Nápověda:Úvod článku: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kosmetické úpravy
m oprava pádu, napřímení odkazů, styl
Řádek 1: Řádek 1:
'''Úvod článku''' je část článku, která obsahuje encyklopedickou definici tématu a případně shrnutí nejdůležitější informací z dalšího textu. Rozsah může být od jedné věty v krátkém článku po několik odstavců před prvním [[Nápověda:Nadpisy|nadpisem]] rozsáhlého článku.
'''Úvod článku''' je část článku, která obsahuje encyklopedickou definici tématu a případně též shrnutí nejdůležitějších informací z dalšího textu. Rozsah může být od jedné věty v krátkém článku po několik odstavců před prvním [[Nápověda:Nadpisy|nadpisem]] rozsáhlého článku.


Konkrétní heslo, kterému je článek věnován, by se mělo objevit <code><nowiki>'''tučně napsané'''</nowiki></code> na vhodném místě na začátku textu. Ideální je do úvodu zařadit pár vět nebo alespoň jeden odstavec. Ideální zvláště u podrobnějších článků jsou dvatři odstavce pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.
Konkrétní heslo, kterému je článek věnován, by se mělo objevit <code><nowiki>'''tučně napsané'''</nowiki></code> na vhodném místě na začátku textu. Ideální je do úvodu zařadit pár vět nebo alespoň jeden odstavec. Zvláště u podrobnějších článků lze použít úvod v rozsahu dvoutří odstavců, jež jsou pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.


Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. '''Úvod článku''' je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. V '''úvodu článku''' se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. Pokud je však název stránky popisný (např. [[Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009]]), nemusí první věta přímo takové sousloví použít vůbec, a tudíž se ani nic nezvýrazňuje tučným písmem.
Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. '''Úvod článku''' je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. V '''úvodu článku''' se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. Pokud je však název stránky popisný (např. [[Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009]]), nemusí první věta přímo takové sousloví použít vůbec, a tudíž se ani nic nezvýrazňuje tučným písmem.
Řádek 13: Řádek 13:
== Příklad vhodně provázaného úvodu ==
== Příklad vhodně provázaného úvodu ==


: '''Kovářství''' je [[řemeslo]] zabývající se [[zpracování kovů|zpracováním]] [[železo|železa]], [[ocel]]i a zřídka i jiných [[kov]]ů, zpravidla za tepla.
: '''Kovářství''' je [[řemeslo]] zabývající se [[Zpracování kovů|zpracováním]] [[Železo|železa]], [[ocel]]i a zřídka i jiných [[Kovy|kovů]], zpravidla za tepla.


: Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti; lze říci, že schopnost zpracovávat [[železná ruda|železnou rudu]] patří k jednomu ze základních hledisek, podle nichž hodnotíme vyspělost [[starověk]]ých [[civilizace|civilizací]]. Podle stupně vývoje lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i stupeň [[specializace]].
: Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti; lze říci, že schopnost zpracovávat [[Železná ruda|železnou rudu]] patří k jednomu ze základních hledisek, podle nichž hodnotíme vyspělost [[starověk]]ých [[Civilizace|civilizací]]. Podle stupně vývoje lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i stupeň [[specializace]].


: V dnešní době je kovářství ve [[vyspělé země|vyspělých zemích]] okrajovým a spíše [[umění|uměleckým]] řemeslem; kvůli zániku mnoha oborů navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář prováděl veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a z důvodu nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.
: V dnešní době je kovářství ve [[Vyspělá země|vyspělých zemích]] okrajovým a spíše [[Umění|uměleckým]] řemeslem; kvůli zániku mnoha oborů navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář prováděl veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a z důvodu nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.


== Související nápověda ==
== Související nápověda ==

Verze z 16. 5. 2017, 12:15

Úvod článku je část článku, která obsahuje encyklopedickou definici tématu a případně též shrnutí nejdůležitějších informací z dalšího textu. Rozsah může být od jedné věty v krátkém článku po několik odstavců před prvním nadpisem rozsáhlého článku.

Konkrétní heslo, kterému je článek věnován, by se mělo objevit '''tučně napsané''' na vhodném místě na začátku textu. Ideální je do úvodu zařadit pár vět nebo alespoň jeden odstavec. Zvláště u podrobnějších článků lze použít úvod v rozsahu dvou až tří odstavců, jež jsou pojaté jako krátké (cca do 700 znaků) shrnutí celého článku.

Je dobré, když je heslo uvedeno ve stejném tvaru jako název stránky (např. Úvod článku je…), ale v případě nutnosti se může i trochu lišit (např. V úvodu článku se…). Dejte pozor, ať nezmatete čtenáře. Pokud je však název stránky popisný (např. Dopad neznámého tělesa na Jupiter roku 2009), nemusí první věta přímo takové sousloví použít vůbec, a tudíž se ani nic nezvýrazňuje tučným písmem.

Jestliže je popis hesla delší a je rozdělen do několika odstavců, první odstavec by měl být vždy stručný a měl by obsahovat výstižný a krátký popis hesla. Podrobnosti můžete vložit do dalších odstavců.

Neváhejte v prvních odstavcích (i jinde) vložit odkazy na další související články Wikipedie. Jako odkazy se také systematicky označují letopočty, přesná data pak jako dvojice odkazů na den v roce a rok (např. [[4. únor]]a [[2006]]). Nebojte se „červených odkazů“, tedy takových, které vedou na neexistující články – na tom není nic špatného a třeba právě díky tomu vašemu se někdo článek rozhodne založit. Je však u těchto odkazů dobré ověřit, zda již daný pojem ve Wikipedii není popsán v článku s mírně odlišným názvem nebo v rámci jiného článku (nezapomeňte, že můžete odkazovat i na podkapitoly článku).

Nezapomínejte však, že Wikipedie není výkladový slovník, takže nemá smysl odkazovat na běžná slova použitá v jejich normálním významu.

Příklad vhodně provázaného úvodu

Kovářství je řemeslo zabývající se zpracováním železa, oceli a zřídka i jiných kovů, zpravidla za tepla.
Kovářství patřilo k nejvýznamnějším oborům lidské činnosti; lze říci, že schopnost zpracovávat železnou rudu patří k jednomu ze základních hledisek, podle nichž hodnotíme vyspělost starověkých civilizací. Podle stupně vývoje lze hodnotit nejen kvalitu zpracování předmětů, ale i stupeň specializace.
V dnešní době je kovářství ve vyspělých zemích okrajovým a spíše uměleckým řemeslem; kvůli zániku mnoha oborů navazuje kovářství dnešní doby ve velké míře na kovářství vesnické, kde kovář prováděl veškerou práci s železem za tepla. Ceny kovářských výrobků jsou dnes velmi vysoké a z důvodu nedostatku kovářů mají stoupající tendenci.

Související nápověda