Průkaz totožnosti: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m sloučení
doplněna kategorie "Identifikační karty"
Řádek 63: Řádek 63:
[[Kategorie:Doklady]]
[[Kategorie:Doklady]]
[[Kategorie:Čipové karty]]
[[Kategorie:Čipové karty]]
[[Kategorie:Identifikační karty]]
[[Kategorie:Platby]]
[[Kategorie:Platby]]
[[Kategorie:Bankovnictví]]
[[Kategorie:Bankovnictví]]

Verze z 18. 3. 2017, 10:20

Evropská/česká identifikační karta (občanský průkaz)
Čínský cestovní e-pas
Nevyplněná zadní strana platební karty s magnetickým proužkem
Evropský zdravotní průkaz
Evropský řidičský průkaz

Průkaz totožnosti je doklad, který obsahuje oficiálně potvrzené základní údaje o svém držiteli, obvykle zejména jeho celé jméno, fotografii a datum narození, ale může obsahovat i další údaje, třeba rodné číslo, povolání, adresu bydliště, vyznání nebo národnost. V moderní době může mít podobu čipové karty a kromě fotografie obsahovat i biometrické údaje.

Prvotním smyslem průkazu totožnosti je zamezit podvodům se záměnou totožnosti, jeho předložení bývá tedy v státech, kde je povinný, rutinně vyžadováno při komunikaci s úřady i všude tam, kde se druhá strana chce přesvědčit o totožnosti druhého. Mezinárodně plní funkci průkazu totožnosti cestovní pas, ale v řadě států mají občané povinnost vlastnit (nebo dokonce nosit u sebe) nějaký zvláštní průkaz, například v České republice je základním průkazem totožnosti občanský průkaz. V některých státech lze jako průkaz totožnosti používat řidičský průkaz.

Vhodná míra informací obsažených v průkaze totožnosti je předmětem debat, neboť zahrnutí třeba národnosti nebo náboženství může usnadnit diskriminaci nějaké skupiny. Stejně tak je některými odpůrci příliš silné kontroly státu nad osobními svobodami kritizován samotný koncept povinného průkazu totožnosti, který usnadňuje práci policie na úkor soukromí/svobod občanů.

Identifikační karta (ID karta) identifikuje svého držitele i vydavatele a může obsahovat data požadovaná jako vstup pro předpokládané používání karty a pro související transakce [1].

Příklady použití ID karet:

Přístup držitele ID karty k službám:

  • zdravotní péče (zdravotní karta občana EU)
  • telekomunikace
  • veřejná doprava
  • školní jídelna
  • veřejné knihovny
  • přístup do objektu (vstup na pracoviště, do garáže atp)

Technologie ID karet:

  • reliéfní znaky[3] (embosované karty; starší typy čtenářských karet; hrazení paliva atp.)
  • magnetický proužek
  • optická paměť[4] (lineární optický záznam resp. holografický záznam; zdravotní záznamy)

Normy ISO/IEC související s ID kartami

  • ČSN ISO/IEC 7810, Identifikační karty – Fyzikální charakteristiky
  • ČSN ISO/IEC 7811, Identifikační karty – Záznamová technika
  • ČSN ISO/IEC 7812, Identifikační karty – Identifikace vydavatelů karet
  • ČSN ISO/IEC 7813, Identifikační karty – Karty pro finanční transakce
  • ČSN ISO/IEC 7816, Identifikační karty – Karty s integrovanými obvody
  • ČSN ISO/IEC 11693, Identifikační karty – Optické paměťové karty
  • ČSN P CEN/TS 15480, Systémy s identifikačními kartami – Evropská občanská karta
  • ISO/IEC 11695, Identification cards – Optical memory cards – Holographic recording method

Formát ID karet (mm)

  • ID-1 — 85,6 x 53,98 x 0,76
  • ID-2 — 105 x 74 x 0,76
  • ID-3 — 125 x 88 x 0,76
  • ID-000 — 25 x 15 x 0,76

Odkazy

Související stránky csWiki

Reference

  1. [ČSN ISO/IEC 7810, Identifikační karty – Fyzikální charakteristiky]
  2. [ČSN P CEN/TS 15480, Systémy s identifikačními kartami – Evropská občanská karta]
  3. [ČSN ISO/IEC 7811, Identifikační karty – Záznamová technika]
  4. [ČSN ISO/IEC 11693, Identifikační karty – Optické paměťové karty]
  5. [ČSN ISO/IEC 7816, Identifikační karty – Karty s integrovanými obvody]

Externí odkazy