Rádiový orientační běh: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úspornější formulace
Řádek 47: Řádek 47:


* [[2004]] - pořádáni [[Mistrovství světa]] v ČR
* [[2004]] - pořádáni [[Mistrovství světa]] v ČR
* 2015 - pořádání Mistrovství evropy v ČR
* 2015 - pořádání Mistrovství Evropy v ČR


== Historie ==
== Historie ==

Verze z 13. 4. 2016, 10:00

Rádiový orientační běh

Rádiový orientační běh (dříve Hon na lišku, zkratkou ROB nebo ARDF - z anglického Amateur Radio Direction Finding) je radioamatérský sport velice podobný „klasickému“ orientačnímu běhu, ale závodník na startu nemá v mapě zakreslené kontroly. Kontroly jsou v tomto případě rádiové vysílače, které musí závodník během závodu zaměřit a vyhledat pomocí rádiového přijímače. K tomu může použít i mapu nebo buzolu, naopak nesmí použít žádné komunikační nebo navigační zařízení (mobil, Global Positioning System)

Princip

Závody jsou většinou dvoukolové. Jeden závod probíhá s vysílači/přijímači v pásmu vlnové délky 80m (KV - 3,5 MHz), druhý v pásmu 2m (VKV - 144 MHz). Pro každé pásmo je specifický jiný druh šíření a odrážení elektromagnetických vln, proto i rádiové přijímače a taktika zaměřování a vyhodnocování je jiná. V pásmu 80m (krátké vlny) se signál šíří téměř přímo, nedochází k tak razantním ohybům, odrazům a únikům signálu jako v pásmu 2m (velmi krátké vlny).

Jednotlivé vysílače (kontroly) vysílají na jedné společné frekvenci v minutových intervalech a v pětiminutových cyklech svou identifikaci morseovou abecedou:

  • 0:00 - 0:59 vysílá kontrola č. 1 znak MOE (--/---/.)
  • 1:00 - 1:59 vysílá kontrola č. 2 znak MOI (--/---/..)
  • 2:00 - 2:59 vysílá kontrola č. 3 znak MOS (--/---/...)
  • 3:00 - 3:59 vysílá kontrola č. 4 znak MOH (--/---/....)
  • 4:00 - 4:59 vysílá kontrola č. 5 znak MO5 (--/---/.....)
  • 5:00 - 5:59 vysílá opět kontrola č.1

Na základě zaměření z několika bodů (např. při vyhledávání kontroly č. 2 si závodník průběžně zaměřuje i kontroly č. 4 a č. 5) vyhodnocení síly signálu, mapových podkladů si závodník sám určí pořadí vyhledávání jednotlivých kontrol. Po vyhledání všech předepsaných kontrol závodník přeladí přijímač na speciální frekvenci, kde vysílá trvale bez přerušení tzv. maják znak MO (--/---) u kterého se nachází cíl závodu. Počet vyhledaných předepsaných kontrol a čas v cíli pak určuje konečné pořadí.

Počet kontrol, který závodník vyhledává je určen zařazením do věkové kategorie a úrovní závodu. Na okresních přeborech je to většinou méně než na celorepublikových. To vždy určuje pořadatel soutěže na základe rozpětí daném pravidly.

Kategorie:

věk muži ženy
10-12 M12 D12
13-14 M14 D14
15-16 M16 D16
17-19 M19 D19
20-34 - D20
20-39 M20 -
35-49 - D35
40-49 M40 -
50- - D50
50-59 M50 -
60- M60 -

Mezinárodní úspěchy

Historie

Počátek tohoto sportu sahá do dvacátých let minulého století, kdy se na Bodamském jezeře konaly závody plachetnic. Na cíl se plachetnice naváděly radiovým signálem.

V ČR se rozšíření tohoto sportu dočkalo v 70. a 80. letech minulého století, především zásluhou organizace Svazarm, která chtěla do svých řad přitáhnout mladou generaci. Závody i pravidla se od současné podoby značně lišily. Vysílače vysílaly trvale každý na jiné frekvenci. Závodníci až na výjimky nepracovali s mapami a veškeré zaměřování prováděli pouze s přijímačem. Později se pro zvýšení nároků na závodníky rozdělilo vysílání do pětiminutových cyklů. Posléze došlo ke sjednocování s mezinárodními pravidly a vysílače začaly vysílat na jediné frekvenci po celou dobu závodu.

Dříve se také pro označení nalezené kontroly do závodníkova průkazu používaly barevné fixy (pro každou kontrolu jiná barva) zavěšené na anténách vysílače, čímž závodník v cíli prokazoval, že dané kontroly opravdu našel. Později fixy nahradily razicí kleště (známé z klasického orientačního běhu) a nyní se používají bezkontaktní čipy.

Varianty

Pořádají se i speciální druhy soutěží, které rozšiřují možnosti základního principu soutěže. Např. varianta "Foxoring", kde se používají vysílače s nízkým výkonem, které je slyšet v okruhu jen několika desítek metrů. Závodník musí najít oblast pokrytí signálem pouze za pomoci mapy (je vyznačena plocha přibližného pokrytí signálem) a konečné dohledání kontroly už provede klasicky přijímačem.

U jiné varianty je například použito více jak 5 vysílačů (vysílače vysílají na více frekvencích).

Zajímavé jsou také závody, kdy vzdálenost mezi vysílači je tak velká, že je možno a doporučuje se použít dopravní prostředek (automobil, kolo, motorka). V Praze se pravidelně před Vánoci pořádá tzv. "Praha liška", kdy jsou vysílače rozmístěny po celé Praze a závodník může využit jakéhokoliv prostředku (včetně MHD).

Častý je také tzv. handicap, kdy se startuje v pořadí a s odstupy, podle toho, jaké časy závodníci získali v závodě v předchozím pásmu. Do cíle tak dobíhají závodníci přesně v takovém pořadí, jaké je pak jejich konečné umístění. Tato variace se občas používá i v oficiálních mistrovských závodech.

Významné osobnosti ROB

  • Mojmír Sukeník
  • Karel Koudelka
  • Jiří Mareček
  • Karel Fučík
  • Jitka Šimáčková
  • Miroslav Vlach
  • Petr Hrouda
  • Karel Zeman
  • Vít Pospíšil
  • Michal Voráček
  • Luboš Winter
  • Marcela Šrůtová
  • Eliška Voráčková
  • Martina Matoušková

Současní reprezentanti České republiky (2015-16)

D19

Užší kádr

  • Kateřina Bžatková
  • Barbora Matoušková
  • Anna Sobotková
  • Justýna Bouchalová

Širší kádr

  • Anna Chmelařová

D20

Užší kádr

  • Hana Fučíková
  • Veronika Krčálová
  • Zuzana Sukeníková
  • Eliška Kuncová

Širší kádr

  • Iveta Šístková
  • Lucie Matulová

M19

Užší kádr

  • Martin Šimáček
  • Martin Kinc
  • Jan Priessnitz
  • Robert Polák
  • Dalibor Matoušek

Širší kádr

  • Ondřej Peč
  • Matěj Žáček

M20

Užší kádr

  • Jakub Oma
  • Karel Fučík
  • Martin Baier
  • Petr Matula
  • Ondřej Šimáček

Širší kádr

  • Tomáš Hikl
  • Jakub Lněnička
  • Michal Voráček
  • Jakub Šrom
  • Aleš Hamák

Trenér české reprezentace: Andrej Gomzyk

Externí odkazy