili o tzv. [[perpetuum mobile]]), kvůli ztrátám – přeměně energie na neužitečné druhy (např. v důsledku [[tření]] se mění [[mechanická energie]] v [[teplo]]). Proto účinnost je vždy menší než 100 %.
[[Energie]] dodaná stroji je vždy větší než práce strojem vykonaná (v opačném případě bychom mluvili o tzv. [[perpetuum mobile]]), kvůli ztrátám – přeměně energie na neužitečné druhy (např. v důsledku [[tření]] se mění [[mechanická energie]] v [[teplo]]). Proto účinnost je vždy menší než 100 %.


Účinnost se zapisuje značkou <math>\eta</math> ([[éta]]) jako [[bezrozměrná veličina]] buď bez jednotky (jako desetinné číslo 0 ÷ 1), příp. v %
'''Značka:''' ''&eta;''


=== Výpočet ===
'''Jednotka:''' jako [[bezrozměrná veličina]] buď bez jednotky, příp. s %
Jako poměr energií: <math>\eta = \frac{E_Z}{E_D}</math> , kde <math>E_Z</math> je získaná a <math>E_D</math> dodaná energie<br> Jako poměr vykonané (užitečné) práce <math>A_U</math> k dodané energii: <math>\eta = \frac{A_U}{E_D}</math><br>Jako poměr vykonané práce k práci vynaložené: <math>\eta = \frac{A_U}{A_D}</math><br>Jako poměr výkonu <math>P^\prime</math> k příkonu <math>P</math>: <math>\eta = \frac{P^\prime}{P}</math>


== Energetická bilance ==
'''Výpočet:'''
Energetickou bilancí rozumíme vyjádření dílčích energetických vstupů, výstupů a ztrát systému. Nejnázornější je vyobrazení pomocí [[Sankeyův diagram|Sankeyova diagramu]].
:<math>\eta = \frac{P^\prime}{P}</math>,
kde ''P' '' je [[výkon]] = energie odebíraná ze zařízení za jednotku času


== Účinnost větší než 1 ==
a ''P'' je [[příkon]] = energie, kterou musíme do zařízení dodat proto, abychom z něj byli schopni odebírat požadovaný výkon (ve formě energie za stejný čas).
[[Soubor:Ilustrační diagram tep. čerpadla.jpg|thumb|Ilustrační diagram tepelné bilance tepelného čerpadla]]
Vždy se jedná o účinnost, kterou lze nazvat relativní nebo zdánlivou, protože se započítává jen jistá část vložené energie.


Místo výkonu a příkonu lze dosazovat celkovou [[Práce (fyzika)|práci]], kterou stroj vykonal a celkovou [[Energie|energii]], kterou stroj spotřeboval.

== Energetická účinnost ==

'''Energetická účinnost''' je podíl využité [[energie]] k vložené energii. Výsledkem '''je číslo menší než 1. ''' Často se uvádí v [[procento|procentech]]. Pokud se započítává jen jistá část vložené energie, může být větší než 1.

== Účinnost větší než 1 ==
=== Tepelné čerpadlo ===
=== Tepelné čerpadlo ===
[[tepelné čerpadlo|Tepelná čerpadla]] mají udávanou účinnost větší než 1. Kde, jako vstup je brána pouze vložená ušlechtilá energie (elektrická energie, ...). Jako výstupní energie se počítá celková výstupní tepelná energie dodaná tepelným čerpadlem. Do tepelného čerpadla ale vstupuje i další tepelná energie získaná z jiného vnějšího zdroje [[Teplo|tepla]], kterým mohou být různé výměníky odebírající teplo venkovnímu vzduchu, vodě, technologii, půdě (výměník zakopaný horizontálně v nezámrzné hloubce) nebo i z hlubinného vrtu, kde využívá stabilní teploty horní vrstvy zemské kůry (cca do hloubky 100 m).
[[tepelné čerpadlo|Tepelná čerpadla]] mají udávanou účinnost větší než 1. Kde, jako vstup je brána pouze vložená ušlechtilá energie (elektrická energie, ...). Jako výstupní energie se počítá celková výstupní tepelná energie dodaná tepelným čerpadlem. Do tepelného čerpadla ale vstupuje i další tepelná energie získaná z jiného vnějšího zdroje [[Teplo|tepla]], kterým mohou být různé výměníky odebírající teplo venkovnímu vzduchu, vodě, technologii, půdě (výměník zakopaný horizontálně v nezámrzné hloubce) nebo i z hlubinného vrtu, kde využívá stabilní teploty horní vrstvy zemské kůry (cca do hloubky 100 m).

Verze z 17. 11. 2017, 23:32

Účinnost znázorněná pomocí Sankeyova diagramu
Světelná účinnost klasické žárovky je asi 10 %

Účinnost je fyzikální veličina. Udává poměr mezi energií získanou (užitečnou), což může být například strojem vykonaná práce a energií dodanou. Pokud posuzujeme zařízení (systém), které nedokáže energii akumulovat, můžeme účinnost brát jako poměr mezi výkonem a příkonem.

Energie dodaná stroji je vždy větší než práce strojem vykonaná (v opačném případě bychom mluvili o tzv. perpetuum mobile), kvůli ztrátám – přeměně energie na neužitečné druhy (např. v důsledku tření se mění mechanická energie v teplo). Proto účinnost je vždy menší než 100 %.

Účinnost se zapisuje značkou (éta) jako bezrozměrná veličina buď bez jednotky (jako desetinné číslo 0 ÷ 1), příp. v %

Výpočet

Jako poměr energií: , kde je získaná a dodaná energie
Jako poměr vykonané (užitečné) práce k dodané energii:
Jako poměr vykonané práce k práci vynaložené:
Jako poměr výkonu k příkonu :

Energetická bilance

Energetickou bilancí rozumíme vyjádření dílčích energetických vstupů, výstupů a ztrát systému. Nejnázornější je vyobrazení pomocí Sankeyova diagramu.

Účinnost větší než 1

Ilustrační diagram tepelné bilance tepelného čerpadla

Vždy se jedná o účinnost, kterou lze nazvat relativní nebo zdánlivou, protože se započítává jen jistá část vložené energie.

Tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla mají udávanou účinnost větší než 1. Kde, jako vstup je brána pouze vložená ušlechtilá energie (elektrická energie, ...). Jako výstupní energie se počítá celková výstupní tepelná energie dodaná tepelným čerpadlem. Do tepelného čerpadla ale vstupuje i další tepelná energie získaná z jiného vnějšího zdroje tepla, kterým mohou být různé výměníky odebírající teplo venkovnímu vzduchu, vodě, technologii, půdě (výměník zakopaný horizontálně v nezámrzné hloubce) nebo i z hlubinného vrtu, kde využívá stabilní teploty horní vrstvy zemské kůry (cca do hloubky 100 m).

Do takto pojaté energetické bilance není záměrně započten vnější zdroj tepla – důvodem může být to, že na rozdíl od elektřiny a dalších zdrojů energie není venkovní volná energie zpoplatněna a zdaněna.

Spalování

Účinnost vyšší než 1 se někdy uvádí i u kondezačních kotlů. Je to dáno tím, že jako základ účinnosti kotlů se nebere spalné teplo paliva (které vyjadřuje celou chemickou energii), ale jeho výhřevnost, ve které není započtena energie skupenského tepla vodní páry ve spalinách. Pokud se toto teplo využije (voda ve spalinách zkondenzuje), může být výstupní energie kotle vyšší než výhřevnost a jejich poměr je pak vyšší než 1. Výstupní energie kotle je však vždy menší než spalné teplo a celková účinnost je tak vždy menší než 1.

Příklady účinností

Společenské využití energie může mít účinnost i méně než 50 %. (V USA je to podle odhadů jen 39%.)[1] Je to dáno tím, že tepelné stroje mají omezenou účinnost (nejlepší je Carnotův cyklus). I solární panel nedosahuje účinnosti 50 %.

Reference

Související články

Externí odkazy