LIGO: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obr
Řádek 31: Řádek 31:
| datum_přístupu = 2016-02-12
| datum_přístupu = 2016-02-12
| url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla
| url = http://technet.idnes.cz/vedci-zachytili-gravitacni-vlny-musely-se-k-tomu-srazit-dve-cerne-diry-1mm-/veda.aspx?c=A160211_172541_veda_mla
}}</ref>. Stalo se tak [[14. září]] [[2015]], v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).<ref name="ctvrtek" /> Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou [[černá díra|černých děr]], jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 [[Slunce|Sluncí]].
}}</ref>. Stalo se tak [[14. září]] [[2015]], v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).<ref name="ctvrtek" /> Mezi takové testy ppatří i zavádění umělého signálu.<ref>http://www.ligo.org/news/blind-injection.php - "BLIND INJECTION" STRESS-TESTS LIGO AND VIRGO'S SEARCH FOR GRAVITATIONAL WAVES</ref> Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou [[černá díra|černých děr]], jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 [[Slunce|Sluncí]].


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 12. 2. 2016, 06:27

Severní rameno zařízení LIGO ve státě Washington

LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory) je vědecké zařízení v USA, které jako vůbec první přímo detekovalo gravitačních vln. První gravitační vlny zde byly zaznamenány 14. září 2015.

Charakteristika

Projekt LIGO sestává ze dvou detektorů nacházejících se v amerických státech Washington a Louisiana. Jejich velká vzdálenost (3000 km) zabraňuje tomu, aby byly rušeny stejným šumem okolí, například zemětřesením.[1]

Každý detektor je tvořena dvěma rameny o délce 4 km svírajícími pravý úhel. V nich jsou ve vakuu vyslány dva identické laserové paprsky,[2] které se na konci ramen odrazí od zrcadel a v místě styku se v interferometru porovnají. V nerušeném prostoru by měly být jejich dráhy ideálně stejné a paprsky by tedy měly dorazit ve stejné fázi.[3] Pokud však zařízením projde gravitační vlna, délky obou ramen se nepatrně změní a paprsky se potkají fázově posunuté. Výsledný paprsek by tak měl mít jinou intenzitu než v ideálním případě.

Zařízení je po modernizaci schopné změřit změnu vzdáleností s přesností 10-18 metru (tedy přibližně tisíckrát menší, než je velikost protonu nebo neutronu).[3] Aby bylo možné detekovat gravitační vlny, musí být zařízení schopno eliminovat rušení, které mohou způsobovat mnohem větší změny rozměrů jednotlivých ramen, především různé otřesy a vibrace.

Zjednodušené schéma zařízení

Na výzkumu pomocí detektoru LIGO spolupracují vědci z mnoha univerzit jako MIT nebo Caltech. Projekt financovala nadace National Science Foundation. S částkou 365 milionů amerických dolarů se jedná o její nejnákladnější projekt.

Pozorování

Během pozorování v letech 20022010 nebylo prokázáno, že by byly gravitační vlny detekovány. Poté byly detektory nahrazeny vylepšenými, třikrát citlivějšími (vyměněny byly lasery i zrcadla).[4]. Zařízení bylo pod označením Advanced LIGO spuštěno v září 2015.[4] Přibližně do roku 2021 by se měla citlivost přístroje zvýšit ještě o jeden řád a měl by podle teoretických předpovědí zachytit až několik desítek událostí ročně.[4]

V únoru 2016 bylo oznámeno, že zařízení gravitační vlny zaznamenalo.[3]. Stalo se tak 14. září 2015, v době, kdy byl experiment ve fázi posledních zkoušek (oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později).[3] Mezi takové testy ppatří i zavádění umělého signálu.[5] Zachycené gravitační vlny vznikly při srážce dvou černých děr, jejichž hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 Sluncí.

Reference

  1. Zásadní zlom ve studiu vesmíru. Vědci poprvé zachytili gravitační vlny [online]. Česká televize, 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. 
  2. WEBB, Stephen. Kde tedy všichni jsou?. Překlad Michael Prouza, Martin Šolc, Eva Šlaufová. 1. vyd. Svazek 21. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2007. 352 s. (Fénix). ISBN 80-7185-877-5. Kapitola 16. řešení: Vysílají, ale my nevíme, jak naslouchat, s. 117. 
  3. a b c d LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny. Technet.cz [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. 
  4. a b c LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Mezi fyziky kolují fantastické zvěsti. Zachytili jsme gravitační vlny?. Technet.cz [online]. 2016-01-15 [cit. 2016-01-17]. Dostupné online. 
  5. http://www.ligo.org/news/blind-injection.php - "BLIND INJECTION" STRESS-TESTS LIGO AND VIRGO'S SEARCH FOR GRAVITATIONAL WAVES

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LIGO na anglické Wikipedii.