Šang Lu: Porovnání verzí
→Reference: kat |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Politik |
{{Infobox Politik |
||
| čestný_titul |
| čestný_titul = |
||
| jméno |
| jméno = Šang Lu |
||
| čestný_sufix |
| čestný_sufix = |
||
| obrázek |
| obrázek = 商輅.jpg |
||
| velikost obrázku = |
|||
| velikost_obrázku = |
|||
| malý obrázek |
| malý obrázek = |
||
| |
| popisek = Portrét Šang Lua v oficiální róbě |
||
| pořadí |
| pořadí = |
||
| úřad |
| úřad = [[Velký sekretariát|první velký sekretář]] |
||
| od |
| od = [[1475]] |
||
| do |
| do = [[1477]] |
||
| panovník |
| panovník = [[Čcheng-chua]] |
||
| předchůdce |
| předchůdce = [[Pcheng Š’]] |
||
| nástupce |
| nástupce = [[Wan An]] |
||
| úřad2 |
| úřad2 = [[Velký sekretariát|velký sekretář]] |
||
| od2 |
| od2 = [[1467]] |
||
| do2 |
| do2 = [[1477]] |
||
| panovník2 |
| panovník2 = [[Čcheng-chua]] |
||
| úřad3 |
| úřad3 = [[Velký sekretariát|velký sekretář]] |
||
| od3 |
| od3 = [[1449]] |
||
| do3 |
| do3 = [[1457]] |
||
| panovník3 |
| panovník3 = [[Ťing-tchaj]] |
||
| datum_narození |
| datum_narození = [[16. březen|16. března]] [[1414]]<ref name="goodrich 1161"/> |
||
| místo_narození |
| místo_narození = [[Čchun-an]] ([[Chang-čou]], provincie [[Če-ťiang]]) |
||
| datum_úmrtí |
| datum_úmrtí = [[17. srpen|17. srpna]] [[1486]]<ref name="goodrich 1161"/> |
||
| místo_úmrtí |
| místo_úmrtí = |
||
| národnost |
| národnost = [[Chanové|Chan]] |
||
| manžel/ka |
| manžel/ka = |
||
| vztahy |
| vztahy = |
||
| děti |
| děti = |
||
| příbuzní |
| příbuzní = |
||
| sídlo |
| sídlo = |
||
| alma_mater |
| alma_mater = ''[[Úřednické zkoušky v Číně|ťin-š’]]'' (1445) |
||
| zaměstnání |
| zaměstnání = |
||
| profese = |
|||
⚫ | |||
| profese = |
|||
⚫ | |||
}} |
}} |
||
{{Čínské jméno|Šang|Lu|osobní jméno}} |
{{Čínské jméno|Šang|Lu|osobní jméno}} |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
V září 1449 upadl císař [[Jing-cung]] do mongolského zajetí, novým císařem se stal [[Ťing-tchaj]], který jmenoval i nové [[Velký sekretariát|velké sekretáře]]: Šang Lua a [[Pcheng Š’]]a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.<ref name="goodrich 1161"/> Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu [[Š’ Cheng]] žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,<ref name="goodrich 1162">Goodrich, s. 1162.</ref> načež byl jako spojenec ministra [[Jü Čchien]]a, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.<ref name="goodrich 1161"/> |
V září 1449 upadl císař [[Jing-cung]] do mongolského zajetí, novým císařem se stal [[Ťing-tchaj]], který jmenoval i nové [[Velký sekretariát|velké sekretáře]]: Šang Lua a [[Pcheng Š’]]a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.<ref name="goodrich 1161"/> Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu [[Š’ Cheng]] žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,<ref name="goodrich 1162">Goodrich, s. 1162.</ref> načež byl jako spojenec ministra [[Jü Čchien]]a, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.<ref name="goodrich 1161"/> |
||
Po deseti letech, roku 1467, ho císař [[Čcheng-chua]] opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.<ref name="goodrich 1162"/> Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství [[Siang Čung]]em zaútočil na eunucha [[Wang Č’ (eunuch)|Wang Č’a]], stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.<ref name="goodrich 301">Goodrich, s. 301.</ref> |
Po deseti letech, roku 1467, ho císař [[Čcheng-chua]] opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.<ref name="goodrich 1162"/> Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství [[Siang Čung]]em zaútočil na eunucha [[Wang Č’ (eunuch)|Wang Č’a]], stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.<ref name="goodrich 301">Goodrich, s. 301.</ref> |
||
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.<ref name="tsai 115"/> Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení. |
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.<ref name="tsai 115"/> Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení. |
||
Zemřel [[17. srpen|17. srpna]] [[1486]],<ref name="goodrich 1161"/> za své zásluhy obdržel [[posmrtné jméno]] Wen-i, „Kultivovaný a rozhodný“.<ref name="goodrich 1162"/> |
Zemřel [[17. srpen|17. srpna]] [[1486]],<ref name="goodrich 1161"/> za své zásluhy obdržel [[posmrtné jméno]] Wen-i, „Kultivovaný a rozhodný“.<ref name="goodrich 1162"/> |
Verze z 28. 4. 2016, 15:41
Šang Lu (čínsky pchin-jinem Shāng Lù, znaky zjednodušené 商辂, tradiční 商輅; 16. března 1414 – 17. srpna 1486),[1] byl politik čínské říše Ming. Císař Ťing-tchaj ho na podzim 1449 jmenoval velkým sekretářem, roku 1457 ho nový císař Jing-cung poslal do výslužby. Po deseti letech ho císař Čcheng-chua povolal zpět do sekretariátu, přičemž od roku 1475 zastával pozici prvního velkého sekretáře. Po konfliktu s eunuchem Wang Č’em roku 1477 odešel ze státních služeb.
Jméno
Šang Lu používal zdvořilostní jméno Chung-caj (čínsky pchin-jinem Hóngzài, znaky zjednodušené 弘载, tradiční 弘載) a pseudonym Su-tching (čínsky pchin-jinem sùtíng, znaky 素廷). Obdržel posmrtné jméno Wen-i (čínsky pchin-jinem Wényì, znaky 文毅, „Kultivovaný a rozhodný“).
Život
Šang Lu se narodil 16. března 1414, pocházel z okresu Čchun-an z okolí města Chang-čou v provincii Če-ťiang.[1] Studoval konfucianismus, úřednickými zkouškami prošel vynikajícím způsobem – byl první v provinčních (1435), metropolitních i palácových (obojí 1445) zkouškách, jako jediný učenec za tři staletí trvání říše Ming.[pozn. 1] Po zkouškách se stal členem akademie Chan-lin.[1]
V září 1449 upadl císař Jing-cung do mongolského zajetí, novým císařem se stal Ťing-tchaj, který jmenoval i nové velké sekretáře: Šang Lua a Pcheng Š’a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.[1] Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu Š’ Cheng žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,[3] načež byl jako spojenec ministra Jü Čchiena, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.[1]
Po deseti letech, roku 1467, ho císař Čcheng-chua opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.[3] Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství Siang Čungem zaútočil na eunucha Wang Č’a, stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.[4]
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.[5] Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení.
Zemřel 17. srpna 1486,[1] za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-i, „Kultivovaný a rozhodný“.[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). S. 1161. (anglicky) [Dále jen Goodrich].
- ↑ ELMAN, Benjamin. A Cultural History of Civil Examinations in Late Imperial China. London: Univ. of California Pr., 2002. ISBN 0-520-21509-5. S. 385–386.
- ↑ a b c Goodrich, s. 1162.
- ↑ Goodrich, s. 301.
- ↑ TSAI, Shih-shan Henry. The eunuchs in the Ming dynasty. Albany: State University of New York Press, 1996. 290 s. ISBN 0-7914-2687-4. S. 115. (anglicky)