Právní stát: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
-{{celkově zpochybněno}} (již upraveno, viz diskuse), +překlad z angličtiny
Řádek 1: Řádek 1:
{{ve výstavbě}}
{{ve výstavbě}}
{{celkově zpochybněno}}
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref>
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref>


Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. Což znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}}
Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]].


== Historie ==
== Historie ==
Řádek 14: Řádek 13:
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Původně byl právní stát definován pouze těmito formálními rysy. Za další podstatné rysy, které k pojmu právního státu přibyly později, bývá považována:
* [[spravedlivost]] zákonů (nikoliv nadvláda většiny, ale ochrana jednotlivců i menšin, nadřazenost občana nebo [[přirozené právo|přirozeného práva]] nad státním právem, například uznání nezadatelných práv, princip suverenity lidu nebo člověka){{Fakt/dne|20140113190655}}
* právní jistota, t. j. jednoznačnost [[právní norma|právních norem]] v [[zákon]]ech – jejich význam musí být v zákoně formulován natolik přesně, aby nebyl fakticky vytvářen až [[prováděcí předpis|prováděcími předpisy]] nebo [[Výklad práva|výkladem]] [[výkonná moc|výkonné]] nebo [[soudní moc]]i{{Fakt/dne|20140113190655}}
* vymahatelnost práva a jeho garance státem
* [[dělba moci]] do nezávislých a vzájemně se kontrolujících složek, zejména nezávislost zákonodárné, výkonné a soudní moci


Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref>
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref>


Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.

== Principy právního státu (''Rechtsstaat'') ==
Základními principy právního státu patří:<ref>Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6</ref>
* Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
* [[Občanská společnost]] je rovným partnerem státu.
* [[Dělba moci]]
* Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.


== Reference ==
== Reference ==
{{překlad|en|Rechtsstaat|725357920}}
<references />
<references />


Verze z 8. 12. 2016, 22:04

ikona
Tato stránka je právě ve výstavbě nebo prochází rozsáhlou přestavbou
Jste zváni, abyste s touto činností pomohli vlastními editacemi. Vyhledejte v historii vkladatele, nebo nahlédněte do diskuse, pokud se chcete seznámit s jeho představou o budoucí koncepci stránky. Pokud stránku právě editujete, zvláště v případě, že editace trvá jen krátkou dobu, použijte raději šablonu {{Pracuje se}}, abyste zabránili editačním konfliktům.
Tato šablona je určena pro užití v řádu dní. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než týden, neváhejte šablonu odstranit.

Právní stát (německy Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které státní moc omezena a podřízena právu.[1]

Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.

Historie

Koncept právního státu vznikl v Anglii 18. a 19. století. Ústavní teoretik Albert V. Dicey,[2] formuloval tři principy:

  1. Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
  2. Každý je subjektem práva.
  3. Vláda lidu (demokracie)[zdroj?] musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.[zdroj⁠?]

Za právní je označován takový stát, v němž

  • výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
  • občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.[3]

Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.

Principy právního státu (Rechtsstaat)

Základními principy právního státu patří:[4]

  • Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
  • Občanská společnost je rovným partnerem státu.
  • Dělba moci
  • Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
  2. ↑ Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
  3. ↑ Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
  4. ↑ Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Právní_stát&oldid=14436758“