Česká grafická unie: Porovnání verzí

Česká grafická unie
Česká grafická unie
	budova České grafické unie
Rok založení	1899
Sídlo	Praha 2-Nové Město, Svobodova 1961/1

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 28. 9. 2017, 10:07

Česká grafická unie (Grafický spolek Unie, spojené závody tiskařské a vydavatelské v Praze) je zaniklá akciová tiskárna v Praze, která se nacházela na rohu ulic Svobodova a Na Děkance. Později zde byl založen n.p. Polygrafia, po roce 1989 byla její hlavní budova přestavěna na hotel.

Historie

Po vzoru velkých domů v Paříži, Lipsku, Stuttgartu nebo Budapešti byla i v Čechách snaha zřídit velký grafický závod pro všechny obory umění grafického a reprodukčního. Poprvé se přední čeští odborníci v grafickém průmyslu sešli v létě 1899 a vytvořili přípravný výbor, jehož členy byli Jan Otto, Josef R. Vilímek, Jan Vilím, Jaroslav Bursík, František Topič, Antonín Řivnáč, dr. Jaroslav Pospíšil, František Ruth a František A. Šubert. Přípravný výbor sestavil stanovy a název firmy jako společenstvo s r. o., které bylo posléze zapsáno dne 31. října 1899 na základě usnesení Obchodního soudu v Praze do rejstříku společenstev (sv. V., stran. 185, firm. 3525).

Na valné schůzi dne 29. prosince 1899 v závodní budově pod Vyšehradem byli zvoleni předsedou společenstva Jan Otto, do správní rady Unie Jaroslav Bursík, Jan Otto, JUDr. Jaroslav Pospíšil, František Ruth, Jan Vilím a Josef R. Vilímek, jako náhradníci Ignát Herrmann, Antonín Řivnáč a Adolf Vomáčka. Za přihližitele účtů byli zvoleni MUDr. Josef Hlava, Josef Uzel, Karel Cukr a jako náhradník František Kohout.

Správní rada Unie zvolila ze svého středu předsedu J. Ottu a jeho náměstka J. R. Vilímka. Doplnila se kooptací se členy F. Mayerem, F. A. Šubertem a Františkem Topičem.

Sloučeny byly tři knihtiskárny - Jana Otty, Františka Šimáčka a Josefa R. Vilímka, a přibrán k nim reprodukční ústav Jana Vilíma. Ve svém počátku tiskárna na Děkance zaměstnávala na 400 pracovníků, tisklo se na 35 tiskařských strojích a 65 pomocných strojích.

V Provolání bylo oznámeno, že: "úkolem nové společnosti jest provozování všech oborů umění grafického, jakož i odvětví příbuzných, tak zejména knihtisku, umělecké litografie, rytí a tisku hudebnin, kartografie, nakladatelství, knihvazačství a ozdobnického zboží papírnického." První řádná valná hromada se konala 7. října 1900. Vedení ředitelstva bylo rozděleno tak, že Jan Otto vedl hlavní zastupování Unie a vrchní dozor nad všemi závody Unie, J. R. Vilímek měl dozor nad tiskárnou, Jan Vilím měl na starosti reprodukční ústavy a J. Bursík dozoroval nad nakladatelstvím.

Sloučením závodů převzala Unie kromě budov i stroje, zásoby, pracovníky a zakázky. Protože dosud nebyla postavena centrální budova ve Svobodově ulici, byly provozovny rozmístěny po celé Praze - Vilímovy vlastní budovy reprodukce se nacházely Na Děkance č. 1961 a staly se tak základem budoucího areálu, ústřední správa Unie spolu s tiskárnou, galvanoplastikou, stereotypií a knihárnou byly na Karlově náměstí č. 34, nakladatelství se nacházelo v Resslově ulici č. 1969, kancelář ústavu reprodukčního byla Na Děkance 1937 a sklad papíru na Karlově náměstí č. 27. Byla proto snaha soustředit tato rozptýlená pracoviště na jedno místo. Provozy z Resslovy ulice se přemístily Na Děkanku č. 1937, ale pronajata byla další rozsáhlá skladiště Na Moráni č. 362 pro uskladnění školních knih a tiskopisů. Proto se roku 1905 rada rozhodla postavit novou vlastní centrální budovu pro knihtiskárnu, litografii a nakladatelství.

Pro tento záměr bylo zvoleno umístit budovy při ústavu reprodukčním v ulici Na Děkance a zakoupen sousední pozemek o výměře 1.400 m2. Nejprve byla postavena prosklená dvorana pro umělecký barvotisk, poté strojovna a dvorana s horním osvětlením pro litografický rychlotisk, stroj pro přetisky a nátisky a 3 rychlolisy pro umělecký barvotisk. Dokoupeny byly další sousední pozemky od soukromníka a od obce pražské na celkovou rozlohu 3.200 m2 (s původním oddělením reprodukčním tak měla Unie k dispozici celkem 5.298,73 m2).

Zaměření

Unie tiskla kvalitní obrazové tisky, umělecké publikace, časopisy a známky. Po vzniku Československé republiky vytiskla druhou část emise 20 Korunových bankovek spolu s celou emisí 500 Korunových bankovek. Ve 30. letech 20. století se stala akciovou společností a patřila k největším tiskárnám v Československu.

Budova

Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel František Schlaffer přízemní výrobní objekty. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební firma Nekvasil postavila prosklenou dvoranu a k ní dodala železnou konstrukci firma Jan Štětka na Královských Vinohradech.

Hlavní budovu tiskárny, moderně konstruovanou a elektricky vybavenou, postavil v letech 1906-1907 stavitel František Zvěřina, secesní fasádu navrhl Karel Hermann.

Ve 30. letech byly v místech dvora přistavěny další budovy také podle plánů stavební firmy Nekvasil.

Po roce 1945

Po znárodnění Unie byl v její budově roku 1960 založen n.p. Polygrafia. Ten na moderních ofsetových strojích tiskl náročné obrazové a barevné publikace.

Po roce 1989

V letech 2007 - 2009 byla hlavní budova přestavěna na hotel Park Inn Praha.

Odkazy

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Kapitola 2: Nové Město, Vyšehrad. S. 46, č. 47.
Dvacet let činnosti České grafické Unie a. s. v Praze: 1900-1920. Praha: Unie, 1920. 20 s.; [16] s., xviii l. obr. příl. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Česká grafická unie na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Historie ==
-Po vzoru velkých domů v Paříži, Lipsku, Stuttgartu nebo Budapešti byla i v Čechách snaha zřídit velký grafický závod pro všechny obory umění grafického a reprodukčního. Poprvé se přední čeští odborníci v grafickém průmyslu sešli v létě 1899 a vytvořili přípravný výbor, jehož členy byli [[Jan Otto]], [[Josef Richard Vilímek (1835)|Josef R. Vilímek]], [[Jan Vilím]], [[Jaroslav Bursík]], [[František Topič]], [[Antonín Řivnáč]], dr. [[Jaroslav Pospíšil (právník)|Jaroslav Pospíšil]], [[František Ruth]] a [[František Adolf Šubert|František A. Šubert]]. Přípravný výbor sestavil stanovy a název firmy jako společenstvo s r. o., které bylo posléze zapsáno dne 31. října 1899 na základě usnesení Obchodního soudu v Praze do rejstříku společenstev (sv. V. stran. 185 firm. 3525).
+Po vzoru velkých domů v Paříži, Lipsku, Stuttgartu nebo Budapešti byla i v Čechách snaha zřídit velký grafický závod pro všechny obory umění grafického a reprodukčního. Poprvé se přední čeští odborníci v grafickém průmyslu sešli v létě 1899 a vytvořili přípravný výbor, jehož členy byli [[Jan Otto]], [[Josef Richard Vilímek (1835)|Josef R. Vilímek]], [[Jan Vilím]], [[Jaroslav Bursík]], [[František Topič]], [[Antonín Řivnáč]], dr. [[Jaroslav Pospíšil (právník)|Jaroslav Pospíšil]], [[František Ruth]] a [[František Adolf Šubert|František A. Šubert]]. Přípravný výbor sestavil stanovy a název firmy jako společenstvo s r. o., které bylo posléze zapsáno dne 31. října 1899 na základě usnesení Obchodního soudu v Praze do rejstříku společenstev (sv. V., stran. 185, firm. 3525).
 Na valné schůzi dne 29. prosince 1899 v závodní budově pod Vyšehradem byli zvoleni předsedou společenstva Jan Otto, do správní rady Unie Jaroslav Bursík, Jan Otto, JUDr. Jaroslav Pospíšil, František Ruth, Jan Vilím a Josef R. Vilímek, jako náhradníci [[Ignát Herrmann]], Antonín Řivnáč a Adolf Vomáčka. Za přihližitele účtů byli zvoleni MUDr. Josef Hlava, Josef Uzel, Karel Cukr a jako náhradník František Kohout.
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 Sloučeny byly tři knihtiskárny - [[Jan Otto|Jana Otty]], [[František Šimáček|Františka Šimáčka]] a [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|Josefa R. Vilímka]], a přibrán k nim reprodukční ústav Jana Vilíma. Ve svém počátku tiskárna na Děkance zaměstnávala na 400 pracovníků, tisklo se na 35 tiskařských strojích a 65 pomocných strojích.
+V Provolání bylo oznámeno, že: "úkolem nové společnosti jest provozování všech oborů umění grafického, jakož i odvětví příbuzných, tak zejména knihtisku, umělecké litografie, rytí a tisku hudebnin, kartografie, nakladatelství, knihvazačství a ozdobnického zboží papírnického."
+První řádná valná hromada se konala 7. října 1900. Vedení ředitelstva bylo rozděleno tak, že Jan Otto vedl hlavní zastupování Unie a vrchní dozor nad všemi závody Unie, J. R. Vilímek měl dozor nad tiskárnou, Jan Vilím měl na starosti reprodukční ústavy a J. Bursík dozoroval nad nakladatelstvím.
+Sloučením závodů převzala Unie kromě budov i stroje, zásoby, pracovníky a zakázky. Protože dosud nebyla postavena centrální budova ve Svobodově ulici, byly provozovny rozmístěny po celé Praze - Vilímovy vlastní budovy reprodukce se nacházely Na Děkance č. 1961 a staly se tak základem budoucího areálu, ústřední správa Unie spolu s [[Tiskařství|tiskárnou]], galvanoplastikou, stereotypií a knihárnou byly na Karlově náměstí č. 34, nakladatelství se nacházelo v Resslově ulici č. 1969, kancelář ústavu reprodukčního byla Na Děkance 1937 a sklad papíru na Karlově náměstí č. 27. Byla proto snaha soustředit tato rozptýlená pracoviště na jedno místo. Provozy z Resslovy ulice se přemístily Na Děkanku č. 1937, ale pronajata byla další rozsáhlá skladiště Na Moráni č. 362 pro uskladnění školních knih a tiskopisů. Proto se roku 1905 rada rozhodla postavit novou vlastní centrální budovu pro knihtiskárnu, litografii a nakladatelství.
+Pro tento záměr bylo zvoleno umístit budovy při ústavu reprodukčním v ulici Na Děkance a zakoupen sousední pozemek o výměře 1.400 m2. Nejprve byla postavena prosklená dvorana pro umělecký barvotisk, poté strojovna a dvorana s horním osvětlením pro litografický rychlotisk, stroj pro přetisky a nátisky a 3 rychlolisy pro umělecký barvotisk. Dokoupeny byly další sousední pozemky od soukromníka a od obce pražské na celkovou rozlohu 3.200 m2 (s původním oddělením reprodukčním tak měla Unie k dispozici celkem 5.298,73 m2).
 [[File:Česká grafická unie (08).jpg|thumb|left|upright|Budova Unie]]
 === Zaměření ===
@@ Řádek 35: / Řádek 43: @@
 === Budova ===
-Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel [[František Schlaffer]] přízemní výrobní objekty. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební [[Václav Nekvasil|firma Nekvasil]] dodala prosklenou dvoranu.
+Ve dvoře starší blokové zástavby v ulici Na Děkance postavil roku 1898 stavitel [[František Schlaffer]] přízemní výrobní objekty. O dva roky později je doplnila již pro Unii přístavba retušovacích ateliérů. V letech 1905-1906 stavební [[Václav Nekvasil|firma Nekvasil]] postavila prosklenou dvoranu a k ní dodala železnou konstrukci firma Jan Štětka na Královských Vinohradech.
 Hlavní budovu tiskárny, moderně konstruovanou a elektricky vybavenou, postavil v letech 1906-1907 stavitel [[František Zvěřina (stavitel)|František Zvěřina]], secesní fasádu navrhl [[Karel Hermann]].