Nová divočina: Porovnání verzí
→Popis a klasifikace: opr. odkazu na rozcestník, typo |
obrázky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Slatinická výsypka 2013 24.JPG|náhled|Nová divočina kolonizující Slatinickou výsypku]] |
|||
Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine</ref> |
Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine</ref> |
||
| Řádek 8: | Řádek 9: | ||
* Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel) |
* Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel) |
||
* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf</ref> |
* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf</ref> |
||
[[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na Rohanském ostrově v Praze]] |
|||
Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt [[Ruderální druh|ruderálních druhů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]] a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile</ref> |
Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt [[Ruderální druh|ruderálních druhů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]] a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile</ref> |
||
== Význam == |
== Význam == |
||
[[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor nákladového nádraží Žižkov nazůstající novou divočinou]] |
|||
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním strachu člověka z divočiny".<ref name=":0" /> |
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním strachu člověka z divočiny".<ref name=":0" /> |
||
Verze z 18. 2. 2017, 19:28
Takzvaná nová divočina vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.[1]
Popis a klasifikace
Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː
- Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
- Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
- Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
- Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
- Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)[2]
Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt ruderálních druhů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami (křen selský, ořešák královský, šeříky), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, bez černý, slivoň trnka, slivoň slíva a další). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.[3]
Význam
Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců.[4] Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním strachu člověka z divočiny".[4]
Odkazy
Reference
- ↑ http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine
- ↑ http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf
- ↑ http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile
- ↑ a b http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf