Al-Fárábí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Verze 14599029 uživatele 24.133.181.141 (diskuse) zrušena cross-wiki vandal
Řádek 6: Řádek 6:


== Život ==
== Život ==
⚫
O jeho životě máme velmi málo zpráv; otázkou také zůstává, byl-li [[Turci|turkického]] či [[Peršané|perského]] původu. Po roce [[900]] studoval v [[Bagdád]]u, kam tehdy prostřednictvím [[Sýrie|syrských]] [[křesťanství|křesťanů]] pronikly překlady [[Aristotelés|Aristotela]]; jeho učiteli byli [[nestoriáni]] ([[Juhanná ibn Hajlán]], [[Abú Bišr Mattá]]); al-Fárábí si osvojil [[aristotelismus]] a zejména [[logika|logiku]] natolik, že byl zván „Druhým mistrem“<ref>Chrales E. BUTTERWORTH & Thomas L. PANGLE, Foreword to: Alfarabi, ''Philosophy of Plato and Aristotle'', New York: Cornell University Press, 2001, str. vii.</ref><ref>Alain DE LIBERA, ''Středověká filosofie''. Přel. [[Martin Pokorný (překladatel)|Martin Pokorný]]. Praha: OIKOYMENH, 2001, str. 117.</ref> (rozuměj: po Aristotelovi). V Bagdádu Fárábí setrval 40&nbsp;let. Pozdní léta prožil převážně v [[Haláb]]u, zemřel roku [[950]] v [[Damašek|Damašku]].
O jeho životě máme velmi málo zpráv, avšak je známo, že je [[Turci|turkického]]<ref>B.G. Gafurov, ''Central Asia:Pre-Historic to Pre-Modern Times'', (Shipra Publications, 2005), 124; "''Abu Nasr Farabi hailed from around ancient Farabi which was situated on the bank of Syr Daria and was the son of a Turk military commander''".</ref><ref>Will Durant, ''The Age of Faith'', (Simon and Schuster, 1950), 253.</ref><ref>Nicholas Rescher, Al-Farabi's Short Commentary on Aristotle's Prior Analytics, University of Pittsburgh Pre, 1963, p.11, [https://books.google.com/books?id=lLV1ssgsNRIC&printsec=frontcover&hl=en#v=onepage&q Online Edition].</ref><ref>Antony Black, The History of Islamic Political Thought: From the Prophet to the Present, Routledge, p. 61, [https://books.google.com/books?id=nspmqLKPU-wC&printsec=frontcover&hl=en#v=onepage&q&f=false Online Edition]</ref><ref>James Hastings, Encyclopedia of Religion and Ethics, Kessinger Publishing, Vol. 10, p.757, [https://books.google.com/books?id=dA9h8XGtRPQC&printsec=frontcover&hl=en#v=onepage&q Online Edition]</ref><ref>* edited by Ted Honderich. (1995). The Oxford companion to philosophy. Oxford: Oxford University Press. pp. 269. ISBN 0-19-866132-0 "Of Turki origin, al-Farabi studied under Christian thinkers"
* edited and translated by Norman Calder, Jawid Mojaddedi and Andrew Rippin. (2003). Classical Islam : a sourcebook of religious literature. New York: Routledge. pp. 170. ISBN 0-415-24032-8 "He was of Turkish origin, was born in Turkestan"
* Ian Richard Netton. (1999). Al-Fārābī and his school. Richmond, Surrey: Curzon. ISBN 0-7007-1064-7 "He appears to have been born into a military family of Turkish origin in the village of Wasil, Farab, in Turkestan"
* edited by Henrietta Moore. (1996). The future of anthropological knowledge. London: Routledge. ISBN 0-415-10786-5 "al-Farabi (873-950), a scholar of Turkish origin."
* Diané Collinson and Robert Wilkinson. (1994). Thirty-Five Oriental Philosophers.. London: Routledge. ISBN 0-203-02935-6 "Al-Farabi is thought to be of Turkish origin. His family name suggests that he came from the vicinity of Farab in Transoxiana."
* Fernand Braudel ; translated by Richard Mayne. (1995). A history of civilizations. New York, N.Y.: Penguin. ISBN 0-14-012489-6 "Al-Farabi, born in 870, was of Turkish origin. He lived in Aleppo and died in 950 in Damascus"
* Jaroslav Krejčí ; assisted by Anna Krejčová. (1990). Before the European challenge : the great civilizations of Asia and the Middle East. Albany: State University of New York Press. pp. 140. ISBN 0-7914-0168-5 "the Transoxanian Turk al-Farabi (d. circa 950)"
* Hamid Naseem. (2001). Muslim philosophy science and mysticism. New Delhi: Sarup & Sons. pp. 78. ISBN 81-7625-230-1 "Al-Farabi, the first Turkish philosopher"
* [https://books.google.com/books?vid=ISBN8122308244&id=XwOwsOstm4gC&pg=PA41&lpg=PA41&ots=5GH4dCEVWu&dq=farabi+wasij&sig=j3r8fnxWtKkZe4XY1gfwUt9TSqQ Clifford Sawhney. The World's Greatest Seers and Philosophers, 2005, p. 41]
* [https://books.google.com/books?vid=08PpetGEpeumMUZ4um&id=Q51plsbFmNcC&q=farabi+wasij&dq=farabi+wasij Zainal Abidin Ahmad. Negara utama (Madinatuʾl fadilah) Teori kenegaraan dari sardjana Islam al Farabi. 1964, p. 19]
* [https://books.google.com/books?vid=0f0ixUPRKcb965o-1v&id=EQEeAAAAMAAJ&q=farabi+wasij&dq=farabi+wasij Haroon Khan Sherwani. Studies in Muslim Political Thought and Administration. 1945, p. 63]
⚫
* [https://books.google.com/books?vid=ISBN0700710647&id=Fuk7fN3Jp6sC&pg=RA2-PA5&lpg=RA2-PA5&ots=fuaSpSpijK&dq=&sig=k_B6TBVx0TC1E2_sL5N2ljioH4A Ian Richard Netton. Al-Farabi and His School, 1999, p. 5]</ref> původu. Po roce [[900]] studoval v [[Bagdád]]u, kam tehdy prostřednictvím [[Sýrie|syrských]] [[křesťanství|křesťanů]] pronikly překlady [[Aristotelés|Aristotela]]; jeho učiteli byli [[nestoriáni]] ([[Juhanná ibn Hajlán]], [[Abú Bišr Mattá]]); al-Fárábí si osvojil [[aristotelismus]] a zejména [[logika|logiku]] natolik, že byl zván „Druhým mistrem“<ref>Chrales E. BUTTERWORTH & Thomas L. PANGLE, Foreword to: Alfarabi, ''Philosophy of Plato and Aristotle'', New York: Cornell University Press, 2001, str. vii.</ref><ref>Alain DE LIBERA, ''Středověká filosofie''. Přel. [[Martin Pokorný (překladatel)|Martin Pokorný]]. Praha: OIKOYMENH, 2001, str. 117.</ref> (rozuměj: po Aristotelovi). V Bagdádu Fárábí setrval 40&nbsp;let. Pozdní léta prožil převážně v [[Haláb]]u, zemřel roku [[950]] v [[Damašek|Damašku]].


== Dílo a myšlení ==
== Dílo a myšlení ==
Řádek 45: Řádek 34:


[[Kategorie:Středověcí filozofové]]
[[Kategorie:Středověcí filozofové]]
[[Kategorie:Arabští filozofové]]
[[Kategorie:Političtí filosofové]]
[[Kategorie:Političtí filosofové]]
[[Kategorie:Turci]]
[[Kategorie:Turci]]

Verze z 24. 1. 2017, 03:47

Al-Fárábí
Narození870
Otrar
Úmrtí950 (ve věku 79–80 let)
Damašek
Povolánífilozof, fyzik a hudební teoretik
Nábož. vyznáníislám
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Al-Fárábí na kazašské bankovce.
Ilustrace z al-Fárábího spisu o hudbě, Kitáb al-músíkí al-kabír

Abú Nasr Muhammad ibn al-Farach al-Fárábí (známý také jako Alfarabius, Farabi, Abunaser, Turečtina Farabi, 870 Fáráb v Turkestánu – 950, Damašek, Sýrie), arabský učenec zřejmě turkického původu, je první z významných představitelů arabské středověké filosofie; vynikl v mnoha oborech, zejména v logice, politické filosofii či teorii hudby.

Život

O jeho životě máme velmi málo zpráv; otázkou také zůstává, byl-li turkického či perského původu. Po roce 900 studoval v Bagdádu, kam tehdy prostřednictvím syrských křesťanů pronikly překlady Aristotela; jeho učiteli byli nestoriáni (Juhanná ibn Hajlán, Abú Bišr Mattá); al-Fárábí si osvojil aristotelismus a zejména logiku natolik, že byl zván „Druhým mistrem“[1][2] (rozuměj: po Aristotelovi). V Bagdádu Fárábí setrval 40 let. Pozdní léta prožil převážně v Halábu, zemřel roku 950 v Damašku.

Dílo a myšlení

Al-Fárábího myšlení představuje originální syntézu aristotelské logiky s platónismem (zejména v politické filosofii), resp. novoplatónismem. Neklade myšlení dvou největších řeckých filosofů do kontrastu, naopak usiluje o jejich sladění (viz spis Kniha sladění názorů dvou myslitelů, božského Platóna a Aristotela), zejm. v kosmologii (teorie deseti separovaných intelektů)[3] a gnoseologii. V politické filosofii nacházíme u al-Fárábího vzácnou konvergenci teoretického a praktického snažení (Názory obyvatel ctnostné obce, Státníkovy aforismy); ve spise Platónova a Aristotelova filosofie rozlišuje na základě Platónovy Ústavy metodu Sókratovu a Thrasymachovu, přičemž uznává, že k přesvědčování a formování lidu je vhodnější Thrasymachova; filosof a vládce má pak ovládat obě.[4] Al-Fárábí ovlivnil většinu pozdějších arabských myslitelů, včetně Avicenny, který mu vděčí za pochopení Aristotelovy Metafyziky.[5]

Náboženství

Al-Fárábí překvapuje dodnes svým pohledem na náboženství. Vyznával totiž, že na světě je jen jedno jediné náboženství a veškeré náboženské systémy jsou pak jeho projevy. Všechna náboženství jsou pravdivá a zjevují se ve formách, které se přizpůsobují zvyklostem určitého regionu, respektive kultuře. V jeho pojetí šlo tedy o centrální ucelený systém náboženství, které se vztahují ke svému středu, jedinému Bohu, přičemž ale rozeznával míru vyzrálosti jednotlivých projevů v různých stádiích duchovní zralosti na cestě k Bohu a v různých plánech skutečnosti.[6]

Reference

  1. ↑ Chrales E. BUTTERWORTH & Thomas L. PANGLE, Foreword to: Alfarabi, Philosophy of Plato and Aristotle, New York: Cornell University Press, 2001, str. vii.
  2. ↑ Alain DE LIBERA, Středověká filosofie. Přel. Martin Pokorný. Praha: OIKOYMENH, 2001, str. 117.
  3. ↑ Alain DE LIBERA, op. cit, str. 118.
  4. ↑ ALFARABI, Philosophy of Plato and Aristotle (pozn. 1), II,22.
  5. ↑ AVICENNA, Z díla. Praha: SNKLHU 1954, str. 61-62.
  6. ↑ Velké postavy východního myšlení. Praha: Prostor 1998, str. 515-522.

Literatura

  • BONDY, Egon. Středověká islámská a židovská filosofie; Filosofie renesance a reformace. Praha: Vokno, 1995. 221 s. Poznámky k dějinám filosofie; 5. ISBN 80-85239-30-2. [Viz str. 44–46.]
  • LIBERA, Alain de. Středověká filosofie: Byzantská, islámská, židovská a latinská filosofie. Přeložil Martin Pokorný. Praha: Oikoymenh, 2001. 551 s. ISBN 80-7298-026-2. [Viz str. 117–120.]
  • MCGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy východního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor, 1998. 623 s. ISBN 80-85190-93-1. [Stať „Al-Farábí" je na str. 519–522.]
  • SOKOLOV, Vasilij Vasil'jevič. Středověká filozofie. Překlad Vilém Herold a Václava Steindlová. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988. 476 s. [Viz str. 231–242.]

Související články

Externí odkazy


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Al-Fárábí&oldid=14602358“