Jan V. Portugalský: Porovnání verzí
m Sjednocení infoboxu (zatím bez obrázků a manželek/partnerek/královen); kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovník |
{{Infobox - panovník |
||
| jméno |
| jméno =Jan V. Portugalský |
||
| titul |
| titul =král portugalský a algarve |
||
| obrázek |
| obrázek =[[Soubor:John V of Portugal Pompeo Batoni.jpg|200px]] |
||
| popisek |
| popisek =Jan V. Portugalský |
||
| vláda |
| vláda =[[9. prosinec]] [[1706]] – [[31. červenec]] [[1750]] |
||
| korunovace |
| datum korunovace = |
||
| celé jméno |
| celé jméno = |
||
| tituly |
| tituly = |
||
| předchůdce |
| předchůdce =[[Petr II. Portugalský|Petr II.]] |
||
| následník |
| následník =[[Josef I. Portugalský|Josef I.]] |
||
| královna |
| královna =[[Marie Anna Josefa Habsburská]] |
||
| potomstvo |
| potomstvo = |
||
| rod = |
|||
⚫ | |||
| rod = |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| datum úmrtí = [[31. červenec]] [[1750]] (60 let) |
|||
⚫ | |||
| úmrtí |
| místo úmrtí =[[Lisabon]] |
||
⚫ | |||
| místo úmrtí =[[Lisabon]] |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
| podpis =Assinatura D. João V.svg |
| podpis =Assinatura D. João V.svg |
||
}} |
}} |
||
'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. říjen|22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] – [[31. červenec|31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]]–[[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689–1750. |
'''Jan V. Portugalský''' ([[portugalština|portugalsky]] ''João V de Portugal''), zvaný apodado ''el Magnánimo (Šlechetný'') nebo také ''portugalský král slunce'', [[22. říjen|22. října]] [[1689]], [[Lisabon]] – [[31. červenec|31. července]] [[1750]], Lisabon, byl [[Portugalsko|portugalský]] [[král]] v letech [[1706]]–[[1750]] a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689–1750. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[Panovník|monarcha]]. |
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z [[Brazílie|brazilských]] [[důl|dolů]] na [[stříbro]] a [[zlato]]. Polovina každé [[tuna|tuny]], která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat [[parlament]]u a vládnout jako absolutní [[Panovník|monarcha]]. |
||
Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u. |
Kvůli své [[centralismus|centralistické]] politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých [[aristokracie|šlechtických]] rodů a vlivných členů [[klér]]u. |
||
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" – [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl. |
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbary]] dal postavit své vlastní "''[[Versailles]]''" – [[palác]] [[Mafra (palác)|Mafra]]. [[Ludvík XIV.]] byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl. |
||
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy. |
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s [[Vatikán]]em směřující k získání uznání legální moci monarchy. |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
== Děti == |
== Děti == |
||
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci: |
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci: |
||
* [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbara]] ([[4. únor]]a [[1711]] – [[27. srpen|27. srpna]] [[1758]] ∞ [[1729]] španělský král [[Ferdinand VI.]] |
* [[Marie Barbara z Braganzy|Marie Barbara]] ([[4. únor]]a [[1711]] – [[27. srpen|27. srpna]] [[1758]] ∞ [[1729]] španělský král [[Ferdinand VI.]] |
||
* Petr ([[19. říjen|19. října]] [[1712]] – [[29. říjen|29. října]] [[1714]]) |
* Petr ([[19. říjen|19. října]] [[1712]] – [[29. říjen|29. října]] [[1714]]) |
||
* [[Josef I. Portugalský|Josef I.]] ([[6. červen|6. června]] [[1714]] – [[24. únor]]a [[1777]]) – následník trůnu, budoucí portugalský král |
* [[Josef I. Portugalský|Josef I.]] ([[6. červen|6. června]] [[1714]] – [[24. únor]]a [[1777]]) – následník trůnu, budoucí portugalský král |
Verze z 31. 3. 2016, 12:12
Jan V. Portugalský | |
---|---|
král portugalský a algarve | |
[[Soubor:|220px|alt=Portrét|Jan V. Portugalský]] Jan V. Portugalský | |
Doba vlády | 9. prosinec 1706 – 31. červenec 1750 |
Narození | 22. říjen 1689 Lisabon |
Úmrtí | 31. červenec 1750 (60 let) Lisabon |
Pohřben | Klášter São Vicente de Fora |
Předchůdce | Petr II. |
Nástupce | Josef I. |
Dynastie | Braganza |
Otec | Petr II. |
Matka | Marie Žofie Falcko-Neuburská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan V. Portugalský (portugalsky João V de Portugal), zvaný apodado el Magnánimo (Šlechetný) nebo také portugalský král slunce, 22. října 1689, Lisabon – 31. července 1750, Lisabon, byl portugalský král v letech 1706–1750 a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689–1750.
Život
Nastoupil na trůn po svém otci Petru II., který zemřel v prosinci roku 1706, 1. ledna 1707 byl prohlášen králem.
Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s Velkou aliancí, k níž se jeho otec připojil v roce 1703. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do Kastilie, ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl 25. dubna 1707 v bitvě u Almansy.
27. října 1708 uzavřel manželství s arcivévodkyní Marií Annou Habsburskou (1683–1754), dcerou římského císaře Leopolda I., aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s Francií v roce 1713 a se Španělskem v roce 1715.
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z brazilských dolů na stříbro a zlato. Polovina každé tuny, která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat parlamentu a vládnout jako absolutní monarcha. Kvůli své centralistické politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých šlechtických rodů a vlivných členů kléru.
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny Marie Barbary dal postavit své vlastní "Versailles" – palác Mafra. Ludvík XIV. byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s Vatikánem směřující k získání uznání legální moci monarchy.
Tato jednání s Vatikánem skončila v roce 1748 ze strany papeže Benedikta XIV. uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu "nejzbožnější král". Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce 1742, byl Jan raněn mrtvicí, následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala regentství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn Josef I. Portugalský.
Děti
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:
- Marie Barbara (4. února 1711 – 27. srpna 1758 ∞ 1729 španělský král Ferdinand VI.
- Petr (19. října 1712 – 29. října 1714)
- Josef I. (6. června 1714 – 24. února 1777) – následník trůnu, budoucí portugalský král
- Karel (2. května 1716 – 29. března 1736)
- Petr III. (5. června 1717 – 25. května 1786) ∞ 1760 Marie I. Portugalská
- Alexandr František (24. září 1718 – 12. srpna 1728)
- Josefina (1720–1801)
Kromě těchto legitimních potomků měl i řadu nemanželských dětí, mezi jinými:
- Gaspar (* 1716), arcibiskup z Bragy
- Josef (* 1720), Velký Inkvizitor Portugalska
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan V de Portugal na španělské Wikipedii.