Právní stát: Porovnání verzí
m →Historie: -ref |
-{{celkově zpochybněno}} (již upraveno, viz diskuse), +překlad z angličtiny |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ve výstavbě}} |
{{ve výstavbě}} |
||
{{celkově zpochybněno}} |
|||
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref> |
'''Právní stát''' ([[němčina|německy]] Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které [[státní moc]] omezena a podřízena [[právo|právu]].<ref>[[Carl Schmitt]], ''The Concept of the Political'', ch. 7; ''Crisis of Parliamentary Democracy''</ref> |
||
Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. |
Předpokladem fungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Řádek 14: | Řádek 13: | ||
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen) |
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen) |
||
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon). |
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon). |
||
Původně byl právní stát definován pouze těmito formálními rysy. Za další podstatné rysy, které k pojmu právního státu přibyly později, bývá považována: |
|||
* [[spravedlivost]] zákonů (nikoliv nadvláda většiny, ale ochrana jednotlivců i menšin, nadřazenost občana nebo [[přirozené právo|přirozeného práva]] nad státním právem, například uznání nezadatelných práv, princip suverenity lidu nebo člověka){{Fakt/dne|20140113190655}} |
|||
* právní jistota, t. j. jednoznačnost [[právní norma|právních norem]] v [[zákon]]ech – jejich význam musí být v zákoně formulován natolik přesně, aby nebyl fakticky vytvářen až [[prováděcí předpis|prováděcími předpisy]] nebo [[Výklad práva|výkladem]] [[výkonná moc|výkonné]] nebo [[soudní moc]]i{{Fakt/dne|20140113190655}} |
|||
* vymahatelnost práva a jeho garance státem |
|||
* [[dělba moci]] do nezávislých a vzájemně se kontrolujících složek, zejména nezávislost zákonodárné, výkonné a soudní moci |
|||
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> |
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<ref>Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky</ref> |
||
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují. |
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]]. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují. |
||
== Principy právního státu (''Rechtsstaat'') == |
|||
Základními principy právního státu patří:<ref>Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6</ref> |
|||
* Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů. |
|||
* [[Občanská společnost]] je rovným partnerem státu. |
|||
* [[Dělba moci]] |
|||
* Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
{{překlad|en|Rechtsstaat|725357920}} |
|||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 8. 12. 2016, 22:04
Právní stát (německy Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které státní moc omezena a podřízena právu.[1]
Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.
Historie
Koncept právního státu vznikl v Anglii 18. a 19. století. Ústavní teoretik Albert V. Dicey,[2] formuloval tři principy:
- Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
- Každý je subjektem práva.
- Vláda lidu (demokracie)[zdroj?] musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.[zdroj?!]
Za právní je označován takový stát, v němž
- výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
- občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.[3]
Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
Principy právního státu (Rechtsstaat)
Základními principy právního státu patří:[4]
- Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
- Občanská společnost je rovným partnerem státu.
- Dělba moci
- Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.
- ↑ Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
- ↑ Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
- ↑ Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
- ↑ Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6
Externí odkazy
- Právní stát: Teorie praxe, Sdružení Lípa 13.9.1997
- Právní stát a české reformy, Jiří Pehe, Svobodné Slovo 9.7.1997
- Právní stát