Kirchberg am Walde: Porovnání verzí
obrázek |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - sídlo světa |
{{Infobox - sídlo světa |
||
| jméno = Kirchberg am Walde |
|||
| originální jméno = Kirchberg am Walde |
|||
| obrázek = Pfarrkirche - Kirchberg am Walde.jpg |
|||
| popisek = Farní kostel svatého Jana Křtitele |
|||
| vlajka = |
|||
| znak = AUT Kirchberg am Walde COA.jpg |
|||
| zeměpisná šířka = 48.7166667 |
|||
| zeměpisná délka = 15.0833333 |
|||
| nadmořská výška = 575 |
|||
| časové pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]]/[[Středoevropský letní čas|SELČ]] |
|||
| stát = Rakousko |
|||
| pojem vyššího celku = [[rakouské spolkové země|spolková země]] |
|||
| název vyššího celku = [[Dolní Rakousy]] |
|||
| pojem nižšího celku = okres |
|||
| název nižšího celku = [[okres Gmünd|Gmünd]] |
|||
| administrativní dělení = |
|||
| loc-map = {{LocMap |
|||
|Rakousko |
|Rakousko |
||
|label=Kirchberg am Walde |
|label=Kirchberg am Walde |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
|caption= |
|caption= |
||
}} |
}} |
||
| velikost mapy = 200px |
|||
| rozloha = 37,78 |
|||
| počet obyvatel = 1399 |
|||
| rok = 2009-4-1 |
|||
| hustota zalidnění = 37 |
|||
| starosta = Erwin Lintner ([[Rakouská lidová strana|ÖVP]]) |
|||
| web = http://www.kirchberg-walde.gv.at |
|||
| obecní úřad = Kirchberg am Walde 88<br />3932 Kirchberg am Walde |
|||
| telefonní předvolba = 02854 |
|||
| psč = 3932 |
|||
| označení vozidel = GD |
|||
}} |
}} |
||
'''Kirchberg am Walde''' je [[městys]] v [[Okres Gmünd|okrese Gmünd]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]. |
'''Kirchberg am Walde''' je [[městys]] v [[Okres Gmünd|okrese Gmünd]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]. |
||
Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Kirchberg am Walde leží ve [[Waldviertel]]u (Lesní čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha městyse je 37,78 kilometrů čtverečních, z toho 36,32 % je zalesněno. |
Kirchberg am Walde leží ve [[Waldviertel]]u (Lesní čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha městyse je 37,78 kilometrů čtverečních, z toho 36,32 % je zalesněno. |
||
Městys je složen ze sedmi katastrálních území: |
Městys je složen ze sedmi katastrálních území: |
||
* Fromberg |
* Fromberg |
||
* Hollenstein |
* Hollenstein |
||
* Kirchberg am Walde |
* Kirchberg am Walde |
||
* Süßenbach |
* Süßenbach |
||
* Ullrichs |
* Ullrichs |
||
* Weißenalbern |
* Weißenalbern |
||
=== Sousední obce === |
=== Sousední obce === |
||
Od severu ve směru hodinových ručiček. |
Od severu ve směru hodinových ručiček. |
||
* severně [[Schrems]] |
* severně [[Schrems]] |
||
* severovýchodně [[Hirschbach]] |
* severovýchodně [[Hirschbach]] |
||
* východně [[Vitis]] |
* východně [[Vitis]] |
||
* jihovýchodně [[Zwettl]] |
* jihovýchodně [[Zwettl]] |
||
* jižně [[Schweiggers]] |
* jižně [[Schweiggers]] |
||
* západně [[Waldenstein]] |
* západně [[Waldenstein]] |
||
* severozápadně [[Hoheneich]] |
* severozápadně [[Hoheneich]] |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Dějiny místa jsou stejně proměnlivé jako dějiny celého [[Rakousko|Rakouska]]. |
Dějiny místa jsou stejně proměnlivé jako dějiny celého [[Rakousko|Rakouska]]. |
||
Kirchberg byl poprvé zmiňován ve 12. století, tehdy se původně jednalo o Burgkirchenanlage se západní ulicí. Od roku [[1580]] byl Kirchberg dokumentován jako tržiště. |
Kirchberg byl poprvé zmiňován ve 12. století, tehdy se původně jednalo o Burgkirchenanlage se západní ulicí. Od roku [[1580]] byl Kirchberg dokumentován jako tržiště. |
||
=== Vývoj počtu obyvatel === |
=== Vývoj počtu obyvatel === |
||
* [[1971]] 1859 |
* [[1971]] 1859 |
||
* [[1981]] 1685 |
* [[1981]] 1685 |
||
* [[1991]] 1520 |
* [[1991]] 1520 |
||
* [[2001]] 1473 |
* [[2001]] 1473 |
||
== Politika == |
== Politika == |
||
[[starosta|Starostou]] městyse je Ing. Erwin Lintner, vedoucí kanceláře Thomas Steininger. |
[[starosta|Starostou]] městyse je Ing. Erwin Lintner, vedoucí kanceláře Thomas Steininger. |
||
V [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelství]] je po volbách v roce [[2010]] 19 křesel rozděleno podle získaných mandátů: |
V [[obecní zastupitelstvo|obecním zastupitelství]] je po volbách v roce [[2010]] 19 křesel rozděleno podle získaných mandátů: |
||
* [[Rakouská lidová strana|ÖVP]] 13 |
* [[Rakouská lidová strana|ÖVP]] 13 |
||
* [[Sociálně demokratická strana Rakouska|SPÖ]] 2 |
* [[Sociálně demokratická strana Rakouska|SPÖ]] 2 |
||
* [[FPÖ]] 4 |
* [[FPÖ]] 4 |
||
== Kultura a pamětihodnosti == |
== Kultura a pamětihodnosti == |
||
* Barokní [[farní kostel]] svatého Jana Křtitele, postavený v letech 1709-1713. |
* Barokní [[farní kostel]] svatého Jana Křtitele, postavený v letech 1709-1713. |
||
* Na silnici do Hirschbachu je postavená tzv. červená kaplička, postavená v roce 1659. |
* Na silnici do Hirschbachu je postavená tzv. červená kaplička, postavená v roce 1659. |
||
* Barokní - raně klasicistní, v podstatě středověký [[Kirchberg am Walde (zámek)|zámek]] se nachází na jižní straně obce. |
* Barokní - raně klasicistní, v podstatě středověký [[Kirchberg am Walde (zámek)|zámek]] se nachází na jižní straně obce. |
||
* V letech 1715-1719 byl postaven z nadace hraběte [[Kuefstein]]a "Útulek Všech svatých". Nachází se na západní straně hlavního náměstí a sloužil pro ošetřování přestárlých. |
* V letech 1715-1719 byl postaven z nadace hraběte [[Kuefstein]]a "Útulek Všech svatých". Nachází se na západní straně hlavního náměstí a sloužil pro ošetřování přestárlých. |
||
* Na náměstí stojí [[pranýř]] s vyobrazením Justitia (datovaný 1714). |
* Na náměstí stojí [[pranýř]] s vyobrazením Justitia (datovaný 1714). |
||
* Mimo Kichberg, v půli cesty do Ullrichsu, se nachází jedna z nejlépe udržovaných dřívějších [[šibenice|šibenic]] Rakouska (označená datem 1743). |
* Mimo Kichberg, v půli cesty do Ullrichsu, se nachází jedna z nejlépe udržovaných dřívějších [[šibenice|šibenic]] Rakouska (označená datem 1743). |
||
== Hospodářství a infrastruktura == |
== Hospodářství a infrastruktura == |
||
Nezemědělských pracovišť bylo v roce [[2001]] 44, zemědělských a lesních pracovišť bylo v roce [[1999]] 106. |
Nezemědělských pracovišť bylo v roce [[2001]] 44, zemědělských a lesních pracovišť bylo v roce [[1999]] 106. |
||
Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště bylo podle [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] 630, což představovalo 44,26 %. |
Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště bylo podle [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] 630, což představovalo 44,26 %. |
||
== Osobnosti == |
== Osobnosti == |
||
* [[Robert Hamerling]] (1830–1889) – gymnazijní učitel, básník a spisovatel |
* [[Robert Hamerling]] (1830–1889) – gymnazijní učitel, básník a spisovatel |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|de|Kirchberg am Walde|74062724}} |
{{Překlad|de|Kirchberg am Walde|74062724}} |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* [[Franz Eppel]]: ''Das Waldviertel, seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen'', Salzburg 1989, ISBN 3-900173-01-X |
* [[Franz Eppel]]: ''Das Waldviertel, seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen'', Salzburg 1989, ISBN 3-900173-01-X |
||
{{Města a obce okresu Gmünd}} |
{{Města a obce okresu Gmünd}} |
||
{{Portály|Rakousko}} |
{{Portály|Rakousko}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Městyse v Rakousku]] |
[[Kategorie:Městyse v Rakousku]] |
Verze z 5. 10. 2017, 12:45
Kirchberg am Walde Kirchberg am Walde | |
---|---|
Farní kostel svatého Jana Křtitele | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°43′ s. š., 15°5′ v. d. |
Nadmořská výška | 575 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
spolková země | Dolní Rakousy |
okres | Gmünd |
Kirchberg am Walde | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 37,78 km² |
Počet obyvatel | 1 399 |
Hustota zalidnění | 37 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Erwin Lintner (ÖVP) |
Oficiální web | www |
gemeinde | |
Adresa obecního úřadu | Kirchberg am Walde 88 3932 Kirchberg am Walde |
Telefonní předvolba | 02854 |
PSČ | 3932 |
Označení vozidel | GD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kirchberg am Walde je městys v okrese Gmünd v Dolních Rakousích.
Geografie
Kirchberg am Walde leží ve Waldviertelu (Lesní čtvrti) v Dolních Rakousích. Plocha městyse je 37,78 kilometrů čtverečních, z toho 36,32 % je zalesněno.
Městys je složen ze sedmi katastrálních území:
- Fromberg
- Hollenstein
- Kirchberg am Walde
- Süßenbach
- Ullrichs
- Weißenalbern
Sousední obce
Od severu ve směru hodinových ručiček.
- severně Schrems
- severovýchodně Hirschbach
- východně Vitis
- jihovýchodně Zwettl
- jižně Schweiggers
- západně Waldenstein
- severozápadně Hoheneich
Historie
Dějiny místa jsou stejně proměnlivé jako dějiny celého Rakouska. Kirchberg byl poprvé zmiňován ve 12. století, tehdy se původně jednalo o Burgkirchenanlage se západní ulicí. Od roku 1580 byl Kirchberg dokumentován jako tržiště.
Vývoj počtu obyvatel
Politika
Starostou městyse je Ing. Erwin Lintner, vedoucí kanceláře Thomas Steininger.
V obecním zastupitelství je po volbách v roce 2010 19 křesel rozděleno podle získaných mandátů:
Kultura a pamětihodnosti
- Barokní farní kostel svatého Jana Křtitele, postavený v letech 1709-1713.
- Na silnici do Hirschbachu je postavená tzv. červená kaplička, postavená v roce 1659.
- Barokní - raně klasicistní, v podstatě středověký zámek se nachází na jižní straně obce.
- V letech 1715-1719 byl postaven z nadace hraběte Kuefsteina "Útulek Všech svatých". Nachází se na západní straně hlavního náměstí a sloužil pro ošetřování přestárlých.
- Na náměstí stojí pranýř s vyobrazením Justitia (datovaný 1714).
- Mimo Kichberg, v půli cesty do Ullrichsu, se nachází jedna z nejlépe udržovaných dřívějších šibenic Rakouska (označená datem 1743).
Hospodářství a infrastruktura
Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 44, zemědělských a lesních pracovišť bylo v roce 1999 106. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště bylo podle sčítání lidu v roce 2001 630, což představovalo 44,26 %.
Osobnosti
- Robert Hamerling (1830–1889) – gymnazijní učitel, básník a spisovatel
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kirchberg am Walde na německé Wikipedii.
Literatura
- Franz Eppel: Das Waldviertel, seine Kunstwerke, historischen Lebens- und Siedlungsformen, Salzburg 1989, ISBN 3-900173-01-X