Právní stát: Porovnání verzí
-{{celkově zpochybněno}} (již upraveno, viz diskuse), +překlad z angličtiny |
konec, přenesení odstavce |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ve výstavbě}} |
|||
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref> |
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref> |
||
| ⚫ | |||
== Historie == |
== Historie == |
||
| Řádek 9: | Řádek 6: | ||
# Každý je [[právní osobnost|subjektem práva]]. |
# Každý je [[právní osobnost|subjektem práva]]. |
||
# Vláda lidu ([[demokracie]]){{doplňte zdroj}} musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.{{Fakt/dne|20100817081440}} |
# Vláda lidu ([[demokracie]]){{doplňte zdroj}} musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.{{Fakt/dne|20100817081440}} |
||
| ⚫ | |||
Za právní je označován takový [[stát]], v němž |
Za právní je označován takový [[stát]], v němž |
||
Verze z 8. 12. 2016, 22:05
Právní stát (německy Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které státní moc omezena a podřízena právu.[1]
Historie
Koncept právního státu vznikl v Anglii 18. a 19. století. Ústavní teoretik Albert V. Dicey,[2] formuloval tři principy:
- Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
- Každý je subjektem práva.
- Vláda lidu (demokracie)[zdroj?] musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.[zdroj?]
Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.
Za právní je označován takový stát, v němž
- výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
- občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.[3]
Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
Principy právního státu (Rechtsstaat)
Základními principy právního státu patří:[4]
- Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
- Občanská společnost je rovným partnerem státu.
- Dělba moci
- Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.
- ↑ Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
- ↑ Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
- ↑ Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
- ↑ Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6
Externí odkazy
- Právní stát: Teorie praxe, Sdružení Lípa 13.9.1997
- Právní stát a české reformy, Jiří Pehe, Svobodné Slovo 9.7.1997
- Právní stát